Olomoucký kraj (na snímku budova jeho sídla v Olomouci) nyní dluží 3,7 miliardy, což představuje 5 799 korun na jednoho obyvatele. Výše dluhu se má přitom ještě zvýšit.

Olomoucký kraj (na snímku budova jeho sídla v Olomouci) nyní dluží 3,7 miliardy, což představuje 5 799 korun na jednoho obyvatele. Výše dluhu se má přitom ještě zvýšit. | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Olomoucký kraj dluží 3,7 miliardy, každý obyvatel tak téměř šest tisíc

  • 3
Aby Olomoucký kraj splatil všechny své dluhy, musel by každý z jeho obyvatel zaplatit téměř šest tisíc korun. Jeho dluh totiž nyní dosahuje 3,7 miliardy korun, což znamená 5 799 korun pro každého obyvatele. Představitelé kraje však tvrdí, že výše dluhu hospodaření hejtmanství citelně neovlivní.

Je to tedy moc, či málo? Záleží na úhlu pohledu. Krajská reprezentace tvrdí, že tak vysoké číslo sice může na první pohled překvapit, je třeba se nicméně dívat na to, jak splácení ovlivní hospodaření kraje. Podle expertů nijak drasticky.

Na druhé straně však stojí za zmínku tempo zadlužování olomouckého hejtmanství. Zatímco ještě nedávno byla dluhová služba kolem jednoho a půl procenta, na konci letošního roku vyskočí na deset procent, a celkové závazky kraje tak překročí čtyři miliardy korun.

Vedoucí ekonomického odboru na krajském úřadu v Olomouci Jiří Juřena potvrdil, že v současné době má hejtmanství dluh ve výši 3,7 miliardy korun. Do konce letošního roku přitom kraj plánuje ještě další půjčky ve výši stamilionů korun.

Podle hejtmanství je potřeba využít čas dobrý na investice

"V absolutním čísle se tato suma zdá vysoká. Vzhledem k dlouhodobé splatnosti úvěrů na dvacet let však dluhová služba vychází jako velice dobrá," tvrdí. Nyní je na úrovni sedmi až osmi procent, přičemž riziková hranice je podle Juřeny třicet procent.

"Z analýzy hospodaření všech krajů v České republice vyplývá, že z hlediska splatnosti úvěrů a výše dluhové služby patříme mezi první tři kraje v zemi," podotkl vedoucí ekonom Juřena.

Představitelé hejtmanství zadlužování obhajují. "Ke zvyšování dluhu nás vedou tři důvody. První je, že existuje neopakovatelná šance čerpat prostředky z Evropské unie, na dotované investice však kraj musí přispívat z vlastního rozpočtu," řekl Ivan Kosatík, náměstek hejtmana, který odpovídá za krajské finance.

"Za druhé máme výhodnou smlouvu s Evropskou investiční bankou s úrokem kolem jednoho procenta a byla by škoda toho nevyužít. A za třetí kvůli současné krizi stavební firmy šetří a ceny klesají. Později bychom akce udělali dráž a možná bychom na ně ani neměli," dodal Kosatík.

Výše dluhu už se blíží ročnímu rozpočtu kraje

Z minulosti má kraj úvěr u Evropské investiční banky ve výši devět set milionů korun, za které opravil zdevastované silnice. Kromě toho čerpá další půjčky. A také využívá třímiliardový úvěrový rámec u stejné banky a 700 milionů z úvěrového rámce u Komerční banky.

Zadlužení se tak téměř vyrovná celkovému rozpočtu kraje, který je 4,3 miliardy korun. Splátky vzrostly dvojnásobně na více než 65 milionů korun. Navyšování dluhů přitom přichází v době, kdy kraj očekává další propad příjmů a růst nákladů.

"Příjmy předpokládáme asi o tři procenta nižší než loni. Zároveň porostou výdaje na dopravní obslužnost, sociální služby nebo výkon státní správy," přiznal Kosatík. Na investice však jde o 300 milionů korun víc - 1,4 miliardy korun, což je rekordní číslo v historii kraje.

"Chceme dokončit centrum pro slabozraké v Olomouci. K našim prioritám patří i dostavba Slovanského gymnázia, pavilon seniorů ve Chválkovicích nebo například opravy zámku v Čechách pod Kosířem," nastínil hejtman Martin Tesařík.