Například evangelíci v Jeseníkách ho totiž přijali za svůj až po druhé světové válce. Naopak hanáčtí sedláci si stavení zdobili hned třemi jedlemi.
Přestože se tak Vánoce neboli den Narození Páně slaví od roku 221, vánoční stromeček ještě naši předkové neznali ani na začátku 17. století. V Olomouckém kraji se první objevil až v roce 1605, první svíčky dokonce až o šest let později ve Slezsku.
Na jeho hromadné rozšíření do téměř všech domácností se pak muselo ještě zhruba 200 let čekat.
"Vánoční stromeček začal hojněji pronikat do Olomouckého kraje až po konci prusko-rakouské války v roce 1870, a to z Německa. Nejprve však do rodin, které pocházely z úřednického nebo podnikatelského prostředí," popisuje etnolog Jaromír Polášek, který je spoluautorem výstavy Vánoce dříve a dnes.
O něco později stromeček podle něj znali i hospodáři na Hané.
"Ti tehdy strojili tři jedličky. Hospodář vstal na Štědrý den brzy ráno, zašel si do svého lesa pro tři stromky a ten nejpěknější dal děvuchám do kuchyně. Další umístil do hnoje, aby měl v příštím roce na poli úrodu, třetí jedlička skončila na plotu, aby ovocné stromy měly hojnost ovoce," popisuje etnolog s tím, že do jesenických hor dorazila tato tradice ještě později.
Dárky někde nosila až do 19. století Matička
"Například v rodinách evangelíků na Jesenicku se stromeček objevil až po druhé světové válce," dodává. Vánoční stromeček stejně jako Vánoce mají podle odborníků původ v pohanství. Ve starověku pohané spojovali kult Slunce s kultem matky a s rituálním kultem stále zelených stromů.
V době oslav svatých nocí zasvěcených slunečnímu božstvu pořádali pohané veselice u zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější.
Stejně jako se stromečkem je to i s dárky, které se pod ním začaly objevovat. Do 19. století totiž spadá i samotné obdarovávání Ježíškem.
"Dříve se děti v kraji, především na Jesenicku, těšívaly na Matičku, která jim nosila dárky. To se změnilo až v 90. letech 19. století," nastínil etnolog.
Ve stejné době děti neznaly ani zlaté prasátko. "Pokud držely půst, rodiče jim slibovali, že uvidí anděla na střeše kostela," říká Polášek.
"Co je zajímavé, tak obecně se na Štědrý den nesmělo obchodovat, to se má dít hlavně na Mikuláše. Lidé věřili, že toto je pro nákup nejlepší den v roce," dodává.
