"Projekt v dosavadní podobě, tedy s vizí vystavět v Bochoři letiště typu Brna nebo Ostravy, definitivně skončil," potvrdil hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.. Provoz menších letadel ovšem podle něj na letišti zůstane zachován.
Za posledních několik let přitom hejtmanství společně se Zlínským krajem, městem Přerov a státem do letiště investovaly přes sto milionů korun.
"Akciová společnost Regionální letiště Přerov (RLP), založená Olomouckým a Zlínským krajem a městem Přerov, se na konci září vzdá povolení k provozu a následně si o tuto licenci zažádají státní letecké opravny LOM Praha, které letiště od ledna převezmou," nastínil další postup hejtman.
Na licenci pro velká letadla už nedojde
Licence 2B, kterou letiště má, umožňuje přistávání strojů s rozpětím křídel do 24 metrů a vzletovou hmotností do 2,5 tuny. Obecně se jedná o letadla maximálně pro pět až šest cestujících, jako jsou některé menší typy cessen. Jako další měla přijít na řadu licence 4C, díky které by poblíž Přerova mohly přistávat třeba i Boeingy B737 nebo Airbusy A320. Na to už ale zřejmě nedojde.
Místo toho letos naopak hrozilo, že letiště skončí úplně a tamní zaměstnanci přijdou o práci. Ministerstvo obrany totiž rozhodlo v rámci úspor o přesunu vrtulníkové základny do Náměště nad Oslavou.
Právě společné fungování vojenského a civilního letiště mělo výrazně snižovat provozní výdaje. Po prosincovém oznámení ministerstva o přesunu už ale všichni tři akcionáři přísun dalších investic do letiště zastavili, s výjimkou peněz na provoz. A začaly zaznívat první náznaky, že z projektu velkého letiště v Bochoři nakonec sejde.
"Je škoda, že to tak skončilo. Kraj investoval do letiště i společnosti RLP devět milionů korun. Šly například do zázemí či odbavovací části civilního úseku letiště," komentoval situaci náměstek hejtmana Zlínského kraje Jaroslav Drozd.
Ten si ale současně myslí, že zmíněné peníze nebyly utraceny zbytečně. Pokud v Bochoři zůstanou opravny LOM, je to podle Drozda záruka, že letiště "nezaroste kopřivami" a v budoucnu se může najít investor, který bude ochotný s pomocí státních či evropských dotací, nebo čistě ze soukromých zdrojů, pokračovat v modernizaci letiště.
Oba kraje a přerovská radnice přitom na projektu regionálního letiště, jež získalo licenci pro civilní lety před třemi roky, pracovaly několik let a stál je desítky milionů.
Armáda několikrát varovala, že může odejít
Olomoucký kraj poskytl od roku 2009 na investice 25 milionů korun a dalších téměř osm milionů na provoz, Přerov dal dohromady zhruba 12 milionů korun. Dohromady s penězi, které do letiště od roku 2008 investovalo ministerstvo obrany, se ale celková částka šplhá přes 130 milionů korun.
Vynakládání peněz na letiště se přitom několikrát dostalo pod palbu kritiky, a to třeba v přerovském zastupitelstvu, kde se opozici nelíbilo, že radnice dává miliony na projekt, u kterého nebylo bez ekonomické studie jasné, zda se vyplatí.
Už od roku 2011 totiž armáda opakovaně varovala, že může v rámci úspor z letiště odejít. Současně pak ale zase několikrát zaznělo uklidňování, že se tak nestane. I proto později došlo na žádost o 450 milionů z evropských fondů na stavbu nového terminálu, opravu a prodloužení přistávací dráhy či vybudování potřebného zázemí.
Unie ale poslání peněz podmiňovala přísnými podmínkami, letiště mělo například přepravit ročně nejméně 1,5 milionu lidí. Nakonec projekt zamítla jako neefektivní.
Nová vedení krajů vzniklá po loňských volbách se navíc zdráhala investovat do letiště další miliony. Vše poté dokonalo prosincové oznámení ministerstva obrany o přesunu základny do Náměště nad Oslavou.
