- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Prvotní cíl odvést co nejrychleji vodu s krajiny je dávno překonaný. Cesta je vracet zpět meandry řeky, zachovat odvěká místa kam se voda při povodních rozlévala a nedovolit tam stavět.Chránit a případně rozšiřovat lužní lesy. Opravit staré selské hráze třeba v okolí Troubek, které bez potíží plnili svůj účel po staletí .Věnovat se potůčkům, které napájí řeky a starat se oto aby s nich voda rychle nemizela, ale naopak ji v krajině zachovávat.To je to nejdůležitější, ne budování betonových ploch a valů a rychlý odsun vody po proudu o kus dál.
Největším škůdcem je Povodí Moravy - stačí si porovnat řeku Bečvu před rokem 1997 a dnes.
Pod heslem "voda musí co nejrychleji opustit krajinu", se během krátké doby PMO podařilo, z kdysi krásné řeky, udělat jen uměle vyrovnanou stoku, která má za úkol jen jednu jedinou věc - že vodu z Beskyd co nejdříve posune směr Haná a dále pak na JM.
Stále jen stavíte a zvyšujete ochranné stěny a betonová "opevnění". Což takhle postupně bagrovat štěrové naplaveniny ze dna již tak dost mělké Bečvy?Betonové valy kolem dálnic, kolem železničních koridorů a nakonec i kolem řek, to není moc
pěkná vyhlídka pro obraz naší krajiny