Vizualizace výškové budovy Šantovka Tower, kterou chtěl developer postavit v oblasti bývalého areálu podniku MILO Olomouc. Nový územní plán ale stanovil pro budovy mnohem nižší maximální výšku. | foto: ateliér Benoy

Developer žaluje Olomouc, kvůli mrakodrapu žádá zrušení územního plánu

  • 2
Olomoucká radnice čelí první žalobě kvůli nedávno schválenému územnímu plánu. Na soud se obrátila developerská společnost podnikatele Richarda Morávka, která poblíž centra plánuje stavět 75 metrů vysokou Šantovku Tower. Výškové budově i dalším Morávkovým stavbám nový dokument brání.

Boj o spornou stavbu Šantovka Tower se rozhořel na úplně nové frontě. Původně investor o věžák bojoval s památkáři Národního památkového ústavu, kteří mrakodrap u centra města v ochranném pásmu městské památkové rezervace jednoznačně odmítali. Přitom památkáři magistrátu naopak před časem stavbu povolili, což ale posléze zrušil krajský úřad (více čtěte zde).

Nyní ale společnost Office Park Šantovka v čele s podnikatelem Richardem Morávkem a jeho společníky Luďkem Schmidtem a Ivanem Geršim zaútočila přímo na olomouckou radnici. Zastupitelé totiž v září schválili nový územní plán, který mimo jiné i vizi o vybudování mrakodrapu na pozemcích někdejší továrny Milo pohřbil především nastavením výškových limitů pro nové stavby.

Již bezprostředně po posvěcení územního plánu Morávek pohrozil, že kvůli němu podá žalobu (podrobnosti čtěte zde), teď jí město skutečně čelí.

„Ano, žalobu jsme podali. Dále se k tomu do rozhodnutí soudu nebudeme vyjadřovat,“ potvrdil mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč.

Město za novým územním plánem od začátku stojí. Primátor Martin Major ho označil za nejlepší možné řešení. Končícího radního a exprimátora Martina Novotného, jenž měl vznik plánu na starosti, pak žaloba Šantovky nepřekvapuje.

„U územního plánu platí, že se už ze své podstaty nemůže zavděčit všem. V jistém smyslu motivaci podavatelů rozumím, protože oni tento názor vždy měli. To, že hájí svoje představy, považuji za naprosto legitimní,“ uvedl Novotný.

Územní plán brání i chystané stavbě administrativních budov

MF DNES má k dispozici rozsáhlou argumentaci, na jejíž bezmála třiceti stranách advokát Šantovky Martin Mládek žalobu na město postavil. Cíl je jasný. Zjednodušeně řečeno zrušit konkrétní omezení, která v novém plánu vybudování Šantovky Tower brání.

Vizualizace Šantovka Tower

Developerům však nejde jen o sporný věžák. Zastupitelstvem schválený dokument, jenž určuje budoucnost města na desítky let dopředu, skrze omezení výšky staveb blokuje i jejich další plány, které v bývalém areálu podniku Milo mají.

Z argumentace k žalobnímu návrhu totiž vyplývá, že kromě mrakodrapu měly původně na pozemcích nedaleko centra Olomouce stát i zhruba čtyřicetimetrové administrativní budovy. I to je však aktuálně nemožné. Nový územní plán, který nahradil dokument z druhé poloviny 90. let, v této části města povoluje stavby vysoké maximálně třiadvacet, výjimečně sedmadvacet metrů.

Advokát Mládek přitom soud upozorňuje, že vedení města o výškách chystaných staveb vědělo již od roku 2008 a že těmto plánů pod podmínkou „vysoké architektonické úrovně“ vyjádřilo podporu.

„Bohužel dříve deklarovaná podpora ze strany města se již neopakuje. Naopak. Město do přípravných prací vstoupilo s návrhem nového územního plánu, který ve výsledné a schválené podobě znemožňuje realizaci rozvoje území v podobě, které město řadu let vyjadřovalo podporu. Původní záměry nový územní plán redukuje až na polovinu původních hodnot, aniž by bylo možné seznat důvody pro tak náhlý a dramatický obrat,“ píše k žalobě advokát developerů.

Výškové budovy městu omezilo ministerstvo kultury...

Ti proti územnímu plánu už při jeho tvorbě vystupovali prostřednictvím námitek. Nyní město napadají mimo jiné za to, že připomínky odmítlo nezákonným způsobem.

„A to z důvodu nepřezkoumatelnosti,“ konstatuje Mládek.

Olomouci v návaznosti na stavební zákon vytýká mimo jiné také to, že zásadní redukci výšky budoucích staveb na developerových pozemcích nevysvětlila žádným veřejným zájmem.

Klíčovou roli v omezení výšky připravovaných budov přitom hraje Ministerstvo kultury. Svým rozhodnutím skrze nový územní plán v Olomouci zakázalo stavbu výškových budov.

„Pan Morávek nemá konkrétně problém s naším územním plánem. Je to především ochrana historické části Olomouce, což nestanovuje město, ale Ministerstvo kultury,“ vysvětlil už po schválení plánu olomoucký primátor Martin Major.

...město se tím jen slepě řídilo, vyčítá advokát developera

Ministerstvo kultury však advokát Šantovky v argumentaci k žalobě na město také zmiňuje. Představitelům Olomouce vyčítá, že tvrzení ministerstva nijak neověřovali.

Šantovka Tower

Nová olomoucká dominanta Šantovka Tower má coby třetí a zároveň i nejvyšší moderní olomoucký věžák měřit celých pětasedmdesát metrů. Stát měl nedaleko centra města, v blízkosti nové olomoucké nákupní Galerie Šantovka. Uvnitř je plánováno dvaadvacet pater se zhruba osmdesáti byty. Předběžné vyčíslení nákladů se pohybuje kolem 400 milionů korun.

„Je zřejmé, že odpůrce (statutární město Olomouc - pozn. red.) považoval přání ministerstva za úkol, který je povinen splnit, a učinil tak, aniž by bylo zřejmé, zda o tom sám vedl jakoukoli úvahu, zkoumal podklady a ověřil, zda je požadavek ministerstva důvodný, či nikoli,“ útočí Mládek.

Exprimátor a nynější poslanec za ODS Martin Novotný s tím však nesouhlasí. Olomouc podle něj při stanovisku ministerstva neměla na výběr. Odvolává se na odborníky, kteří měli na starosti jak věcnou, tak i právní rovinu vzniku nového územního plánu.

„Vždy nám to bylo z jejich strany interpretováno tak, že pokud jde o takzvané dotčené orgány, a v tomto případě je to i Ministerstvo kultury, tak je jejich stanovisko pro nás závazné. Podle toho, jak nám byly naše mantinely vysvětleny, neměli jsme jinou možnost, než toto stanovisko akceptovat,“ hájí postup radnice Novotný. Samotný výsledek soudu nechce předem nijak odhadovat.

Město zatím strategii v chystané právní bitvě určenou nemá. „Zatím jsem žalobu nestudoval,“ řekl dosavadní primátor Martin Major. O žalobě se město dozvědělo až na konci října.

Jisté je tak pouze to, že se případem bude zabývat Krajský soud v Ostravě. Má povinnost rozhodnout do devadesáti dnů od doručení žalobního návrhu, zhruba to vychází na začátek ledna.

„V této chvíli nejsou známa stanoviska účastníků řízení a nelze se vyjádřit k otázce, zda bude ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání či nikoli,“ upřesnil mluvčí soudu Dalibor Zecha.