S výpadkem v příjmech za prodej chmele počítá například Zemědělské družstvo Kokory, které patří s téměř dvěma sty hektary chmelnic mezi největší producenty tršické oblasti.
„Letošní úroda bude ve srovnání s dlouhodobým průměrem minimálně o třetinu nižší. Stejnou ztrátu budeme mít v tržbách,“ uvedl předseda družstva Vladimír Lichnovský.
Za prodej chmele podle něj podnik v běžných letech inkasuje v průměru zhruba šedesát milionů korun. Pokud se tedy nepříznivá prognóza potvrdí, výpadek v tržbách bude činit přibližně 20 milionů. Za hlavního viníka očekávané podprůměrné úrody Lichnovský označil sucho, kvůli kterému chmel nevyrostl do potřebné výšky.
„Révy také nemají pazochy, což jsou laicky řečeno boční větvičky, ze kterých se sklízí nejvíce šišek. Hlávky narostly jen na hlavní révě. Tyto šišky ale výnosy nezachrání, i kdyby byly velké jako hlava. Jako že je tomu právě naopak, jsou malé,“ dodal.
Kvalitu produkce z pohledu takzvaných alfa hořkých kyselin si zatím zemědělci netroufají odhadovat, chytřejší budou až po sklizni.
Při teplotách nad pětadvacet stupňů chmel živoří
Na nedostatečný vzrůst rév a absenci pazochů si stěžují i jinde. „Ještě koncem června chmelnice vypadaly velmi dobře. Pak ale přišlo sucho, které způsobilo, že chmel nenarostl, nepřehoupl se přes strop chmelnice. Máme i místa, kde nedosáhl ani k tomu stropu,“ popsal Ivo Macháček, agronom společnosti Tršická zemědělská, které patří více než padesát hektarů chmelnic.
Radost regionálním producentům suroviny, bez které se neobjedou výrobci piva, nedělají ani tropická vedra.
„Při teplotách nad pětadvacet stupňů Celsia chmel v podstatě jen živoří, protože transport živin v révách stagnuje, což má negativní dopad na tvorbu hlávek,“ vysvětlil Macháček.
Podobně se vyjádřil Zdeněk Kolman z Agrospolu Velká Bystřice. „Žatecký poloraný červeňák je už celkem vyhlávkovaný, hybridní odrůdy ale začínají hlávkovat nyní. Vysoké teploty tomu rozhodně neprospívají,“ uvedl.
Úroda bude průměrná
Ze všeho nejvíc si tak chmelaři nyní přejí ochlazení. „Počasí nám může ještě hodně pomoct, ale také uškodit, protože do začátku sklizně je relativně daleko, začne kolem dvacátého srpna. Přesto je už nyní jasné, že loňských výnosů nedosáhneme. Jinak řečeno, lepší než průměrná letošní úroda nebude,“ míní Macháček.
I v tom je s ním jednatel Agrospolu zajedno. „O nadprůměru letos nemůže být řeč. Doufám, že dosáhneme alespoň na ten průměr,“ uvedl Kolman.
Stejně se vyjádřil i vedoucí výroby Agra Velký Týnec Pavel Kretek. „Úroda by mohla dosáhnout průměrné úrovně. Každopádně bychom ale potřebovali, aby se ochladilo a zapršelo,“ přeje si.
Šéf družstva v Kokorech ale optimismus svých kolegů nesdílí. „V nějaký obrat k lepšímu už nevěřím, do sklizně se chmel nevzpamatuje,“ je přesvědčený Lichnovský.
Zemědělské podniky z Olomouckého kraje loni sklidily podle údajů statistiků 1 093 tun chmele. Jejich hektarový výnos tehdy dosáhl 1,92 tuny z hektaru, což bylo nejvíce za posledních patnáct let. Chmelnice letos v regionu zabírají téměř 640 hektarů půdy.
