Například olomoucké arcibiskupství chce přes sto položek z muzejních depozitářů. Už v prosinci minulého roku požádalo kraj třeba o vydání dvaceti egyptských vykopávek z kamene.
"Jedná se o součást sbírky arcibiskupa Leopolda Prečana, která tvořila vybavení jeho vily na Svatém Kopečku," potvrdil žádost mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Církev žádá zpět také sochy svatých. Patří mezi ně například socha svaté Barbory z roku 1490, socha Madony z 16. století či nedatovaná socha Madony s dítětem, které se v současné době nacházejí v Muzeu Prostějovska.
"Sochy z majetku Římskokatolické farnosti Jesenec byly původně umístěny v kaplích na Prostějovsku, po roce 1948 byly farnosti zabaveny a předány muzeu," vysvětlil Gračka s tím, že celkem požádali o zhruba stovku uměleckých předmětů. Konkrétní seznam ale arcibiskupství zveřejnit nechce.
"Z valné části se jedná o předměty zabavené konkrétním osobám, které byly perzekvovány komunistickým režimem - sbírky arcibiskupství samotného jako celek totiž nikdy nebyly zestátněny," doplnil mluvčí.
Arcibiskupství je připraveno s muzei o vrácených dílech jednat
O tom, jakou mají žádané věci hodnotu, nechce Gračka spekulovat. "Hodnota jde v penězích vyčíslit jen těžko, rozhodující je jejich hodnota historická a umělecká a velkou váhu přikládáme také významu daných předmětů pro původního vlastníka. Jinak řečeno, nejde nám ani tak o to, na kolik korun lze předměty ocenit, jako spíše o historický odkaz s předměty spojený," vysvětlil.
Šéf Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek ujišťuje, že pokud církev předměty ze sbírek skutečně získá, nezpůsobí to muzeu fatální problémy.
"Pokud to budou obrazy z depozitáře, tak se dá říct, že nebudeme mít vůbec žádný problém je vrátit. Samozřejmě některé z obrazů mohou někde viset, v takovém případě bychom zřejmě s arcibiskupstvím jednali o jejich zapůjčení," nastínil možný postup Břetislav Holásek.
Ani církev se jednání se strážci sbírek nebrání. "O tom, jak s danými předměty naložíme, je předčasné spekulovat, dokud je skutečně nedostaneme zpět. Rozhodně se ale jednání s muzeem nebráníme," předesílá Gračka.
"Spolupráce arcibiskupství a jeho jednotlivých farností například s Muzeem umění probíhá už řadu let k nejvyšší spokojenosti všech zúčastněných stran, muzeum se o námi zapůjčené památky stará dobře a my jsme rádi, že mohou sloužit a být prezentovány veřejnosti," dodává.
Žádost voršilek o obrazy či nábytek kraj zamítl
Žádost o vydání obrazů, nábytku či zarámovaných tisků z depozitářů si podala i Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily. Řádové sestry kraji předložily seznam 144 věcí, které se původně nacházely v řeholním domě na Aksamitově ulici v Olomouci. Kraj jim však nevyhověl.
"Velká většina z těch sto čtyřiceti čtyř kusů není dohledatelná. Vlastivědné muzeum podle toho seznamu vyhledalo pouze jedenáct předmětů. My nezpochybňujeme to, že to voršilkám patřilo, ale je to v rozporu se zákonem z roku 1990," vysvětlil hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil, proč řádové sestry zpět věci nedostanou.
"Podle právní kanceláře, která nám posudek zpracovala, zákon dopadá pouze na ty movité věci, které se v nemovitých nacházely po 10. dubnu 1950, což tady splněno nebylo," doplnil hejtman.
