(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: ŘSD

Poslední úsek D1 má stát do čtyř let, stále ale zbývá vyřešit část sporů

  • 3
Nejpozději do konce roku 2019 by měla jezdit auta po posledním zbývajícím úseku dálnice D1 z Říkovic do Přerova. Ten je jediným, jehož stavba navzdory několikaletým přípravám stále nezačala. Teď ale klíčové dopravní napojení Přerova rozpohybovala chystaná průmyslová zóna v Bochoři i zrychlené výkupy pozemků.

„Podle posledních informací, které jsme získali od ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), by nejpozději do 31. prosince 2019 měla být dálnice z Říkovic do Přerova dokončena. Je to pozitivní zpráva s ohledem na dříve uváděné termíny,“ řekl přerovský primátor Vladimír Puchalský.

Připomněl, že dlouhou dobu brzdil přípravy pomalý výkup pozemků, který však zrychlil poté, co se role zprostředkovatele ujal Přerov. Ten kvůli tomu otevřel speciální kancelář s vyčleněným pracovníkem (podrobnosti zde).

„Letos v květnu, kdy do toho město vstoupilo, bylo vykoupeno pouze 30 procent pozemků a perspektiva byla mlhavá. V současné době je to už hodně přes 80 procent. Je to jeden ze základních faktorů, aby se stát nemohl vymlouvat, že nemá pozemky a že nemůže stavět,“ uvedl Puchalský.

Na město nicméně ještě čekají problematické výkupy v místní části Dluhonice. Někteří ze zdejších obyvatel totiž deklarovali, že své nemovitosti odmítnou prodat, protože přerovští úředníci dlouhá léta ignorovali jejich připomínky k trase dálnice (více čtěte zde). Obec nedávno navštívil i ministr dopravy Dan Ťok, aby místní přiměl ke kompromisu.

„Obyvatelé Dluhonic dále setrvávají na své pozici. Postupně se jim snažíme vysvětlit, že situace ohledně dálnice je objektivně daná a nelze ji už měnit,“ popsal aktuální stav přerovský primátor.

„Ve věci výkupu pozemků v Dluhonicích jsme už oslovili všechny dotčené fyzické osoby. Zbývá oslovit už jen několik právnických subjektů, mezi jinými TJ Sokol Dluhonice, jejíhož sportovního areálu se stavba částečně dotkne,“ informoval tajemník přerovského magistrátu Petr Mlčoch.

Komplikace jako v Dluhonicích jinde zřejmě nehrozí

Na celém úseku D1 z Říkovic do Přerova se podle něj pouze v Dluhonicích nacházejí na trase rodinné domy.

„A to je vždy citlivá záležitost,“ podotkl.

Přesto se daří řešit i některé komplikované výkupy. „Jeden z majitelů parcel si stěžoval, že v roce 2010 dostal návrh na odkup pozemku za určitou cenu, před měsícem mu ale přišla nová nabídky za cenu výrazně nižší. I to se nám podařilo při jednání s ŘSD vyřešit. V Dluhonicích tak zbývá už jen asi čtyři nebo pět problémů,“ sdělil Vladimír Puchalský.

I další část příprav jde podle harmonogramu. V současné době už je dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí a byly zahájeny práce na projektu pro stavební povolení.

„Velmi živě se diskutuje o tom, jaká forma stavebního procesu bude zvolena, aby budování dálnice nebrzdily povolovací procesy,“ nastínil přerovský primátor.

Vše urychlily i plány na zónu v Bochoři, hlásí se první investoři

K urychlení výstavby se snaží přispět i vláda, která má zájem na vzniku průmyslové zóny v Bochoři, jež ale bez dálnice nemůže existovat.

„Podle agentury CzechInvest už jsou minimálně tři investoři, z toho jeden strategický, jejich jména jsou ale otázkou důvěrných obchodních vztahů mezi státem a příslušnými investory,“ naznačil Puchalský. V Bochoři by mohlo najít práci až šest tisíc lidí, nyní ještě musí vláda rozhodnout, zda bude v zóně zachována přistávací dráha, či zda ji bude nutné zbourat.

Pro Přerov je výstavba dálničního úseku z Říkovic důležitá i proto, že v současné době začíná stavba předposlední části dálnice z opačné strany Přerova, tedy od Lipníku nad Bečvou, která by mohla být zprovozněna už v roce 2018. V případě, že v Přerově bude chybět napojení na další úsek, zahltí auta z dálnice již tak přeplněné ulice města.

Úsek z Lipníku nad Bečvou už převzal dodavatel, firma Skanska by měla co nejdříve začít stavět.

„Podle posledních informací má příští týden začít skrývka zeminy a odvoz orné půdy. Již jsme měli schůzku s představiteli společnosti Skanska a zástupci některých místních částí Přerova, kterých se stavba přímo dotkne. Řešili jsme, jak to udělat, aby dopady stavby byly co nejmenší,“ řekl náměstek přerovského primátora Pavel Košutek.