Dříve děti na vesnicích musely dost pomáhat rodičům, takže pohybu měly dost a na sportování jim čas ani nestačil. Dnes tam zase není většinou ochota dospělých věnovat se jim právě na rozdíl od dětí městských.Ale  mohly by chodit do kroužků ve městech, pokud by měly zajištěnu dopravu.Nesvádějme všechno na počítače, při dobré vůli by se mnohdy možná řešení našlo. Ale to musely chtít především děti samy.

nechápu, že odborníka překvapí něco, co je vcelku logické....lítat za humny a honit káču se poněkud přežilo, počítač má i na vesnici každý. jenže ve městě mají děti nesrovnatelně více možností jak sportovat, ať už organizovaně nebo individuálně. Na většině venkova je to jenom fotbal a dobrovolní hasiči (čest vyjímkám, kdy se tam hraje třeba ještě házená nebo něco jiného, ale vždy je ta nabídka nesrovnatelně chudší).

Souhlas. Když chceme v Sokole po desetiletých dětech aby udělaly kotoul dopředu, tak části musíme vysvětlit, co to vůbec je a pak to vypadá jako když pštros strká hlavu do písku. Hody, skoky, to bývá další kámen úrazu, některé děti mají strach z míče, jiné se kroutí při házení jako paragraf. Když je za rok zbavíme alespoň toho největšího strachu z pohybu, bývá to velký úspěch.

to jako ty děti nechodí 4 roky do školy?

Deckam se dnes moc nechce hybat. Vratil jsem se skoro po 20 ltech z Prahy do mesta, kde jsem vyrostl. "Pekne" jsem se v Praze za ty roky zakulatil, tak jsem se rozhodl, ze se zas zacnu aspon trochu hybat. Chodivam si zahazet na venkovni basketbalovy kos, ktery je v komplexu hrist na fotbal, volejbal, florbal ci tenis. Za mych mladych let na tech hristich porad nekdo byl. Kluci sportovali, holky tam chodily za nimi se divat a obcas se taky mirne zapojily. A dnes? Ta hriste cisi prazdnotou. Za poslednich 14 dni jsem tam potkal 3x jednu partu tri kluku. Jinak ticho a prazdno.

Zato v obchodnim centru vidim korsovat davy mladych, jak prochazeji chodby a obchody ci si sednou v sekci s rychlym obcerstvenim ke stolu.

A decka na kole skoro neni videt.

Nejlíp na vesnici se utíkalo před husákem (houserem). To se tavil pod nohami i jíl. O kdejakém voříškovi který si chtěl z tašky vyndáš svačinu hovořit nebudu. A co si budeme nalhávat - sousedovic třešně v koruně vysokokmenu byly ty nejlepší.

Dnes děti na vesnici učíme co je to slepice, protože domorodci je postupně vybili, aby nerušily spáče, psi jsou na granulích - neznají co je to chleba nějakou flákotou mezi a pokud někdo má ovocné stromy na zahradě, tak nízkokmeny.

To alespoň děti v měst musí rychle běhat přes přechod.

Ti největší "sportovci", kteří udělají padesát ukázkových hvězd, sto výstavních kotoulů a dvěstě bůhvíjakých nesmyslů, si většinou vezou zadek autem i když by to pěšky měli 5 minut. 

Já jsem hvězdu nikdy ani pořádně nezkoušel, heč! A to není všechno, milí sociální inženýři. Sotva bych udělal kotoul vpřed, o tom dozadu raději úplně pomlčím. V předklonu nedosáhnu míň než 15 cm nad podlahu, to je bomba, co? No úplná hrůza. Podle vás jsem nejspíš už mrtvej. Jenže skutečnost je taková, že jsem zvyklej bejt celý odpoledne v pohybu, do auta vlezu jednou za měsíc, všechno, co jde, tak odnosím pěšky nebo vezmu na kole, k tomu zahrádka, lítání po venku s malým klukem... a na vaše normy z vysoka prdím!

Ruce dám k zemi, ale musím už pomaleji. Kotouly vpřed a vzad bych taky, v autě jsem denně, pěšky prakticky mimo práci nehodím, u PC sedím jak je to jen možné a hvězdu vystřihnu bez problémů - pokud jsou ostré nůžky..

to není žádné překvapení. Když je dnes na vesnici zvyk žít městským stylem, těžko budou mít děti z vesnice nějakou kondičku

Také bych řekl, že čím méně kamárádů něco dělá, tím méně dělá i moje (obrazně řečeno) dítě. Na nás skoro-čtyřicátníky každou chvíli někdo zvonil se slovy "paní Nováková, může jít Honza ven", a Honza v naprosté většině případů rád šel, a velmi rád (spíš byl naštvaný, když ho matka držela doma). Takže čím víc děcek trčí u počítače, místo aby vytáhli kamaráda ven, tím je to propojenější.

to je pravda, ale co dneska maji "venku" delat ? Treba tam, kde jsme lozivali my, bych uz ani ja svoje decko samotne nepustila, a to jsem v tomhle smeru dost benevolentni - za me jsme si prose hrali na silnici pod okny, kdyz jsme byli vetsi, i v okolnich ulicich ci lesoparku. Projelo tam tak cca jedno auto za odpoledne, a to zdaleka ne vzdycky, zaparkovany tam byl standartne jeden naves, hodne obcas tam stal osobak.

Dneska se tam stoji po obou stranach, a krizovatku se leckdy bojim prejit i ja. Ted tam bude kruhac.

A podobne dopadla spousta dalsich mist, nektera jsou soukroma, oplocena, zuslechtena, zastavena - a misto na hrani proste neni.

Mě například sport baví, ačkoli jsem naprostý lempl. Rád si zahraju kolektivní sport, především florbal. Ale nějaký skok do dálky nebo hvězdu, s tím jděte do prdele. Běh do kolečka bez žádného důvodu, s tím běžte do prdele. Sportuji jak mě to baví a ne podle nějaké trapné komise, která se může udělat z toho, že jsem se v životě o hvězdu ani nepokusil...