Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dluhonice chtějí vést D1 u Přerova jinak. Stálo by to miliony a roky času

  5:55aktualizováno  5:55
Problémy, které v přerovské místní části Dluhonice provázejí dokončení dálnice D1, zalarmovaly ministra dopravy Dana Ťoka a další dopravní experty. Ti se snaží s místními dohodnout, změna trasy, kterou lidé požadují, je ale podle nich v této fázi vyloučená. Obyvatelé ale hrozí zablokováním stavby.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Dluhoničtí požadují, aby se za každou cenu změnila trasa D1. Ta současná se podle nich zbytečně vyhýbá opuštěným brownfieldům (území s nevyužívanými obytnými či průmyslovými budovami - pozn. red.) a naopak likviduje část historické obce. V případě, že neuspějí, odmítnou prodat klíčové pozemky a dostavbu posledního dálničního úseku tak chtějí zablokovat (více čtěte zde).

„Vyvlastnění je pro nás nejkrajnější variantou. Chceme se domluvit, najít kompromis,“ řekl při své návštěvě Ťok. Dostavba D1 je přitom klíčová jak pro město Přerov, tak pro vznik strategické průmyslové zóny v Bochoři.

Ministr dopravy, se kterým v Dluhonicích jednali také šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa či přerovský primátor Vladimír Puchalský s dalšími zástupci města, ale narazil na nekompromisní postoj místních obyvatel. Ti argumentují, že si za tento stav vedení města Přerova a jeho úředníci mohou sami, protože dvacet let shazovali jejich požadavky na změnu ze stolu.

„Připomínky k trase jim posílal osadní výbor i vlastníci pozemků, často jsme se nedočkali ani odpovědi. Kdyby nám vyhověli již dříve, nemuseli jsme se teď dohadovat,“ shrnul předseda dluhonického osadního výboru Pavel Ježík.

Může vést na Bochoř, navrhují změnu trasy Dluhoničtí

Dluhoničtí dokonce přišli s vlastním návrhem, kudy by měla dálnice vést. „Letiště v Bochoři se ruší, takže by se mu už dálnice nemusela vyhýbat, díky tomu by se oblouk trasy narovnal a zkrátil o 150 metrů,“ načrtl možné řešení Rostislav Hlávka.

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice (pro zvětšení mapy klikněte).

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice (pro zvětšení mapy klikněte).

Na nákladech na stavbu by se tím podle jeho slov mohlo ušetřit až 300 milionů. Trasu by údajně stačilo posunout o 150 metrů, kolik povoluje koridor vymezený v územním plánu.

Přetrasování dálnice ale podle expertů na dopravu nebude tak snadné. „Trasa byla vybrána jako ideální ze všech možných variant a z pohledu komplexního posouzení a vlivů na okolí,“ upozornil ředitel ŘSD Jan Kroupa.

„Pod každým přesunutým metrem je jiný vlastník, jiné problémy. Vést v České republice trasu jinudy je velký problém. Už tady nemáme volné místo, kde by nikomu nic nevadilo. Vždycky se někdo najde. V takovém případě může dojít k tomu, že tady dalších deset či patnáct let nebude nic stát,“ vysvětlil Ťok.

ŘSD: Změna trasy by nyní znamenala zhruba 12 let zpoždění

Ministr při té příležitosti připomněl, že po dlouhém čekání konečně přišla reálná šance, aby se dálnice z Říkovic u Přerova postavila.

„Problém je, že se v resortu dopravy často měnili ministři dopravy, čímž jsme se dostali do situace, že stavíme pomalu a řešíme neustálé problémy,“ doplnil.

Změna trasy dálnice by podle jeho odhadu stála desítky milionů a znamenala by minimálně patnáctileté zdržení.

„Pokud by bylo nutno opakovat proces EIA a změnit územní plány, jednalo by se o zdržení o zhruba 12 let. Vedle oddálení výstavby by došlo ke zmaření investic, například projektové dokumentace, průzkumů, vykoupených pozemků v řádu desítek až stovek milionů korun,“ upřesnil na dotaz MF DNES mluvčí ŘSD Jan Studecký.

„Teoreticky lze připomínkovat trasu dálnice kdykoli, v současné fázi je ale změna trasy prakticky vyloučená,“ dodal.

„Přijdete o areál, dostanete nový,“ slíbil ministr kompenzace

ŘSD proto Dluhonickým nabídlo řešení problémů, se kterými se v tuto chvíli pracovat dá.

„Jde například o hluk. Plánujeme protihlukové stěny i takzvaný tichý asfalt. Jsme připraveni o těchto a dalších věcech diskutovat,“ řekl Kroupa.

V rámci finančních prostředků určených na stavbu D1 ministr přislíbil Dluhonickým další kompenzace.

„Jestli je to věc debaty, za kolik pozemky budeme vykupovat, jsme připraveni se o tom bavit. Můžeme nechat postavit nový sportovní areál, o který stavbou dálnice přijdete,“ řekl Ťok s tím, že dálnice může pro obec znamenat nikoliv katastrofu, ale šanci dalšího rozvoje.

Ne všichni místní se ale k výstavbě staví negativně. „Bez dálnice to nejde. Zkuste si bydlet v Přerově, kudy jezdí denně tisíce kamionů, nedá se tam dýchat a na dálnici čekají 20 let. A vy to nechcete řešit,“ připomněl Josef Gereš, který má v obci kovovýrobu a zámečnictví. Objekt, v němž podniká, má být kvůli D1 zbořen.

„Nikdo lidem nevykompenzuje, že budou bydlet vedle dálnice“

Debatovaný úsek dálnice Říkovice-Přerov je klíčovou stavbou nejen pro celý region, ale je zároveň posledním chybějícím úsekem této páteřní komunikace v republice.

„Je také potřebný pro vznik průmyslové zóny, na druhou stranu nemůžeme zanedbávat zájmy obyvatel Dluhonic. Snažíme se najít kompromis, ale kompromis neznamená ,Já tady dálnici nechci‘. Kompromis je o dohodě,“ uvedl Ťok, který věří, že se podaří situaci vyřešit.

„Doufám, že jsem přesvědčil občany z Dluhonic, že nám jde o férovou debatu a o hledání cesty, jak stavět. Šanci na kompromis vidím v tom, že už jsou tady hlasy, které říkají, vždyť dálnice dává svůj smysl a jsme připraveni ty nemovitosti prodat,“ řekl Ťok.

„Je to stejné. Pořád nám něco slibují. Pro nás zůstává situace stále nevyřešená,“ pochybuje předseda osadního výboru Ježík.

„Ti, co své nemovitosti prodají, to mají vyřešené. Problém ale je, co bude s těmi, kteří tady zůstanou. Nikdo jim nezkompenzuje to, že budou bydlet vedle dálnice,“ uzavřel.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.