Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Moravské lesy trápí kvůli suchu kůrovcová kalamita, týká se i Libavé

Po dvaceti letech zasáhla rozlehlé lesy ve vojenském prostoru Libavá a také v dalších částech střední a severní Moravy velká kůrovcová kalamita. Nebezpečný brouk se rozšířil kvůli dlouhotrvajícímu suchu, správci lesů tak výrazně zvýšili množství vytěženého dřeva.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

P31a66v90e19l 12V76e32s90e62l70ý 2508924594764

Jenže to nejsou pravé lesy, ale monokulturní plantáže na dřevo. Není divu, že se v nich šíří kůrovec. Až tam budou lesy s převahou listnáčů, jak má podle klimatických faktorů odpovídá, uvidíte, že tam kůrovec škody páchat nebude.

+4/0
13.9.2015 9:00

T49o44m11á46š 34B36u75ž61e55k 3796900637549

Správně napsáno, je to "prostě pole na dřevo". Často se ani nerespektovala půda do jaké se sází, prostě se jel smrky ve velkých plochách. I tam kde by bylo třeba jiné stromy, třeba písčité nebo více mokré půdy.

0/0
13.9.2015 9:47

M61i92r19o91s82l93a29v 25K95a56š71p17a92r 3182137581971

Právě proto že je to hospodářský les. I já v lese toleruju ušlechtilý nálet(buk,jasan), zamokřené plochy záměrně vylepšuji břízou či olší. Ale představy některých ekologistů že budu v lese sázet lípy jsou zcela zcestné.

0/0
13.9.2015 14:52
Foto

P17a69v73e21l 79V33e46s81e91l80ý 2628374574974

Jo, přesně tak to říkám svým studentům :-)

0/0
13.9.2015 18:33

R36a18d57i17m 93P16o98l43á98š50e72k 9896453939759

Bohužel smrk je stále nejvýnosnější.

Kmen smrku je rovný odzdola až do špičky, stačí tedy jen odvětvit a odřezat nakoře tenkou špičku a smrk může jít rovnou na pilu na nařezání trámů, v krajním případě stejně dlouhých jako kmen. Nebo desek a jiného materiálu.

Zatímco listnáče mají rovnou v průměru tak třetinu kmene. Maximální délka trámů, desek a jiného řeziva z listnáčů je průměrně tak třetinová proti trámům ze smrku. Jeden z 10 nebo spíš jeden z 50 nebo sta listnatých kmenů je podobně rovný jako je rovný téměř každý smrk a je možné z něho nařezat stejně dlouhé trámy, ale jinak to bývá všechno hodně pokroucené anebo je kmen stromu rozvětvený na víc kmínků.

Ze smrku se tak využije až 80 % dřeva a pouze zbylých 20 % dřeva je levné dřevo na topení nebo do celulózek. Z listnáčl se využije tak 40 - 60 % dřeva na kvalitní drahé konstrukční dřevo, zbytek je spíš odpad na topení.

Proto budou majitelé lesů stále tlačit do lesů co nejvíc smrků nebo podobných jehličnanů.

Hodně rovný kmen mívají jedině šlechtěné listnáče, to jsou dneska zatím pouze topoly na biomasu a jinak některé cizokrajné rychle rostoucí listnáče.

Naše listnáče do našich smíšených lesů takové nejsou, musely by se nejdřív vyšlechtit kultivary s rovnými kmeny. V Maďarsku kdysi za socíku měli šlechtit akáty, aby dávaly rovné dlouhé kmeny, akátové dřevo je mimořádně trvanlivé a tvrdé, ale jak to skončilo nevím.

0/0
13.9.2015 10:34

J60i25n94d37ř18i96c97h 82Š91k33o45p20e65k 4745461210315

majitelé tlačí do lesů maximum smrků, protože rychle rostou

0/0
13.9.2015 11:33

P89a56v37e17l 52J45e23ř23á13b40e19k 7571252514257

Rovný kmen u listnáčů je otázkou systému pěstování, i když některé taxony listnáčů mají sklony k rozvětvení. Jasan když je ve správném zápoji poměrně rovný kmen a i poměrně vysoko založenou korunu. Větvení listnáčů je i genetickou záležitostí - lze postupně po několika staletí vybrat geneticky kvalitní listnáče.

Dlouhé trámy se dnes skoro nedělají, klasika je 6 m. A na ty delší se vždycky nějaký ten kus najde  Smrk se nechá v nižších polohách nahradit kvalitnější jedlí bělokorou. Jen se hůř pěstuje.

Topoly jako ušlechtilé listnáče?   Lepší fór jsem neslyšel. Jejich dřevo je tak na celulózu a nebo do kamen či do kompostu.

Navíc ne každé dřevo je vhodné na stavebnictví. Udělat si krov z akátu,  - to bych si rozmyslel.

0/0
13.9.2015 11:40
Foto

P49a83v19e87l 38V91e46s41e60l71ý 2468854134584

Samozřejmě i to dřevo je potřeba, takže respektuji, že všude nemůže být klimaticky odpovídající les. Nicméně není možno popřít, že např. na jižní Moravě smrk prostě prosperovat nebude a v dlouhodobějším horizontu to patrně bude na rozsáhlejším území.

0/0
13.9.2015 18:37

Z70u35z55a14n59a 76E41r63b66e13n10o53v22á 9689238874935

Jen jestli to není kampaň za zvýšení těžby dřeva firmou z rodiny Bureše?

0/0
13.9.2015 8:09

J63i41ř97í 78S14o13u98č34e27k 5406857129619

„Trvá de facto už od roku 2003“ - trvá to od 19. století, kdy dorostly první rozsáhlé stejnověké smrkové monokultury vysázené člověkem na místě původních smíšených lesů - s vidinou rychlého zisku. V historické literatuře lze dohledat popisy tehdejších kůrovcových kalamit, prakticky ničím se nelišily od ostatních. Problém není v suchých letech, problém je, že člověk vytváří nepřirozený porost na místech, kde nemá co dělat.

Je to podobné, jako když jsou děti v jeslích oproti tomu, když jsou doma. V jeslích, jakmile jedno dostane dětskou infekční nemoc, je do pár dní nakažený celý kolektiv. Pokud jsou v rodinách, kde je dítě obklopeno jedinci s imunitou, je pravděpodobnost nákazy nižší. Stejné je to v přírodě. Pokud se smrky najednou v\sází na nevhodné místo, kde jsou přirozeně oslabené a kde jsou v čisté monokultuře, jde nákaza rychle z jednoho na druhý. V přirozeném smíšeném lese, kde jsou různé druhy stromů různého věku, tenhle problém není, protože na buk nebo klen kůrovec nejde.

Ona je vidina rychlého „vyrobení“ dřeva pomocí smrků hezká, ale dokud si majitelé lesů neuvědomí rizika a nezačnou vysazovat s rozumem, budou tu kalamity pořád. Tohle není nic jiného než dlouhodobá riskantní investice, do které vstoupili dobrovolně.

+7/0
13.9.2015 7:46

J47a85n 45S80l49á72m16a 5564702383551

Co se týká vašeho popisu historie a účelu výsadby smrkové monokultury, souhlasím s vámi. Ale i Extrémně suché  roky, nadstandardní úroda šišek, přestarle stromy a další strom oslabujici faktory mají za následek sníženou obranyschopnost stromu a tím samozrejme zvysene riziko kůrovcove kalamity. A samozrejme nižší prodejní cenu dřeva. Pozoruji, ze nyní je sadba stromků jiz pestřejší (jedle - přibývá na objemu po 30 roce růstu více nez smrk, buky, atd.), byt smrk převažuje. Pravdou je, ze nikdo nevyporazi smrkové lesy a neosazi je teď ihned smíšeným lesem. To budou generace, takze par kalamit se jeste dočkáme. Jeste jedna věc, hodně lesu (rozuměj části v rámci celku toho čemu říkáme les:-P) je v rukou malých hospodářů (což je dobre), ale reakce nekterych nejsou řekl bych adekvátní situaci a samozrejme z těchto ložisek se nákaza šíři dále, je to i proto, ze lidé si neumí sami poradit (vzít pilu do ruky, porazit strom, dřevo vymanipulovat z lesa, ošetřit, či ihned prodat, či zpracovat), a klasických lesaku je s ohledem na zvyšující se mechanizaci práce méně a méně a v teto době jsou čekací doby jak za komunistu, kdyz přivezli toaletní papír. No doufám, ze zaprsi a rezavych smrkových korun v lesích uvidím jeste letos a na jaře co nejméně.

+1/0
13.9.2015 9:24

J35a94n 25S34l95á92m67a 5364572713221

Jo píše se o moravských lesích, ale české lesy jsou na tom trochu lépe, ale o kalamite,  se jiz bohužel dá mluvit také.

0/0
13.9.2015 9:27

T68o72m72á68š 73B17u28ž23e95k 3916890607559

Řešení už bude asi jen jedno, až nebudou smrky, nebude kůrovec. To počasí podle mě nemá až takový vliv. Jen kdž je moc teplo, ty stromy schnou rychleji. Kůrovec řádil i když bylo hodně srážek, ale neprojevilo se to hned koncem léta ale třeba v průběhu zimy. Stromy doschly pomaleji. U nás to tak bylo. Teď dostávájí zabrat i jasany, mají svého škůdce a i václavka se do nich dala.

0/0
13.9.2015 9:53

M38a24r66t42i27n 72T68o66m48á40š 9516568405

Každý strom má nějaký hmyz, který hi pomáhá recyklovat. Apropos, počasí má na populační dynamiku lýkožrouta značný vliv. Zejména kvalita zimy. Samotné sucho nebo výrazně semenný rok ovlivňuje spíše obranyschopnost, ten strom prostě neprodukuje dost pryskyřice, aby brouka zalil. No a v neposlední řadě je to i vliv biotopu. Smrk nepatří tak nízko. Na Libavé by krom podmáčených lokalit být neměl.

0/0
13.9.2015 11:25

V86o64j54t66ě26c37h 53K29o71z49m88e58r 3224599288564

Nenazýval bych to nákazou, nýbrž šířením kůrovce. U nás v horách se min. 15 let vysazují smíšené lesy, ke smrku se přidává modřín, jedle, buk a klen. Bohužel smrkové dřevo ma jedinečné vlastnosti, je lehké a ma velmi dlouhá vlákna což mu dává značnou pevnost. Těžko budete stavět střechy z bukových či javorových trámů. Modřin je zase hodně křehké dřevo a jedle mívá často velké pnutí ve dřevě ( po uřezaní trámů se tyto často zkroutí nebo prohnou).

+1/0
13.9.2015 11:02

T71o23m17á31š 55B66u57ž61e26k 3796260837569

To už nkolik let a ted mají problém i jasany. Spolu s václavkou je pohroma.

0/0
13.9.2015 7:27

J24i15ř56í 41H30o87r55á73k 6174424773106

Už ty pseudo-ekology někdo potrestal? Nebo preventivně postřílel?

+1/−2
13.9.2015 7:01

J37a81n 51S52l34á95m27a 5124192853241

To přeci nemá nic společného s p-ekology, a pokud to byl pokus o vtip, tak po obou liniích freudovsky slby, ale proc si tady plácat játra.

+4/0
13.9.2015 7:26

J70a39r55d40a 50S48o20k84o17l 1646728971421

A co to nechat sežrat jako Šumavu?páni .

+1/−1
13.9.2015 6:56

J55a80n 21S32l45á14m28a 5874212143531

Smysl mi unika:-/

+2/0
13.9.2015 7:27
Foto

P56a70v47e54l 49V69e53s15e74l93ý 2708334644244

To není národní park, ale hospodářký les. Tady se zasahovat musí, protože to není vlastně přírodní les, ale spíš plantáž na dřevo.

+2/0
13.9.2015 9:02

J57i41n60d60ř65i77c90h 76Š32k64o22p90e72k 4545481480685

srovnávat hospodářský les a les v NP, to může opravdu jen odborník ;-D

0/0
13.9.2015 11:40







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.