Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přerovu hrozí sociální časovaná bomba: generace dětí z ubytoven

  19:11aktualizováno  19:11
Jsou tu cizí, s rodiči, kteří nemají peněz nazbyt, bydlí na ubytovnách a jen těžko si hledají zábavu. V Přerově vyrůstají stovky dětí z přistěhovaných rodin, a svůj čas tráví v ulicích. A podle policie i úřadů mohou být časovanou bombou. Zdaleka přitom nejde jen o romské děti.

V Přerově je nyní celkem devatenáct ubytoven, šestnáct z nich pronajímá pokoje i sociálně slabým lidem. Na snímku ubytovna v Tovární ulici. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Vzrůstající riziko budoucích potíží v už tak problematickém městě, kudy každý rok pochodují radikálové, se úřady, sociální pracovníci i neziskové organizace snaží řešit. V centru například vznikla nová klubovna nízkoprahového klubu Metro. Letáček s nabídkou aktivit klubu dostala do ruky například dvaatřicetiletá matka tří dětí školního věku, která se před časem přistěhovala do Přerova z Olomouce.

"Žiju s dětmi v jedné místnosti, určitě přivítají, když budou mít něco jako klubovnu, kde budou mít prostor pro aktivity. Doma se obvykle moc nezdržují, je jim to tu těsné," říká jedna z místních.

Ubytovny v Přerově

Je jich celkem devatenáct, šestnáct z nich pronajímá pokoje i sociálně slabým lidem, v sedmi se pak mohou ubytovat rodiny s dětmi. Ty se sem stěhují například z Olomouce. Policie v souvislosti s dětmi musela dosud řešit několik drobných krádeží a oznámení.

Stejně jako ona se do Přerova, v němž nabízí pokoje sociálně slabým lidem celkem šestnáct ubytoven, přistěhovali i další. A jejich děti, které ve městě nevyrůstaly a nemají tu zázemí, se toulají ulicemi.

"Máme tu šestnáct ubytoven, v nichž pobývají sociálně slabí občané. V sedmi z nich bydlí přibližně osmdesát rodin s různě starými dětmi. Tyto rodiny žijí velmi skromným životem, v mnoha případech jsou předlužené a jejich příjem tvoří pouze sociální dávky, říká náměstek přerovského primátora Dušan Hluzín, který má na starosti sociální oblast.

"Rodiče ale z nejrůznějších důvodů nemohou svým dětem dopřát volnočasové aktivity, které jsou důležité pro jejich další rozvoj," dodává s tím, že podle něj před problémem, který ve městě vzniká, není možné zavírat oči.

Na základní škole museli přidat přípravnou třídu

A před přehlížením možného problému varuje i ředitel přerovské městské policie Omar Teriaki. Podle něj mohou být stovky potulujících se dětí doslova časovanou bombou.

"Seskupují se tu děti, které tu nežily a nevyrůstaly, nemají tu žádné kořeny a zázemí. Vyrážejí ven, nemají co dělat a nudí se. Party osmiletých až třináctiletých dětí se pak předvádějí a vnímáme to do budoucna jako riziko. Je tu potenciál pro problémy," říká Teriaki, který sám v jedné z vyloučených oblastí bydlí.

Dětí je v nich opravdu hodně. Dokazuje to třeba fakt, že kvůli velkému zájmu o přípravnou třídu pro předškolní děti ze sociálně slabších rodin, kterou jako jediní v kraji otevřeli už před deseti lety na Základní škole Boženy Němcové v centru Přerova, museli letos ještě jednu třídu přidat.

"Celkem teď máme 34 dětí a některé další jsme museli odmítnout," říká Ilona Bočinská, ředitelka školy, jejíž žáky tvoří z devadesáti procenty právě děti z vyloučených lokalit.

"Není žádné tajemství, že v poslední době ve městě vyrostlo množství ubytoven. Spousta lidí přišla o práci a tím i o lepší bydlení, ubytovny jsou jakýmsi předstupněm ulice. Není to ovšem problém jen Přerova," uvádí Marta Šintáková, vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci z přerovského magistrátu.

Město má strach ze vzniku ghetta i v bývalé vojenské ubytovně

Jenže právě Přerov, do nějž už několik let po sobě každoročně směřují na pochody radikálové, je v kraji kvůli problémovým čtvrtím snad nejskloňovanějším městem.

Uvědomuje si to i přerovská radnice. Napjatou atmosféru dokresluje například i situace kolem bývalé armádní ubytovny Strojař. Obyvatele i vedení města rychle postrašila představa, že by se do hotelu, který armáda v centru města prodává, mohli po odkupu nastěhovat sociálně slabí.

Město se proto budovu snaží odkoupit. Pokusy získat budovu a tím mít pod kontrolou její další osud a využití ale narážejí na vysokou cenu, kterou za ni ministerstvo obrany žádá (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.