Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Moravské lesy trápí kvůli suchu kůrovcová kalamita, týká se i Libavé

Po dvaceti letech zasáhla rozlehlé lesy ve vojenském prostoru Libavá a také v dalších částech střední a severní Moravy velká kůrovcová kalamita. Nebezpečný brouk se rozšířil kvůli dlouhotrvajícímu suchu, správci lesů tak výrazně zvýšili množství vytěženého dřeva.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

P34a54v83e85l 98V38e65s34e52l64ý 2838444164704

Jenže to nejsou pravé lesy, ale monokulturní plantáže na dřevo. Není divu, že se v nich šíří kůrovec. Až tam budou lesy s převahou listnáčů, jak má podle klimatických faktorů odpovídá, uvidíte, že tam kůrovec škody páchat nebude.

+4/0
13.9.2015 9:00

T64o37m75á45š 85B74u85ž17e32k 3956690277259

Správně napsáno, je to "prostě pole na dřevo". Často se ani nerespektovala půda do jaké se sází, prostě se jel smrky ve velkých plochách. I tam kde by bylo třeba jiné stromy, třeba písčité nebo více mokré půdy.

0/0
13.9.2015 9:47

M61i21r11o12s21l30a32v 57K55a36š47p66a53r 3882847351891

Právě proto že je to hospodářský les. I já v lese toleruju ušlechtilý nálet(buk,jasan), zamokřené plochy záměrně vylepšuji břízou či olší. Ale představy některých ekologistů že budu v lese sázet lípy jsou zcela zcestné.

0/0
13.9.2015 14:52
Foto

P15a41v49e29l 15V77e77s36e42l42ý 2928274324864

Jo, přesně tak to říkám svým studentům :-)

0/0
13.9.2015 18:33

R26a80d23i13m 23P50o61l71á23š83e22k 9186113379789

Bohužel smrk je stále nejvýnosnější.

Kmen smrku je rovný odzdola až do špičky, stačí tedy jen odvětvit a odřezat nakoře tenkou špičku a smrk může jít rovnou na pilu na nařezání trámů, v krajním případě stejně dlouhých jako kmen. Nebo desek a jiného materiálu.

Zatímco listnáče mají rovnou v průměru tak třetinu kmene. Maximální délka trámů, desek a jiného řeziva z listnáčů je průměrně tak třetinová proti trámům ze smrku. Jeden z 10 nebo spíš jeden z 50 nebo sta listnatých kmenů je podobně rovný jako je rovný téměř každý smrk a je možné z něho nařezat stejně dlouhé trámy, ale jinak to bývá všechno hodně pokroucené anebo je kmen stromu rozvětvený na víc kmínků.

Ze smrku se tak využije až 80 % dřeva a pouze zbylých 20 % dřeva je levné dřevo na topení nebo do celulózek. Z listnáčl se využije tak 40 - 60 % dřeva na kvalitní drahé konstrukční dřevo, zbytek je spíš odpad na topení.

Proto budou majitelé lesů stále tlačit do lesů co nejvíc smrků nebo podobných jehličnanů.

Hodně rovný kmen mívají jedině šlechtěné listnáče, to jsou dneska zatím pouze topoly na biomasu a jinak některé cizokrajné rychle rostoucí listnáče.

Naše listnáče do našich smíšených lesů takové nejsou, musely by se nejdřív vyšlechtit kultivary s rovnými kmeny. V Maďarsku kdysi za socíku měli šlechtit akáty, aby dávaly rovné dlouhé kmeny, akátové dřevo je mimořádně trvanlivé a tvrdé, ale jak to skončilo nevím.

0/0
13.9.2015 10:34

J42i84n10d80ř41i89c37h 77Š95k55o42p32e74k 4775871380405

majitelé tlačí do lesů maximum smrků, protože rychle rostou

0/0
13.9.2015 11:33

P33a48v31e84l 39J84e71ř83á38b43e27k 7651162964767

Rovný kmen u listnáčů je otázkou systému pěstování, i když některé taxony listnáčů mají sklony k rozvětvení. Jasan když je ve správném zápoji poměrně rovný kmen a i poměrně vysoko založenou korunu. Větvení listnáčů je i genetickou záležitostí - lze postupně po několika staletí vybrat geneticky kvalitní listnáče.

Dlouhé trámy se dnes skoro nedělají, klasika je 6 m. A na ty delší se vždycky nějaký ten kus najde  Smrk se nechá v nižších polohách nahradit kvalitnější jedlí bělokorou. Jen se hůř pěstuje.

Topoly jako ušlechtilé listnáče?   Lepší fór jsem neslyšel. Jejich dřevo je tak na celulózu a nebo do kamen či do kompostu.

Navíc ne každé dřevo je vhodné na stavebnictví. Udělat si krov z akátu,  - to bych si rozmyslel.

0/0
13.9.2015 11:40
Foto

P50a57v10e56l 91V45e89s96e87l13ý 2268574794284

Samozřejmě i to dřevo je potřeba, takže respektuji, že všude nemůže být klimaticky odpovídající les. Nicméně není možno popřít, že např. na jižní Moravě smrk prostě prosperovat nebude a v dlouhodobějším horizontu to patrně bude na rozsáhlejším území.

0/0
13.9.2015 18:37

Z86u92z35a54n81a 84E61r16b92e12n10o37v96á 9139568194225

Jen jestli to není kampaň za zvýšení těžby dřeva firmou z rodiny Bureše?

0/0
13.9.2015 8:09

J88i58ř65í 81S27o77u41č45e94k 5436517429819

„Trvá de facto už od roku 2003“ - trvá to od 19. století, kdy dorostly první rozsáhlé stejnověké smrkové monokultury vysázené člověkem na místě původních smíšených lesů - s vidinou rychlého zisku. V historické literatuře lze dohledat popisy tehdejších kůrovcových kalamit, prakticky ničím se nelišily od ostatních. Problém není v suchých letech, problém je, že člověk vytváří nepřirozený porost na místech, kde nemá co dělat.

Je to podobné, jako když jsou děti v jeslích oproti tomu, když jsou doma. V jeslích, jakmile jedno dostane dětskou infekční nemoc, je do pár dní nakažený celý kolektiv. Pokud jsou v rodinách, kde je dítě obklopeno jedinci s imunitou, je pravděpodobnost nákazy nižší. Stejné je to v přírodě. Pokud se smrky najednou v\sází na nevhodné místo, kde jsou přirozeně oslabené a kde jsou v čisté monokultuře, jde nákaza rychle z jednoho na druhý. V přirozeném smíšeném lese, kde jsou různé druhy stromů různého věku, tenhle problém není, protože na buk nebo klen kůrovec nejde.

Ona je vidina rychlého „vyrobení“ dřeva pomocí smrků hezká, ale dokud si majitelé lesů neuvědomí rizika a nezačnou vysazovat s rozumem, budou tu kalamity pořád. Tohle není nic jiného než dlouhodobá riskantní investice, do které vstoupili dobrovolně.

+7/0
13.9.2015 7:46

J22a37n 91S65l50á49m91a 5204342223241

Co se týká vašeho popisu historie a účelu výsadby smrkové monokultury, souhlasím s vámi. Ale i Extrémně suché  roky, nadstandardní úroda šišek, přestarle stromy a další strom oslabujici faktory mají za následek sníženou obranyschopnost stromu a tím samozrejme zvysene riziko kůrovcove kalamity. A samozrejme nižší prodejní cenu dřeva. Pozoruji, ze nyní je sadba stromků jiz pestřejší (jedle - přibývá na objemu po 30 roce růstu více nez smrk, buky, atd.), byt smrk převažuje. Pravdou je, ze nikdo nevyporazi smrkové lesy a neosazi je teď ihned smíšeným lesem. To budou generace, takze par kalamit se jeste dočkáme. Jeste jedna věc, hodně lesu (rozuměj části v rámci celku toho čemu říkáme les:-P) je v rukou malých hospodářů (což je dobre), ale reakce nekterych nejsou řekl bych adekvátní situaci a samozrejme z těchto ložisek se nákaza šíři dále, je to i proto, ze lidé si neumí sami poradit (vzít pilu do ruky, porazit strom, dřevo vymanipulovat z lesa, ošetřit, či ihned prodat, či zpracovat), a klasických lesaku je s ohledem na zvyšující se mechanizaci práce méně a méně a v teto době jsou čekací doby jak za komunistu, kdyz přivezli toaletní papír. No doufám, ze zaprsi a rezavych smrkových korun v lesích uvidím jeste letos a na jaře co nejméně.

+1/0
13.9.2015 9:24

J43a63n 97S56l64á48m85a 5494772903371

Jo píše se o moravských lesích, ale české lesy jsou na tom trochu lépe, ale o kalamite,  se jiz bohužel dá mluvit také.

0/0
13.9.2015 9:27

T97o23m45á68š 25B93u18ž86e50k 3196730217889

Řešení už bude asi jen jedno, až nebudou smrky, nebude kůrovec. To počasí podle mě nemá až takový vliv. Jen kdž je moc teplo, ty stromy schnou rychleji. Kůrovec řádil i když bylo hodně srážek, ale neprojevilo se to hned koncem léta ale třeba v průběhu zimy. Stromy doschly pomaleji. U nás to tak bylo. Teď dostávájí zabrat i jasany, mají svého škůdce a i václavka se do nich dala.

0/0
13.9.2015 9:53

M71a45r41t61i16n 27T11o64m46á50š 9476638795

Každý strom má nějaký hmyz, který hi pomáhá recyklovat. Apropos, počasí má na populační dynamiku lýkožrouta značný vliv. Zejména kvalita zimy. Samotné sucho nebo výrazně semenný rok ovlivňuje spíše obranyschopnost, ten strom prostě neprodukuje dost pryskyřice, aby brouka zalil. No a v neposlední řadě je to i vliv biotopu. Smrk nepatří tak nízko. Na Libavé by krom podmáčených lokalit být neměl.

0/0
13.9.2015 11:25

V84o80j55t56ě11c63h 89K84o39z77m29e81r 3334969118464

Nenazýval bych to nákazou, nýbrž šířením kůrovce. U nás v horách se min. 15 let vysazují smíšené lesy, ke smrku se přidává modřín, jedle, buk a klen. Bohužel smrkové dřevo ma jedinečné vlastnosti, je lehké a ma velmi dlouhá vlákna což mu dává značnou pevnost. Těžko budete stavět střechy z bukových či javorových trámů. Modřin je zase hodně křehké dřevo a jedle mívá často velké pnutí ve dřevě ( po uřezaní trámů se tyto často zkroutí nebo prohnou).

+1/0
13.9.2015 11:02

T70o15m69á51š 18B83u28ž17e34k 3436600887719

To už nkolik let a ted mají problém i jasany. Spolu s václavkou je pohroma.

0/0
13.9.2015 7:27

J61i72ř97í 15H45o19r37á40k 6934174193306

Už ty pseudo-ekology někdo potrestal? Nebo preventivně postřílel?

+1/−2
13.9.2015 7:01

J14a42n 67S21l79á81m29a 5104272743451

To přeci nemá nic společného s p-ekology, a pokud to byl pokus o vtip, tak po obou liniích freudovsky slby, ale proc si tady plácat játra.

+4/0
13.9.2015 7:26

J76a21r70d10a 61S48o32k67o13l 1116228761151

A co to nechat sežrat jako Šumavu?páni .

+1/−1
13.9.2015 6:56

J31a76n 87S87l73á16m75a 5974602303141

Smysl mi unika:-/

+2/0
13.9.2015 7:27
Foto

P51a60v94e53l 60V40e87s54e85l36ý 2308924744184

To není národní park, ale hospodářký les. Tady se zasahovat musí, protože to není vlastně přírodní les, ale spíš plantáž na dřevo.

+2/0
13.9.2015 9:02

J74i90n71d48ř16i28c90h 64Š61k89o12p93e41k 4365201970465

srovnávat hospodářský les a les v NP, to může opravdu jen odborník ;-D

0/0
13.9.2015 11:40







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.