Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Jeseníků se po 25 letech vrací extrémní závod, 70 kilometrů na běžkách

  7:08aktualizováno  7:08
Jeseníky mají znovu závod, který může směle konkurovat lyžařským maratonům nejen u nás, ale v celé Evropě. Po čtvrtstoletí se znovu pojede Jesenická sedmdesátka. Vytrvalci na běžkách si musejí sáhnout na dno. Jinak nemají šanci vůbec dojet.
Do Jeseníků se po čtvrt století vrací extrémní závod, Jesenická sedmdesátka. (Ilustrační snímek)

Do Jeseníků se po čtvrt století vrací extrémní závod, Jesenická sedmdesátka. (Ilustrační snímek) | foto: Roman ČejkaMF DNES

Není tak slavná jako Vasův běh, který se každoročně běhá na lyžích ve Švédsku, a ani nemá tak dlouhou tradici. Přesto je Jesenická sedmdesátka fenomén. A "brutálním" převýšením je mnohem náročnější než švédský lauf, kde závodníci jedou dlouhé kilometry soupaž. Je taky mnohem těžší než u nás nejznámější dálkový běh, Jizerská padesátka.

Do rodiny lyžařských maratonů se přitom Jesenická sedmdesátka vrací po pauze trvající dlouhých 25 let. Pojede se v neděli 10. března.

"Chceme položit základ novodobé tradici a navázat na dobu dávno minulou," sdělil Michal Hájek z pořádající XC Sport Karlov. Jeseníky si podle něj zasloužily znovu uspořádat nejtěžší lyžařský maraton, jaký se kdy v České republice jezdil.

"Závod je ojedinělý nejen svou délkou a převýšením daným velkou členitostí terénu, ale také tím, že vede po hlavním hřebenu Jeseníků, kde bývají mnohdy velmi drsné klimatické podmínky," popsal Hájek.

Nápad na extrémní závod vznikl po túře u čaje s rumem

Naposledy se na trati mezi Skřítkem, Červenohorským sedlem a zpět v Jeseníkách závodilo v roce 1988. Pak ji sice původní pořadatelé ještě dva roky připravovali, ale kvůli nepříznivému počasí se Jesenická sedmdesátka nejela. A potom skončila.

Jesenická sedmdesátka

Prezentace: v sobotu 9. března 11-16 hodin a v neděli od 6:30.

Hlavní závod na 70 kilometrů startuje v neděli v půl deváté na Skřítku, v 10 hodin je start čtyřicetikilometrové tratě.

Trasa: Skřítek - Alfrédka - Ovčárna - Švýcárna - Červenohorské sedlo a zpět. Kvůli ochraně přírody nevedou závody v původní trase.

Tradice přitom sahá až do roku 1966, kdy se uskutečnil první ročník závodu. Za jeho vznikem stáli zejména lidé kolem Zdeňka Zerzáně.

"V roce 1965 jsme seděli po túře na běžkách s kamarádem Edou Maškem na Vřesové studánce a popíjeli tehdy nejoblíbenější iontový nápoj - čaj s rumem. Říkali jsme si, že Jeseníky by potřebovaly pořádný závod na běžkách, protože po republice jich bylo hned několik. No a za rok se jel první ročník," popsal Zerzáň, který tehdy pracoval jako horský záchranář.

"Bez horské služby nebylo tehdy myslitelné takový závod pořádat, protože nikdo kromě horské služby neměl potřebné věci ani kapacity. Záchranářům s organizací pomáhali sportovci z ČSTV Šumperk a Bruntál," nastínil.

Při závodu se v minulosti nikdy nestal vážný úraz

Sám paradoxně závod nikdy nejel. "Samozřejmě trať jsem si projel několikrát, ale jaksi mimo program, protože jako pořadatel jsem závodit nemohl. Možná když se podívám zpět, tak jsem si měl trasu aspoň jednou zajet přímo v závodě," sdělil Zerzáň, který vzpomíná i na rok 1967, kdy kvůli počasí museli pořadatelé závod odvolat.

"Během jednoho dne a noci napadlo přes metr sněhu a v některých místech se udělaly až čtyřmetrové závěje. Tehdy se jezdilo přes Velký a Malý kotel a kvůli lavinám by to bylo příliš nebezpečné," popsal Zerzáň, jenž si za celou existenci závodu nevybavuje, že by horská služba musela ošetřovat nějaký vážný úraz.

"Taky proto, že tam nejel nikdo, kdo by náročný terén nezvládl, takže maximálně jsme ošetřovali nějaké odřeniny," vypráví Zerzáň. A přiznává, že mu bylo smutno, když závod v roce 1990 skončil.

"Po listopadové revoluci nebyli lidé, kteří by se toho chopili, a horská služba to dál táhnout nemohla. Musím se přiznat, že jsem už moc nevěřil, že se někomu podaří tradici Jesenické sedmdesátky obnovit. Moc děkuji partě kolem pana Hájka. Je to pro mě skvělý dárek k brzkým narozeninám," říká muž, jemuž brzy bude 76 let a pořád lyžuje. Teď se rád půjde podívat na start.

"Pořadatelé mě pozvali, tak toho velmi rád využiji. Nezlobil bych se, kdyby mě nechali startovat," podotkl.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.