Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Moravské lesy trápí kvůli suchu kůrovcová kalamita, týká se i Libavé

Po dvaceti letech zasáhla rozlehlé lesy ve vojenském prostoru Libavá a také v dalších částech střední a severní Moravy velká kůrovcová kalamita. Nebezpečný brouk se rozšířil kvůli dlouhotrvajícímu suchu, správci lesů tak výrazně zvýšili množství vytěženého dřeva.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

P19a17v49e36l 16V70e56s83e50l54ý 2788124784124

Jenže to nejsou pravé lesy, ale monokulturní plantáže na dřevo. Není divu, že se v nich šíří kůrovec. Až tam budou lesy s převahou listnáčů, jak má podle klimatických faktorů odpovídá, uvidíte, že tam kůrovec škody páchat nebude.

+4/0
13.9.2015 9:00

T64o72m36á88š 56B25u70ž21e23k 3476110807889

Správně napsáno, je to "prostě pole na dřevo". Často se ani nerespektovala půda do jaké se sází, prostě se jel smrky ve velkých plochách. I tam kde by bylo třeba jiné stromy, třeba písčité nebo více mokré půdy.

0/0
13.9.2015 9:47

M65i45r44o17s30l18a43v 37K38a73š29p13a72r 3822727531191

Právě proto že je to hospodářský les. I já v lese toleruju ušlechtilý nálet(buk,jasan), zamokřené plochy záměrně vylepšuji břízou či olší. Ale představy některých ekologistů že budu v lese sázet lípy jsou zcela zcestné.

0/0
13.9.2015 14:52
Foto

P62a63v94e30l 75V70e20s54e96l93ý 2118354354814

Jo, přesně tak to říkám svým studentům :-)

0/0
13.9.2015 18:33

R51a78d84i19m 43P93o58l93á31š44e96k 9246373229969

Bohužel smrk je stále nejvýnosnější.

Kmen smrku je rovný odzdola až do špičky, stačí tedy jen odvětvit a odřezat nakoře tenkou špičku a smrk může jít rovnou na pilu na nařezání trámů, v krajním případě stejně dlouhých jako kmen. Nebo desek a jiného materiálu.

Zatímco listnáče mají rovnou v průměru tak třetinu kmene. Maximální délka trámů, desek a jiného řeziva z listnáčů je průměrně tak třetinová proti trámům ze smrku. Jeden z 10 nebo spíš jeden z 50 nebo sta listnatých kmenů je podobně rovný jako je rovný téměř každý smrk a je možné z něho nařezat stejně dlouhé trámy, ale jinak to bývá všechno hodně pokroucené anebo je kmen stromu rozvětvený na víc kmínků.

Ze smrku se tak využije až 80 % dřeva a pouze zbylých 20 % dřeva je levné dřevo na topení nebo do celulózek. Z listnáčl se využije tak 40 - 60 % dřeva na kvalitní drahé konstrukční dřevo, zbytek je spíš odpad na topení.

Proto budou majitelé lesů stále tlačit do lesů co nejvíc smrků nebo podobných jehličnanů.

Hodně rovný kmen mívají jedině šlechtěné listnáče, to jsou dneska zatím pouze topoly na biomasu a jinak některé cizokrajné rychle rostoucí listnáče.

Naše listnáče do našich smíšených lesů takové nejsou, musely by se nejdřív vyšlechtit kultivary s rovnými kmeny. V Maďarsku kdysi za socíku měli šlechtit akáty, aby dávaly rovné dlouhé kmeny, akátové dřevo je mimořádně trvanlivé a tvrdé, ale jak to skončilo nevím.

0/0
13.9.2015 10:34

J38i50n93d90ř51i35c51h 20Š45k68o73p96e74k 4205491350135

majitelé tlačí do lesů maximum smrků, protože rychle rostou

0/0
13.9.2015 11:33

P48a46v60e93l 96J63e20ř25á79b68e41k 7591322604427

Rovný kmen u listnáčů je otázkou systému pěstování, i když některé taxony listnáčů mají sklony k rozvětvení. Jasan když je ve správném zápoji poměrně rovný kmen a i poměrně vysoko založenou korunu. Větvení listnáčů je i genetickou záležitostí - lze postupně po několika staletí vybrat geneticky kvalitní listnáče.

Dlouhé trámy se dnes skoro nedělají, klasika je 6 m. A na ty delší se vždycky nějaký ten kus najde  Smrk se nechá v nižších polohách nahradit kvalitnější jedlí bělokorou. Jen se hůř pěstuje.

Topoly jako ušlechtilé listnáče?   Lepší fór jsem neslyšel. Jejich dřevo je tak na celulózu a nebo do kamen či do kompostu.

Navíc ne každé dřevo je vhodné na stavebnictví. Udělat si krov z akátu,  - to bych si rozmyslel.

0/0
13.9.2015 11:40
Foto

P97a57v68e53l 17V43e82s55e10l67ý 2498494684964

Samozřejmě i to dřevo je potřeba, takže respektuji, že všude nemůže být klimaticky odpovídající les. Nicméně není možno popřít, že např. na jižní Moravě smrk prostě prosperovat nebude a v dlouhodobějším horizontu to patrně bude na rozsáhlejším území.

0/0
13.9.2015 18:37

Z83u82z80a19n92a 75E89r60b13e40n85o82v75á 9719668194595

Jen jestli to není kampaň za zvýšení těžby dřeva firmou z rodiny Bureše?

0/0
13.9.2015 8:09

J22i18ř40í 98S27o51u95č27e68k 5646907599359

„Trvá de facto už od roku 2003“ - trvá to od 19. století, kdy dorostly první rozsáhlé stejnověké smrkové monokultury vysázené člověkem na místě původních smíšených lesů - s vidinou rychlého zisku. V historické literatuře lze dohledat popisy tehdejších kůrovcových kalamit, prakticky ničím se nelišily od ostatních. Problém není v suchých letech, problém je, že člověk vytváří nepřirozený porost na místech, kde nemá co dělat.

Je to podobné, jako když jsou děti v jeslích oproti tomu, když jsou doma. V jeslích, jakmile jedno dostane dětskou infekční nemoc, je do pár dní nakažený celý kolektiv. Pokud jsou v rodinách, kde je dítě obklopeno jedinci s imunitou, je pravděpodobnost nákazy nižší. Stejné je to v přírodě. Pokud se smrky najednou v\sází na nevhodné místo, kde jsou přirozeně oslabené a kde jsou v čisté monokultuře, jde nákaza rychle z jednoho na druhý. V přirozeném smíšeném lese, kde jsou různé druhy stromů různého věku, tenhle problém není, protože na buk nebo klen kůrovec nejde.

Ona je vidina rychlého „vyrobení“ dřeva pomocí smrků hezká, ale dokud si majitelé lesů neuvědomí rizika a nezačnou vysazovat s rozumem, budou tu kalamity pořád. Tohle není nic jiného než dlouhodobá riskantní investice, do které vstoupili dobrovolně.

+7/0
13.9.2015 7:46

J57a23n 50S28l95á84m60a 5494382833521

Co se týká vašeho popisu historie a účelu výsadby smrkové monokultury, souhlasím s vámi. Ale i Extrémně suché  roky, nadstandardní úroda šišek, přestarle stromy a další strom oslabujici faktory mají za následek sníženou obranyschopnost stromu a tím samozrejme zvysene riziko kůrovcove kalamity. A samozrejme nižší prodejní cenu dřeva. Pozoruji, ze nyní je sadba stromků jiz pestřejší (jedle - přibývá na objemu po 30 roce růstu více nez smrk, buky, atd.), byt smrk převažuje. Pravdou je, ze nikdo nevyporazi smrkové lesy a neosazi je teď ihned smíšeným lesem. To budou generace, takze par kalamit se jeste dočkáme. Jeste jedna věc, hodně lesu (rozuměj části v rámci celku toho čemu říkáme les:-P) je v rukou malých hospodářů (což je dobre), ale reakce nekterych nejsou řekl bych adekvátní situaci a samozrejme z těchto ložisek se nákaza šíři dále, je to i proto, ze lidé si neumí sami poradit (vzít pilu do ruky, porazit strom, dřevo vymanipulovat z lesa, ošetřit, či ihned prodat, či zpracovat), a klasických lesaku je s ohledem na zvyšující se mechanizaci práce méně a méně a v teto době jsou čekací doby jak za komunistu, kdyz přivezli toaletní papír. No doufám, ze zaprsi a rezavych smrkových korun v lesích uvidím jeste letos a na jaře co nejméně.

+1/0
13.9.2015 9:24

J46a53n 37S66l34á67m21a 5874902183361

Jo píše se o moravských lesích, ale české lesy jsou na tom trochu lépe, ale o kalamite,  se jiz bohužel dá mluvit také.

0/0
13.9.2015 9:27

T41o37m96á65š 41B84u91ž34e21k 3986100767819

Řešení už bude asi jen jedno, až nebudou smrky, nebude kůrovec. To počasí podle mě nemá až takový vliv. Jen kdž je moc teplo, ty stromy schnou rychleji. Kůrovec řádil i když bylo hodně srážek, ale neprojevilo se to hned koncem léta ale třeba v průběhu zimy. Stromy doschly pomaleji. U nás to tak bylo. Teď dostávájí zabrat i jasany, mají svého škůdce a i václavka se do nich dala.

0/0
13.9.2015 9:53

M72a41r57t74i80n 58T20o82m33á87š 9616728235

Každý strom má nějaký hmyz, který hi pomáhá recyklovat. Apropos, počasí má na populační dynamiku lýkožrouta značný vliv. Zejména kvalita zimy. Samotné sucho nebo výrazně semenný rok ovlivňuje spíše obranyschopnost, ten strom prostě neprodukuje dost pryskyřice, aby brouka zalil. No a v neposlední řadě je to i vliv biotopu. Smrk nepatří tak nízko. Na Libavé by krom podmáčených lokalit být neměl.

0/0
13.9.2015 11:25

V39o91j11t52ě12c68h 27K31o81z22m30e39r 3534749578144

Nenazýval bych to nákazou, nýbrž šířením kůrovce. U nás v horách se min. 15 let vysazují smíšené lesy, ke smrku se přidává modřín, jedle, buk a klen. Bohužel smrkové dřevo ma jedinečné vlastnosti, je lehké a ma velmi dlouhá vlákna což mu dává značnou pevnost. Těžko budete stavět střechy z bukových či javorových trámů. Modřin je zase hodně křehké dřevo a jedle mívá často velké pnutí ve dřevě ( po uřezaní trámů se tyto často zkroutí nebo prohnou).

+1/0
13.9.2015 11:02

T72o53m45á75š 55B92u91ž20e45k 3176420977539

To už nkolik let a ted mají problém i jasany. Spolu s václavkou je pohroma.

0/0
13.9.2015 7:27

J17i49ř45í 92H27o55r98á32k 6674954413596

Už ty pseudo-ekology někdo potrestal? Nebo preventivně postřílel?

+1/−2
13.9.2015 7:01

J60a89n 29S36l45á36m82a 5614772603441

To přeci nemá nic společného s p-ekology, a pokud to byl pokus o vtip, tak po obou liniích freudovsky slby, ale proc si tady plácat játra.

+4/0
13.9.2015 7:26

J26a95r67d45a 10S90o17k94o36l 1296768741721

A co to nechat sežrat jako Šumavu?páni .

+1/−1
13.9.2015 6:56

J84a46n 35S29l57á81m15a 5564132263931

Smysl mi unika:-/

+2/0
13.9.2015 7:27
Foto

P13a72v82e10l 79V58e45s74e55l14ý 2298954594194

To není národní park, ale hospodářký les. Tady se zasahovat musí, protože to není vlastně přírodní les, ale spíš plantáž na dřevo.

+2/0
13.9.2015 9:02

J97i41n60d11ř15i40c82h 25Š55k51o98p10e63k 4145951550865

srovnávat hospodářský les a les v NP, to může opravdu jen odborník ;-D

0/0
13.9.2015 11:40





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.