- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pan ředitel vykazuje poměrně překvapivé neznalosti. Když se podíváme na stávající délku života, tak je více než jasné, že "o staré" se už dávno nestarají "mladí", ale jejich potomci nebo jiní příbuzní cca okolo 60-65 let. Jinak všude v Evropě už přišli na to, že pobytové služby jsou nejdražší možné řešení zajištění péče - vytváří a zlepšují systém podpory pro ty, kteří se chtějí starat doma. Pokud racionálně zvážíme, jaké počty seniorů budou potřebovat v nejbližších letech pomoc, tak logicky není možné všechny narvat do domovů, ale je potřeba hledat jiné řešení. Je naprosto skandální, pokud odchází do domova senior, který pouze nezvládá drobnou sebeobsluhu a třeba neutáhne velký byt - proto jsou ty Domy s pečovatelskou službou. Jednak řeší bytovou situaci (mimochodem je tam zastropované nájemné) a současně umožňují různou pomoc. Budování ústavů je hlavně super byznys a ředitelé takových zařízení - to jsou páni se svým malým královstvím a vděčnými staříky. Odhaduji, že pan ředitel plánuje vstup do politiky, tak si buduje články na IDnesu image... nebo ne :-))) ?
Co přežitého je na vícegenerační rodině? Rodiče mohou chodit do práce, protože prarodiče pomůžou s dětmi (nemoc, kroužky). Zajistí to pestřejší život, než opuštění důchodci posedávající v parcích a čekající na místo v domově důchodců.
Takhle aktivní jsou důchodci tak cca do 70 let. Pak už ne.
Změny nejsou jen sociální, ale také ve velkém zdokonalení zdravotní péče - lidé dnes žijí s problémy, které před pár desítkami let byly smrtelné, a délka života ve stavu "potřebuji stálou péči" se mnohonásobně prodlužuje.
(něco jiného je samozřejmě "postarat se o babičku" ve stylu "odnesu jí mokré prádlo na půdu a přivezu nákup")
Zcela jednoduše, například člověk který po těžké mrtvici nedokázal první týdny ani přijímat potravu v "tradičních dobách" zemřel hlady, a ne že by mu dali výživu nitrožilně a pak případně nutridrinky.
Haha, no nevím, jestli by se zcela zdravému a spokojenému člověku, byť v devadesáti, chtělo umřít.....tak zítra už tady nebudu...
hned první odstavec o stanovení hranice života mě znechutil, i když to myslel jako nadsázku
Nic nechutného na tom nevidím, však to je jen teoretická myšlenka "kdyby to bylo tak, že by lidé žili 100% zdraví po omezenou dobu" (a bylo by to tak biologicky nastavené, ne že je v devadesáti někdo odstřelí).