Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zamítl vrácení hradu Bouzova Německému řádu v rámci restitucí

  14:26aktualizováno  15:24
Hrad Bouzov zůstává státu. Německý řád, jenž roky usiluje o jeho navrácení, totiž neuspěl se svojí žalobou na Národní památkový ústav, který hrad odmítl před dvěma lety vydat v rámci církevních restitucí. Žaloba podle soudu není důvodná.

Hrad Bouzov na Olomoucku. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Podle názoru olomouckého okresního soudu Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, dnes známá jako Německý řád, nemá na jednu z nejnavštěvovanějších památek v Olomouckém kraji právní nárok.

„Žaloba není důvodná, proto byla zamítnuta,“ řekl v odůvodnění soudce Vít Jašek s tím, že předmětný majetek podle něj tehdejší československý stát zkonfiskoval na základě Benešových dekretů tehdy německé společnosti, která majetek v dané době vlastnila.

„Proto je nelze vydat,“ podotkl soudce. Zástupci Německého řádu s rozhodnutím nesouhlasí a odvolá se proti němu ke krajskému soudu.

Soud o Bouzov začal letos v červnu. Předcházelo mu rozhodnutí NPÚ z května 2014. Památkáři tehdy zamítli žádost řádu, který se o hrad přihlásil v rámci restitucí podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Své rozhodnutí NPÚ vysvětlil tím, že se restituční zákon na Bouzov nevztahuje, protože řád o hrad přišel podle Benešových dekretů, tedy ještě před komunistickým pučem z 25. února 1948.

Právní pře se vedou o konfiskaci i o zrušení a obnovení řádu

Německý řád, který požadoval vydání hradního komplexu včetně mobiliáře čítajícího zhruba 3000 položek, se snažil soud přesvědčit o opaku. Podle advokátky řádu stát nepředložil žádný doklad, že Bouzov krátce po válce skutečně podle práva získal.

„Na tento majetek byla uvalena národní správa, trvala až do roku 1950. Nemohly se tak na něj vztahovat konfiskační dekrety,“ podotkla.

Naopak advokát NPÚ u soudu tvrdil, že řád nepřinesl dost důkazů, podle nichž by měl mít na vrácení hradu podle restitučního zákona právo. Argumentoval mimo jiné tím, že řád, který v únoru 1939 zrušil svým nařízením tehdejší říšský komisař, nebyl po pádu Hitlera v Československu obnoven.

Řád německých rytířů

Byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

V období mezi první a druhou světovou válkou rozvíjel řád rozsáhlou vzdělávací a charitativní činnost. Řádoví bratři a sestry provozovali například deset škol, tři dětské školky, dva starobince, pět nemocnic, stejně jako patnáct farností. Mnohokrát byla poskytována ošetření a kúry bezplatně, což bylo umožněno výnosy z řádového majetku.

„Německý řád na území Československé republiky nikdy po druhé světové válce neexistoval,“ vyzdvihl zástupce NPÚ.

O navrácení hradu Německý řád usiluje už od roku 1998. Na olomoucký okresní soud se obrátil i v minulosti. Stejně jako dnes i v červnu 2006 požadavek řádu olomoučtí soudci zamítli.

Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád) hrad Bouzov získal na konci 17. století. Řádu patřil do října 1938, kdy na něj nacisté uvalili nucenou správu. Hrad pak získal šéf SS Heinrich Himmler, v době okupace na Bouzově sídlil přepadový oddílu SS. Po válce Bouzov zkonfiskoval stát.

Řád se domáhá navrácení svého majetku také řadou jiných žalob. U bruntálského soudu žádá například navrácení kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku. Řád už podal podle vikáře Metoděje Hofmana také žalobu k olomouckému krajskému soudu kvůli loňskému rozhodnutí Pozemkového úřadu, který nevydal bezmála 1 300 hektarů zemědělské půdy na Olomoucku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.