Se „sbírkami“ na neplatiče od vedle mají zkušenosti například v Přerově, kde těchto případů v poslední době přibývá. Do pozice rukojmích členy SVJ staví legislativa, podle které de facto nemají šanci své pohledávky vydobýt zpět.
„Problém s neplatiči v SVJ přicházel plíživě, nyní se už ale začíná vymykat kontrole a vše nasvědčuje tomu, že se situace bude ještě zhoršovat, protože životní situace obyvatel Přerova, respektive některých jeho částí, se rozhodně nelepší,“ uvedla advokátka Irena Tšponová, která zastupuje firmu JKM - Servis.
Ta převážně v Přerově spravuje přibližně čtyři tisíce bytů a nyní se obrátila na senátorku Jitku Seitlovou, která se chystá předložit novelu zákonů, jež by podobným situacím zabránila.
Podle zákona si musejí vlastníci bytů v domech s více než pěti jednotkami, které patří minimálně třem majitelům, vytvořit SVJ. V případě prodeje, respektive nákupu bytu se členem SVJ stává nový majitel bytu. Povinností členů SVJ je mimo jiné posílat na společný účet peníze na opravy, pojištění nemovitosti, platby za služby, osvětlení společných prostor, ale mnohdy také za dodávky studené a teplé vody a tepla v bytech.
Pokud některý z členů SVJ peníze na společný účet neposílá, SVJ platby uhradí za dlužníka. Nedobrovolně. Proto, aby uchránilo celý dům před odpojením, v extrémních případech před exekucí či insolvencí.
Chybějící peníze se platí z fondu oprav, někdy ale ani to nestačí
Na uhrazení dluhu SVJ v první fázi používají peníze naspořené na budoucí opravy. Pokud je na společném kontě málo, jsou SVJ nucena navýšit řádným členům platby, případně se bezproblémoví majitelé bytů musejí na neplatiče složit.
„Bohužel na to doplácejí i matky samoživitelky, ženy na mateřské, senioři. Ti všichni platí sousedovi nová okna, fasádu, ale také vodu a teplo. A to i několik let, protože dostat ho z bytu není jednoduché. Své peníze přitom prakticky nemají šanci dostat zpátky,“ řekla advokátka.
Na vině je legislativa, která SVJ znevýhodňuje při exekučních a insolvenčních řízeních. SVJ jsou totiž při uspokojování pohledávek věřitelů až na posledním místě.
„Mnozí z neplatičů si vzali na byt hypotéku nebo dali jednotku do zástavy. V reálu to pak vypadá tak, že celý výnos exekuce či insolvence připadne zajištěnému věřiteli, třeba bance. A na SVJ nezbude nic,“ řekla Seitlová.
Lidé dluží až stovky tisíc, mezera zřejmě už zaujala i spekulanty
Společnost JKM - Servis řeší v Přerově už šest případů, kdy dluh jednoho či více členů SVJ dosahuje 200 až 300 tisíc korun. Jedná se o domy v ulicích Teličkova, Optiky, poručíka Vodičky, Želatovská, Budovatelů a Interbrigadistů.
„Na jednoho člena u takto vysokých dluhů činí příspěvek na dlužníka 10 až 20 tisíc, které se mu upíší z fondu oprav. Už jsme měli i případ, kdy ve fondu nebylo dost peněz a členové do něj museli složit hotovost,“ řekl za JKM - Servis Mojmír Justra.
Podle senátorky se o problému ví. Prý se takto s byty i spekuluje.
„Údajně to funguje tak, že společnost z nebankovního sektoru půjčí na byt sociálně slabým, kteří pobírají dávky. Tyto dávky pak lidé odevzdávají firmě, oficiálně jí ale neplatí. Především ale neplatí SVJ. No a v exekuci pak byt připadne oné nebankovní společnosti,“ podotkla Seitlová.
Justra přidává další případ. „V Želatovské ulici je člověk, který nadělal dluh kolem 200 tisíc. Když se musel vystěhovat, přesunul se jen o vchod vedle. A sousedům z původního domu, z nichž každý za něj zaplatil 16 tisíc, se směje do obličeje,“ krčí rameny.
Podle Seitlové je potřeba změnit legislativu tak, aby SVJ měla lepší postavení při vypořádávání pohledávek v exekučních a insolvenčních řízeních.
„Ten problém se samozřejmě netýká jen Přerova, ale celé republiky, SVJ je v Česku asi 35 tisíc. Na podzim proto předložím novelu příslušných zákonů,“ řekla senátorka s tím, že by úprava mohla začít platit na jaře 2016.
