Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V zemi leží tuny zlata, ze zkušených horníků jsou už dnes ale důchodci

  8:55aktualizováno  8:55
Palčivá otázka, kde vzít zkušené horníky, kazí na Jesenicku sužovaném nezaměstnaností nadějné plány na obnovení těžby zlata. V okolí Zlatých Hor ho jsou v zemi tuny. Naposledy se tu dobývalo před dvaceti lety, někdejší „zlatokopové“ jsou ale už většinou v důchodu.

Milan Blažeňák a Miroslav Klapich u posledního vytěženého vozíku s rudou který v roce 1993 vyvezli z dolu firmy Diamo ve Zlatých Horách. | foto: Libor TeichmannMF DNES

Pokud se ve městě Zlaté Hory podaří po dvou desítkách let legendární těžbu žlutého kovu obnovit, najde zde práci až dvě stě lidí. Z toho 140 přímo při těžbě, další desítky se uplatní v návazných činnostech jako je doprava, stravovací provoz a dalších.

Zkušení horníci, kteří tu pracovali v devadesátých letech, jsou ale už většinou v důchodu. Není proto jasné, kde by společnosti nabraly kvalifikované zaměstnance.

Historie těžby

Zlato se začalo ve Zlatých Horách těžit ve 13. století. Těžba pokračovala se střídavými úspěchy do roku 1872, pak byla zastavena. Posledních více než sto let už šlo pouze o málo úspěšné pokusy obnovit těžbu. Odborníci odhadují, že se zde za zhruba 700 let vytěžilo cca 1 500 kilogramů zlata. Horníci se do svahů znovu zakousli v roce 1965, zlato se ale těžilo jen mezi lety 1990 a 1993, kdy se vytěžilo přibližně tolik zlata, co za sedm století historické těžby.

A navíc by těžařské firmy spolu s vedením Zlatých Hor a politiky z regionu musely přesvědčit vládu, která obnovení těžby zatím odmítá. Těžaři slibují, že přinesou do nezaměstnaností sužovaného města nová pracovních místa.

Ale budou to vůbec místa pro tamní lidi? Práce v podzemí totiž není pro každého. Navíc dvacet let se zde už netěží, takže kromě lidí pracujících nyní na rekultivaci starých hornických děl tu nejsou horníci.

Starosta Zlatých Hor Milan Rác obavy z toho, že práce bude spíš pro horníky z Polska nebo z Ostravy, nesdílí.

„Každá práce vždycky znamená také přísun lidí odjinud, ale nemyslím, že by jich měl být větší počet. Určitě se tady najde dost zájemců o práci, kteří buď přímo nebo po rekvalifikaci či zaškolení budou schopni v podzemí pracovat,“ věří Rác.

Podobně vidí situaci také na jesenické pobočce úřadu práce. „Nedá se odhadnout, kolik lidí by přišlo odjinud. V každém případě by obnova těžby zlata ve Zlatých Horách znamenala pro řadu lidí z Jesenicka šanci získat práci. O formách pomoci a podpory bychom v případě obnovení těžby jednali s investorem,“ sdělil její šéf Martin Viterna.

Horníci, kteří pracovali ve zlatohorském podzemí do roku 1994, jsou dnes většinou v důchodovém věku, nebo nemají do důchodů daleko, nebo mají jiné zaměstnání.

„Je tu ale skupina těch, kterým v době ukončení těžby bylo kolem 25 let. Pohybují se na těžebních pracích po celé republice, například na stavbách tunelů, přivaděčů, ale taky v dolech, a jsou mezi nimi i specialisté. Mnozí by se určitě rádi vrátili,“ míní odborník na zlatohorské podzemí Jan Kotris.

Pracoval už při těžbě, v současnosti šéfuje provozu státního podniku Diamo, který ve Zlatých Horách zajišťuje rekultivaci a sanaci území po bývalé těžbě.

Těžba začala už ve 13. století, skončila v roce 1993

Zlato se ve Zlatých Horách těžilo s pauzami od 13. století až do konce roku 1993. Novodobá těžba probíhala v hoře Příčná od roku 1965. Především se tu však těžily polymetalické rudy s obsahem zinku, mědi, olova a stříbra.

Zlato se v novodobých dobývkách těžilo pouze poslední tři roky těžby. Za tu dobu se zde vytěžilo zhruba 1,5 tuny zlata. Jde zhruba o stejné množství, jaké se zde vytěžilo od 13. do 19. století.

V zemi je podle odhadu geologů ještě nejméně 2,5 tuny žlutého kovu. Projekt obnovy těžby zlata má podporu hospodářské komory, olomouckého hejtmanství, Sdružení měst a obcí Jesenicka a rovněž poslanců z regionu.

Při „restartu“ by horníci využili i historické chodby

Těžba zlatých a spolu s nimi spojených rud barevných kovů bude probíhat v hlubokém podzemí za využití historických chodeb a dobývacích prostor.

Stejně tak bude kompletně provozována v podzemí i úpravna. Z dolu by tak na povrch vyjelo jedenkrát týdně nákladní auto s rudným koncentrátem do hutě.

Zlato se bude získávat zčásti gravitačním způsobem (průmyslové rýžování -  pozn. red.) a zčásti ekologicky šetrnou flotací.

O těžbu projevily zájem tři firmy. Iniciátoři chtějí stát přesvědčit, aby změnil své současné zamítavé stanovisko.

„Dvacet let se zlato netěží a 15 let neprobíhal v souladu se Surovinovou politikou České republiky ani žádný průzkum. Vláda vyjádřila svůj postoj k těžbě zlata ve svém programovém prohlášení s tím, že neumožní jeho těžbu ani průzkum,“ uvedla mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.