Tento článek narazil na jeden podstatný problém - naznačuje totiž správně, že tuto kulturní památku nic památného po stránce hmotné necharakterizuje. Mrtví jsou pod zemí, nad kterou jsou jen dvě pamětní desky vztyčené v nedávné době.
Jistě, i duchovní památky mají svůj smysl, ale obnovit kvůli tomu hřbitov? Žijeme v žírném kraji. Pomalu není místa, kde by někdy (byť v hluboké historii) nebyl někdo pohřben. Byli snad naši ostatní předkové méně významní než židé? Nebo začíná platit, že vzpomínat na víceméně holém prostoru může jen ten, kdo umí víc řvát? (O možnosti hmotné zainteresovanosti úředníků raději ani nechci spekulovat.)
Opakuji, co jsem už jednou někde psal - vraťte tam ty nalezené náhrobky, opatřete místo řádnou informační tabulí v češtině, angličtině a hebrejštině a nechte park stát.
Má snad smysl nahodile zatloukat po parku cedule se zákazem výběhu psů, jak se právě teď děje? Dělá si někdo alibi? Je mi líto, že židovský národ, který prošel v minulosti tolika křivdami, připravuje křivdu novou. Pomsta? A co když to vyvolá opětovnou nenávist na druhé straně? Má to smysl? Nebylo by lepší konečně se uklidnit?
