Do podzemních vod pod olomouckým Farmakem za minulého režimu vytekly tuny toluenu z netěsnících sudů, chlorbenzenu či chlorovaných uhlovodíků. Zatím se podařilo odstranit přes 22 tun těchto látek.

Do podzemních vod pod olomouckým Farmakem za minulého režimu vytekly tuny toluenu z netěsnících sudů, chlorbenzenu či chlorovaných uhlovodíků. Zatím se podařilo odstranit přes 22 tun těchto látek. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Farmak už ze svých podzemních vod vyčistil tuny nebezpečných chemikálií

  • 0
Areál olomoucké firmy Farmak je o krok blíž k čistým podzemním vodám. Po privatizaci totiž po státním podniku Farmakon nezískala jen areál s výrobními halami. Pod zemí zde zůstalo i nechtěné dědictví předchozích desetiletí v podobě nebezpečných chemických látek.

Likvidace starých ekologických zátěží letos pokročí do druhé části celého projektu. Začal před pěti lety a stát na něj vyčlenil celkem 183 milionů korun.

"Druhá etapa má zahrnovat hlavně bourání starých objektů, u nichž je větší kontaminace třeba rozpouštědly nebo ropnými látkami. Odstranit a odtěžit by se měla i část parkoviště, kde kdysi bývala velká skládka," podotkla vedoucí odboru životního prostředí Farmaku Marie Davidová.

Dosud se v rámci první části, které stály 123 milionů, už podařilo z podzemních vod odstranit i přes 17,2 tuny toluenu, 3,6 tuny chlorbenzenu a 1,8 tuny chlorovaných uhlovodíků.

"Jedná se o rozpouštědla, která se nerozpouštějí ve vodě a do podzemí se dostala kdysi dávno. Tyto látky se ve firmě nevyrábějí zhruba od roku 1984," nastínil generální ředitel Farmaku Luděk Minář.

Sudy s chemikáliemi se v 50. a 60. letech skladovaly na nádvoří

Během dosavadního čištění podzemí bylo vyčerpáno přes 770 milionů litrů vody. Mimo areál firmy jsou díky tomu místa, kde má voda podstatně nižší míru znečištění, než stanovují normy. V centru firmy u jedné z hal je ale znečištění stále ještě výrazně nad limity.

Staré ekologické zátěže vznikaly díky dlouhé historii areálu desítky let. Kdysi v něm fungovala sladovna, roku 1934 zde ale začala chemická výroba rozpouštědel.

Během 2. světové války pak Němci v zabraných provozech zavedli výrobu léčivých přípravků. Po válce vznikly provozy pro chemickou a farmaceutickou výrobu a v roce 1952 podnik Farmakon.

"Začaly se tu vyrábět léčivé látky chemickými postupy. Což znamenalo velkou manipulaci s chemikáliemi. A v padesátých i šedesátých. letech bylo v daném směru chování státu poněkud nezodpovědné," popsal Minář.

Postupně tak docházelo k zamořování prostředí. "Chemické látky unikaly díky špatnému skladování, nádvoří bylo plné sudů s chemikáliemi, občas něco prasklo a teklo do podzemí," vysvětlil ředitel Farmaku.

Stát se začal o problémy s kontaminací zajímat až v 70. letech

Druhým zdrojem znečištění byla kanalizace, do které šly z jednotlivých výroben odpadní vody i s chemickými látkami. "Ale už v roce 1976 probíhal v areálu průzkum kontaminace podzemí. Samozřejmě i v souvislosti s nedalekým prameništěm Černovír, které produkuje nesmírně dobrou vodu," upozornil Minář.

Farmak Olomouc

Společnost byla založena 9. září 1992. O čtyři roky později zprivatizovala tehdejší státní podnik Farmakon sídlící ve stejném areálu. Převzala tehdy také asi 470 zaměstnanců. Dnes jich má Farmak 243. Firma mimo jiné produkuje 28 léčivých látek a 4 meziprodukty.

Tuto sobotu pořádá Farmak den otevřených dveří a to od 9 do 12 hodin.

Už tehdy se začalo pracovat na opatřeních zabraňujících pronikání jedů do okolí. Stát v letech 1983 až 1986 nechal kolem podniku za 250 milionů postavit podzemní těsnicí stěnu ve tvaru U.

Farmak po privatizaci převzal nebezpečné "dědictví" spolu s příslibem, že stát likvidaci starých ekologických zátěží zaplatí. Než se ale mohli Olomoučtí skutečně pustit do sanace, psal se rok 2007.

Podnik se specializuje na kvalifikovanou chemii organických sloučenin. "Od dob privatizace se zásadním způsobem změnil sortiment výrobků. Velkoobjemovou produkci meziproduktů, vitamínů a starších léčivých látek nahradila výroba generických léčivých látek v menších množstvích, zato s výrazně vyšší cenou," dodal předseda představenstva Farmaku Jiří Žák.

Produkce míří zhruba do 40 zemí celého světa, hlavně do Japonska, Evropské unie, Severní Ameriky či Indie.