Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trasu už nezměníme, ví rebel i realista z Dluhonic blokujících dostavbu D1

  12:54aktualizováno  12:54
Jako starousedlík je pořád rebelem, jehož sestra je mezi vlastníky, kteří odmítají prodat domy. Jako předseda komise přerovské místní části Dluhonice ale začíná být Pavel Ježík realista. Ví, že s trasou D1 nic neudělá, že se do vesnice nakonec stejně nabourá. Ale ani tak se Dluhoničtí podle něj nechtějí lehko vzdát.

Na stavbu posledního úseku D1 z Říkovic do Přerova se zatím stále vykupují pozemky a ŘSD řeší vzpurné obyvatele Dluhonic, předposlední úsek k Lipníku nad Bečvou už mezitím pomalu dostává obrysy. | foto: Luděk Peřina, ČTK

Jak dlouho víte, že přes Dluhonice povede dálnice?
Víme to přes dvacet let a celou dobu se proti tomu také ozýváme. Píšeme připomínky, ale naše stanoviska se na radnici zamítají. Státní úřady se s námi bavit nemusejí, protože nemáme právní subjektivitu, jsme jen místní část.

Před 23 lety jste v referendu rozhodli o odtržení od Přerova, ale ministr vnitra to zamítl. Nelitujete, že jste se nebránili?
Lituji toho velmi. Ministerstvo tehdy porušilo naše ústavní práva. Myslím, že pro dědinu je to tragédie. Celý život pouze přihlížím postupné demolici obce z moci úřední. Zvlášť toho lituji, když teď poslouchám, jak úředníci z magistrátu soustavně lžou...

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice.

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice.

V čem konkrétně?
Tvrdí, že důvod, proč naše požadavky nikdo neřešil, byl, že Přerov měl v roce 2003 slíbenou dálnici. Kdybychom s tím něco chtěli dělat, tak by to stavbu odsunulo. Teď máme rok 2016 a jsme tam, kde jsme byli tehdy. Jednoznačnou lží je to, že trasa je daná územními plány a hlavně usnesením vlády, které dálnici definuje. Tam ale nikde není psáno, že se Dluhonice musí bourat. Je tam zakreslená Olomouc, Prostějov, Přerov a naskicovaná trasa v minimálním měřítku. Konkrétní trasu ale řeší územní plán města Přerova. Tu si naprojektoval a schválil Přerov sám.

Vy jste chtěli trasu posunout o 150 metrů dál, pomohlo by to vůbec?
Kolem plánované trasy bylo 150metrové pásmo, kde by se nemusel znovu projednávat vliv stavby na životní prostředí - takzvaná EIA - ani nijak zasahovat do územního plánu olomoucké aglomerace... Všechno by šlo v klidu vyřešit a my bychom byli spokojení.

Dluhonice leží přímo u železnice. Jak vesnice v minulosti přijala ji?
Dráha byla pro dědinu přínos, protože znamenala i obrovský rozvoj. Byla tady zastávka a nákladiště, pracovala tam takříkajíc půl vesnice.

Nepomohla by vám tedy i dálnice?
Ne, ta naše životní prostředí jednoznačně zhorší.

Stál byste pořád o odsunutí D1?
Určitě. Jsou tady lidé, jejichž domovy se ocitnou v těsném sousedství dálnice a kteří pořád chtějí trasu posunout, názorově se s tímto požadavkem ztotožňuji. Ale jako předseda místního výboru vím, že trasa je daná a v určitém stupni přípravy, bez ohledu na požadavky Dluhonic. Chceme proto alespoň vidět na papíře, jaké dopady budou mít veškeré dopravní stavby na Dluhonice.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.