Konflikty mezi Romy a většinovou populací v Prostějově z počátku letošního roku nebyly žádnými šarvátkami, nad kterými by bylo možné mávnout rukou. Tekla při nich krev a padala ostrá slova.
Aby se situace ve městě ještě víc nezhoršila, rozhodl se aktivista Jan Cemper z Prahy svolat do Prostějova Shromáždění proti rasové, etnické a národnostní nesnášenlivosti za dobré sousedské vztahy.
Na radnici nahlásil osmatřicet celodenních demonstrací na hlavním prostějovském náměstí a další dvacítce míst po celém městě s plánovanou účastí až sto lidí. Termíny jsou od konce února do začátku května. Pokud by nyní kdokoliv chtěl v Prostějově pořádat jiné veřejné shromáždění, v podstatě nemá šanci.
Neonacisté prý chtěli situaci zneužít
"Ze struktury diskusí na neonacistických internetových stránkách jsme získali indicie, že neonacisté by mohli situaci v Prostějově zneužít k vyvolání nepokojů. Proto jsem obvolal známé a vytipovali jsme lokality a časy, které jsme si zabrali," vysvětlil Jan Cemper. Ani jedna demonstrace se zatím nekonala.
"S takovým postupem jsme se setkali poprvé. Doposud jsme si vůbec nedovedli představit, že by někdo tímto způsobem využil shromažďovací zákon. Ať už to je pro dobrou nebo špatnou věc," sdělila mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
Podle zákona o právu shromažďovacím úřady až na výjimky nemohou demonstraci zakázat. Jednou z výjimek je kolize termínů.
"V tomto případě jsme opravdu zkoumali jen termíny a žádná kolize nenastala. Obecný postup je ten, že úřad přijme oznámení, posoudí okolnosti a pokud nějaká kolize hrozí, vyzve pořadatele, aby se dohodli. Když se nedohodnou, platí, že místo a čas má rezervované ten, kdo přišel dřív," popsala mechanismus mluvčí radnice.
Ani soudy nemají jasno
Teoreticky si tak jakýkoliv veřejný prostor může kdokolik zablokovat třeba na celý rok. "Takové riziko tady je. Myslím si, že v této chvíli není potřeba si s tím lámat hlavu. Jiná věc ovšem je, až se budou blížit například letošní komunální volby. Radnice bude muset činit velmi obezřetné kroky, aby někomu nebránila v předvolební kampani," připustil primátor Prostějova Miroslav Pišťák.
Aktivista Jan Cemper přiznal, že jeho postup úplně v pořádku není. Hájí se ovšem tím, že shromažďovací zákon využívá pro dobrou věc. "Jde nám pouze o to, jak zabránit stupňování napětí, konfliktům a vyvolávání nepokojů," tvrdí.
Podobně se svými kolegy již postupovali v Krásném Březně, v Ústí nad Labem, v Krupce a jinde na severu Čech.
"Je pravda, že se protistrana už také obrátila na soud. Skóre je dvě ku dvěma. Přesný výklad zákona zatím neexistuje. Náš postup není úplně nejlepší, ale lze ho použít," podotkl Cemper.
Žádné drama tady není
Celou věc odstartovalo několik konfliktů s prostějovskými Romy z počátku letošního roku. Dva nejzávažnější se staly v Prostějově krátce po sobě.
V prvním případě skupina Romů ztloukla muže a ženu před jedním z prostějovských supermarketů poté, co Romy přistihli při krádeži peněženky. Muž skončil v nemocnici, kde mu lékaři museli sešít nos, ženu Romové povalili, kopali do ní a škrtili ji šálou.
Druhý případ se stal večer poblíž tržnice v centru města, kde naopak skupina čtyř skinheadů napadla čtrnáctiletého Roma. Jedna z holých lebek školáka povalila na zem, kde dostal údery do hlavy a do břicha. S pohmožděninami na celém těle skončil v nemocnici. Od té doby se naštěstí situace v Prostějově uklidnila.
"Žádné drama tady není. Chci jednoznačně říct, že nikdo se nesmí povyšovat nad druhého, a to zvlášť kvůli barvě pleti," prohlásil primátor Pišťák.
