Hrad Bouzov

Hrad Bouzov | foto: Radek Miča, MAFRA

Německý řád žádá v rámci církevních restitucí soud o vrácení hradu Bouzova

  • 9
Olomoucký okresní soud otevřel spor o hrad Bouzov na Olomoucku. Žalobu na Národní památkový ústav, který hrad odmítl vydat v rámci církevních restitucí, podala Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád. Zpět chce hradní komplex i mobiliář.

Památkáři odmítli v květnu 2014 hrad vydat s odůvodněním, že byl konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj současný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nevztahuje.

Hrad byl sice konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však samotnému řádu. Ten totiž o majetek přišel už v říjnu 1938 krátce po odtržení Sudet od Československa. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl tehdy Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky.

Zástupci řádu se před soudem snaží vyvrátit tvrzení, že členové řádu kolaborovali, tvrdí, že byli naopak perzekvováni.

„Hraje to velice důležitou roli,“ řekl novinářům vikář Metoděj Hofman.

Zástupci řádu také odmítají argument, že současný řád není právním nástupcem původního vlastníka a po druhé světové válce nebyl vlastníkem hradu, takže si nemůže nárokovat vrácení majetku.

„Řád německých rytířů a řád Německého domu Panny Marie v Jeruzalémě je identická instituce, která nikdy nebyla zrušena,“ doplnil vikář s odkazem na kanonické právo. Soud v úterý případ odročil kvůli dalšímu dokazování na konec července.

Řád usiluje i o kostel v Karlově Studánce a 1 300 hektarů polí

Řád se domáhá navrácení svého majetku také řadou jiných žalob. U bruntálského soudu žádá například navrácení kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku. Řád už podal podle vikáře také žalobu k olomouckému krajskému soudu kvůli loňskému rozhodnutí Pozemkového úřadu, který nevydal bezmála 1 300 hektarů zemědělské půdy na Olomoucku.

Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. století. Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád) jej získal na konci 17. století. V držení řádu zůstal hrad až do října 1938, kdy byl nacisty konfiskován a spolu s dalším řádovým vlastnictvím předán do německé správy.

Hrad poté získal šéf SS Heinrich Himmler a během okupace byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS. Po válce byl Bouzov konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998, dosud ale u soudů neuspěl. Nyní však údajně přichází s novými důkazy.

,