Objektem círekvních restitucí by se mohl stát i hrad Bouzov (na snímku), o který již dlouho usiluje Německý řád.

Objektem círekvních restitucí by se mohl stát i hrad Bouzov (na snímku), o který již dlouho usiluje Německý řád. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Obce na střední Moravě vyhlížejí církevní restituce, skončí blokace

  • 0
Lesy, hájenky, polnosti a řadu nemovitostí v Olomouckém kraji mohou dostat zpět církve a církevní řády. Parlament nyní schválil zákon o církevních restitucích. Mimo jiné se tak uleví mnoha obcím, protože se konečně uvolní zablokovaný majetek.

Podle Svazu měst a obcí ČR se s problémem okolo nevyřešených církevních restitucí potýká pětina obcí v zemi, tedy asi 1 200 měst a vesnic.

Jde o to, že půda je zablokovaná, nedá se převádět, nelze na ní nic stavět, nemovitosti zase vesměs chátrají, protože jsou opuštěné a nikdo je neopravuje. Po schválení příslušného zákona v parlamentu před pár dny by se to konečně mohlo změnit.

Arcibiskupství olomoucké nyní pracuje na seznamu bývalého církevního majetku, který ukradli komunisté. "Potenciálních nároků je celá řada, významnější celky nemovitého majetku jsou například v Chropyni, Kroměříži, Dobromilicích, Rajnochovicích, Mohelnici, Provodovicích, Chvalčově, Hulíně a ve Svitavách," vyjmenovala Jana Hlebová z arcibiskupství.

Nedořešené restituce brání rozvoji měst

Nevyřešené restituce brání rozvoji obcí a měst. "O problému, že se obce nemohou pohnout dál, když mají na svém území nedořešený církevní majetek, víme, obracejí se na nás, ale církev situaci bez přijetí zákona řešit nemůže," dodala.

Problém je například v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. "Kvůli nevyjasněným vlastnickým vztahům máme blokované některé pozemky ve městě nebo v místní části Loučka. Pokud se to vyřeší, budeme tam moci zahájit výstavbu rodinných domů," vysvětlil lipnický starosta Miloslav Přikryl.

V lázních v nedalekých Teplicích nad Bečvou zase chátrá vila Vlasta, protože objekt nikdo nechce spravovat, když se za čas patrně vrátí církvi.

Olomoucké arcibiskupství ubezpečuje, že se o navracený majetek dokáže postarat. "V lesích budou dále pracovat ti, kteří tam pracují dnes. Jen dosadíme vlastní lidi do vedení, což nebudou ovšem kněží, ale laici a odborníci. Počítáme se zřízením společnosti, která se bude o hospodaření starat. Dům v lázních bude po opravách zase sloužit duchovním, ale i dalším hostům," uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Německý řád chce hlavně lázně, lesy a pole

O vrácení majetku bude usilovat také Německý řád (dříve Řád německých rytířů), kterému patřily hrady Bouzov a Sovinec, zámek v Bruntálu či lázně Karlova Studánka a tisíce hektarů polností a lesů. Řád oznámil, že primární jsou pro něj lázně Karlova Studánka, lesy a pole, z nichž by mohl hradit své současné a budoucí aktivity.

"Dnes máme zhruba šest a půl tisíce dětí na konzervatoři v Opavě, gymnáziu v Olomouci a ve středisku volného času. Máme i farnosti a pečovatelskou službu. Ale nevíme, z čeho to všechno budeme za čas financovat," vysvětlil sekretář velmistra řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác.

Například vydání hradu Bouzov je podle řádu složité a bylo by v požadavcích "spíše mezi posledními věcmi".

Církve a řády musejí o majetek požádat do roka od účinnosti zákona, který ještě čeká cesta Senátem. "Zákon nezahrnuje výčet majetku. Kdokoliv bude žádat, musí prokázat, že mu daný majetek patřil," popsal mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.