Od pátku je v krajském městě znovu k vidění Drásalova skulptura v životní velikosti. Do konce roku 2007 byla umístěná v Tourist centru v Salmově paláci, pak ale zmizela. Po letech se vrací jen o kousek dál - do nové provozovny Tourist centra vedle vchodu do pasáže u pošty na Horním náměstí.
"Když jsme před lety původní prostory opouštěli, odvezli jsme si i postavu Josefa Drásala. Od té doby byla jen na některých propagačních akcích, ale lidé se stále ptali, kde ji mohou vidět," vysvětlil pohnutky Drásalova "znovuvzkříšení" Pavel Odstrčil s tím, že kdysi se na maketu známého Hanáka chodily denně dívat desítky lidí i výpravy dětí ze škol.
Tu sám Drásal, třetí ze šesti dětí narozených chudému brusiči jehel Johannu Drásalovi, opustil už ve 12 letech, aniž se naučil dobře číst a psát.
Jeho abnormální tělesný vývoj nejspíš neměl příliš pozitivní vliv na jeho inteligenci. A podle tvrzení jeho matky trpěl i bolestmi spojenými s nadměrným vzrůstem. Ve své době patřil mezi největší lidi planety.
Drásalovy osobní věci, jako je pásek od kalhot, zlatý prsten nebo dřeváky, jsou dosud k vidění v některých muzeích. Svou sochu v životní velikosti měl už vyrobenou i v minulosti, vznikla pro pražskou národopisnou výstavu z roku 1895.
"O hanáckém obrovi jsme se jako školáci dozvídali ve vlastivědě a pak jsme se také byli podívat na tuto figurínu do muzea v Olomouci. Vzpomínám, že jsme měli tenkrát z něho trochu strach, vypadal skoro jako živý," vzpomíná na Drásala Boleslav Vaca - spoluautor brožury Josef Drásal - hanácký obr.
Obr dělal vyhazovače a vracel na kola převrácené povozy
Podle publikace i dalších materiálů o Drásalovi hanácký obr všude budil rozruch. Působil údajně jako vyhazovač při hospodských rvačkách a pomáhal sousedům vracet na kola převrácené povozy. Když ho otec poslal do mlýna s obilím, unesl snadno 2,5 metráku. Živil se vystupováním v estrádách po Evropě v hanáckém kroji. Pro větší kontrast jej doprovázela jen něco přes metr vysoká dáma.
Drásal údajně celý život nebyl u lékaře. Až ve 45 letech onemocněl a jeho stav se kvůli špatné životosprávě ještě zhoršil po smrti matky, která o něj pečovala. Zemřel 16. prosince 1886. Ani poté ale neměl mít klid. Za jeho kostru nabízeli velké částky londýnská Královská akademie a Britské muzeum. Drásal si ale v poslední vůli přál být pohřben na hřbitově v Holešově.
"Je mnohem lepší dívat se na svět shora než zespodu," shrnul nedávno za všechny vysoké lidi Petr Huss, který byl svého času s více než 218 centimetry nejvyšším Čechem. Pak jej předstihl Tomáš Pustina s výškou 224 centimetrů. Právě Huss v minulosti v Olomouci už několikrát vyhrál klání "O hanáckého obra Drásala".
