Tak v souvisejícím článku o Jaroslavu Švarcovi se dokonce pan Vaňourek o údajném selhání Ludvíka Cupala rozepisuje a plive na něj, málem ho dokonce srovnává s Čurdou.

Takže milý historiku skočte s veškerou úctou do zdi (napsal bych to výstižněji, ale takhle to tu snad zůstane)! Pokud selháním Ludvíka Cupala mělo být (v rozporu s pravidly konspirace) navázání kontaktu s rodinou, pak selhali téměř všichni výsadkáři vysazení z Londýna před druhou heydrichiádou, včetně Jaroslava Švarce. Vaše hodnocení mrtvých odbojářů Cupala a Lukaštíka, kterým vyčítáte i sabotáže provedené na podzim 1942 a které udal konfident, je neskutečně ubohé.

Je třeba pana Vaňourka opravit. Ludvík Cupal neselhal, při doskoku utrpěl vážné vnitřní zranění, se svým kolegou se nesešli a z doskočiště mu pomohl Vojtěch Lukaštík z výsadku Intransitive. Společně s Lukaštíkem se přesunuli na Moravu, kde se snažili vyvíjet odbojovou činnost, pokoušeli se o sabotáže včetně železničních. Gestapo je na základě udání odhalilo a oba raději zvolili dobrovolnou smrt než aby padli do rukou nepříteli. Vojtěch Lukaštík 8.1.1943 a Ludvík Cupal 15.1.1943. Ani jeden z nich neselhal.

Nedomnívám, že by to pan Vaňourek takto myslel, takže když už psát o "selhání" (blbý výraz), pak maximálně v případě Operace Tin, která ale nebyla úspěšná z objektivních důvodů, výsadek se uskutečnil jen 4 týdny před atentátem.

Vaše poznámka je velmi správná a autor článku by měl nehorázné tvrzení o selhání L. Cupala opravit. Už jen proto, že historik uvádí, že jeho cílem je připomínat české vojenské hrdiny. Ludvík Cupal je jedním z nich.

Protože si nevážíme hrdinů, tak tento stát odňal protiprávně některým kategoriím vojáků výsluhové příspěvky, které jsou považovány za jistý druh invalidního důchodu a o které se už více než 13 let soudí. Protože tyto příspěvky jsou započítávány do výpočtu starobního důchodu, jsou na tom tito lidé biti ještě ve stáří. A pak chce po jiných, aby nasazovali své životy. Ale i oni musejí jíst a platit složenky.

Podle me jsou největší hrdinové lidé kteří den co den maják v často neuspokojivé práci aby přinesli jídlo na stůl pro ty na kterým jím záleží. Ty vojenské příběhy me až tak moc nedojimaji. Voják je povolání ve kterém člověk musí počítat stim, že se mu něco stane. A dost vojáků je psychicky narušenych. Pak ten dojemný dopis ...myslím, že pan by byl radši kdyby měl tátu.větší hrdinství je dobře se postarat o svou rodinu než se jít nechat někde zastřelit.

Pokud má někdo neuspokojivou práci, asi se ve škole nesnažil. Snaží se aspoň v práci?

Přísaha příslušníků československé armády v letech 1918 až 1939

Přísaháme při všem, co jest nám svato, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením,

že budeme poslušni presidenta a vlády republiky Československé a všech svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených;

přísaháme, že budeme bez odmluvy plniti jejich nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu,

že svých vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochranu vlasti a za její svobodu;

přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti,

ale až do konce se brániti tak, jak nám káže mužná čest a vědomí povinností občanských.

Tak přísaháme!

(Šnajdr Jaroslav: Události v československé armádě 1938)

... Srdečné vlastenectví, čest... klíčové hodnoty, které naplnili nejen čs. hrdinové do krajnosti. Pamatujme na ně, bojovali a umírali i za nás, za naši svobodu.

Dobrý dnes je to ale hlavně normální (nebezpečná) práce. Chodí tam normálně jako do práce a většina to tak bere si myslite, že se hroutí před vlajkou a zemanem jako američané???

Staci se podivat do textu skupiny Sabaton a zjistime, ze ve svete si vazi nasich hrdinu vice, nez u nas.

Napr. https://www.youtube.com/watch?v=HJGNi7qx8PE

Já si velmi vážím Mašínů. Otce i synů.

O hrdinech první+druhé světové války snad asi nikdo nepochybuje?!

Tam je úcta samozřejmostí.

To byly vojáci, u kterých převládalo přesvědčení a vlastenectví.

To "byli"

Njn pro některý je to bohužel dneska móda neustále projevovat nějaký pofidérní sebemrskačství a čechy jako národ ponižovat. Jinak těch hrdinů máme opravdu hodně a to nejen z moderních dějin, ale i z historie.

Bolševik se hrdinů obával. Když se dokázali chovat statečně během války, mohlo se to opakovat za jejich vládnutí. Medializovanou eliminací těcho lidí se jich jednak zbavil a jednak zatrašil ostatní. Připomínejme si to.