Hranické sady Československých legií.

Hranické sady Československých legií. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Chátrající hranický park pamatující Rakousko-Uhersko se dočká obnovy

  • 0
Hranice chtějí vrátit zdejšímu parku z roku 1905 jeho dávnou krásu a znovu udělat z chátrajícího místa lokalitu, kam budou lidé chodit za zábavou a odpočinkem. Proměna začne ještě letos na podzim.

Krásně oseté záhony, tryskající fontána či secesní altánek s nedělní hudební produkcí. Tak to v hranickém parku vypadalo na začátku minulého století, dnes ale vše chátrá. Historický altánek se rozpadá, z fontány zbylo jen torzo a po bahnitých cestičkách se teď nedá skoro vůbec chodit.

To by se však mělo brzy změnit. Nákladnou rekonstrukci místa, které je zapsané na seznamu nemovitých kulturních památek, zaplatí sedmnáctimilionová dotace z Evropské unie. Zbylých osm milionů pak půjde z rozpočtu města.

"Parku bychom rádi vrátili původní smysl. Mělo by to být místo, kde se lidé setkávají, kde se budou konat koncerty. Zároveň by se v něm měl uchovat dobový ráz tehdejší architektury," říká hranický místostarosta Miroslav Wildner.

A co všechno by se mělo v hranickém parku změnit? Kromě opravy altánku či fontány je v plánu postupná obnova cest či dřevin, v sadech by se měla objevit také nová brána či veřejné toalety.

Hranické sady Československých legií.
Hranické sady Československých legií.
Hranické sady Československých legií.

Historický altánek se dnes v hranickém parku Československých legií rozpadá. Vzhled celého místa se ale začne už od podzimu měnit. foto: Petr Janeček, MF DNES

Novinkou budou i dvě hřiště: jedno pro mladší děti do šesti let, druhé pro ty starší. V samotném altánku či na prostranství před ním se lidé dočkají i koncertů či nejrůznějších společenských akcí, v zimě pak i ledové plochy pro bruslaře.

Přibude nové parkoviště i čtyři vyhlídky na město

"Výhodou parku dříve bylo i to, že měl díky blízkosti Bečvy přímý kontakt s řekou. Poté, co se však zvýšily hráze, je všechno pryč," popisuje architekt Radek Pavlačka, který projekt na obnovu parku připravoval.

Proto nové plány počítají s tím, že na hrázi parku vznikne chodníček se čtyřmi vyhlídkami na město. Studie počítá i s nedalekým parkovištěm, které by mělo vzniknout za dnešní autobusovou zastávkou u silnice směrem na lázně Teplice nad Bečvou.

Historie parku

18. až 19. století: před rokem 1830 je doložené v parku Císařské stromořadí jako doprovodná alej mezi Hranicemi a Teplicemi
2. pol. 19. století: plocha byla postupně doplněna o síť cest, zahradníci vysadili stromy a keře, vybudovalo se hřiště pro děti a vysadilo stromořadí podél Bečvy
1904-1905: zřejmě postaven betonový bazén s vodotryskem
1905: zahájení stavby parku podle projektu Thomayera
1918: park přejmenován na sady Československých legionářů
1923: slavnostní odhalení sochy Jana Husa od J. Pelikána
1926: stavba hudebního pavilonu
1926-1927: v parku se koná Krajinská výstava Pobečví
1938: park přejmenován na Schillerovy sady
1945: park přejmenován zpět na sady Československých legií
1953: změna názvu na sady Zdeňka Nejedlého
70. léta 20. stol.: postaven tenisový areál
1989: park přejmenován opět na sady Československých legi
1996: Císařské stromořadí vydlážděno zámkovou dlažbou a vybaveno mobiliářem
1997: sady Československých legií prohlášeny ministerstvem kultury za kulturní památku

červenec 1997: během rozsáhlých záplav na Moravě se protrhly hráze i na řece Bečvě a park voda zaplavila až do výšky jednoho metru

Hranický park, nazvaný sady Československých legií, vznikl v roce 1905 podle plánů jednoho z nejslavnějších zahradních architektů své doby Františka Thomayera na břehu řeky Bečvy.

Předtím se na stejném místě konaly dobytčí trhy a v roce 1869 byl na travnaté ploše u řeky dokonce veliký tábor lidu.

"Thomayer navrhl podélnou osu parku tak, že protíná sochu Mistra Jana Husa z roku 1923, bazén a altánek. Kruhová louka za pavilonem jako prodloužení podélné osy byla pak využívána jako přírodní kluziště," popisuje architekt Pavlačka.

Park za komunismu zchátral

Park, jehož nejslavnější roky byly za první republiky, v období komunismu postupně chátral. To už byl však jeho název změněn na sady Zdeňka Nejedlého.

Ve velmi špatném stavu se nacházel i v 90. letech, kdy jej ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. V roce 1997 jej pak ještě poničily povodně.

"V dobách své největší slávy byl hranický park významným bodem města a místem setkávání. Dnes je to smutné místo s opuštěným pavilonem, prázdným bazénem a zatravněnou nevyužívanou plochou," míní Pavlačka.

Nápad opravit park vznikl na přelomu let 2003 a 2004. Radnice se nechala inspirovat v Přerově. Právě tam před dvěma roky zrekonstruovali stejně starý městský park Michalov za 30 milionů korun.

V parku nyní odborníci kácejí stromy poškozené loňskou povodní. Podle studií hrozilo, že mohou na frekventovaném místě spadnout. Další dřeviny budou muset odborníci ošetřit. Radnice za práce nyní zaplatí 263 tisíc korun.

Pokácené stromy hodlá město nahradit zvýšenou výsadbou během připravované revitalizace parku, která začne na podzim. "S ukončením počítáme v červnu roku 2010," dodává mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.