Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na dostavbu D1 se netěší jen řidiči. Velká očekávání mají i archeologové

  4:51aktualizováno  4:51
Velká očekávání mají archeologové od nadcházejícího průzkumu na pozemcích pod poslední částí dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Než na trasu propojovacího úseku na konci roku 2017 vyrazí stavebníci, mají odborníci příležitost potvrdit své domněnky, že půjde o významnou archeologickou lokalitu.

Ilustrační snímek | foto: Ústav archeologické památkové péče Brno

Archeologický průzkum začne poté, co Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybere vítěze veřejné soutěže. Vedení podniku odhaduje zahájení průzkumných prací ještě letos na podzim.

„Čekáme tam lokalitu na naše poměry obrovskou. Obrázek osídlení, který máme z dřívějšího menšího průzkumu a povrchových sběrů, je hodně kulturně pestrý. Začíná v neolitu a končí v protohistorii, možná i dále. Očekáváme tam 10 až 15 kultur,“ uvedl Jaroslav Peška, ředitel Archeologického centra Olomouc, které se o zakázku také uchází.

Menší možnost nahlédnout pod povrch posledního úseku D1 měli archeologové už v roce 2006, a to ve výkopu plynovodu. Už tehdy byli nadšení.

„Na trase dlouhé zhruba 300 metrů jsme zdokumentovali okolo 190 pravěkých objektů od doby kamenné až po dobu bronzovou,“ popsal přerovský archeolog Zdeněk Schenk, který byl jedním z vedoucích tehdejšího výzkumu.

Odborníci našli i jeden z nejstarších kovových výrobků u nás

Odborníci pracující na zakázku pro Archeologické centrum Olomouc v úseku budoucí dálnice objevili mimo jiné unikátní kostrový hrob ženy kultury s moravskou malovanou keramikou. Výjimečný byl proto, že v něm našli měděnou ozdobu, která je jedním z vůbec nejstarších dokladů užití kovových šperků.

„Zatím jej neumíme typologicky blíže zařadit, určitě se ale bude jednat o jeden z nejstarších kovových výrobků vůbec, nejen u nás, ale minimálně ve střední Evropě. Datovaný je do mladší doby kamenné, kde jsou nálezy kovů velmi vzácné,“ vyzdvihl význam artefaktu Peška.

Pro archeologa Schenka je hlavně lokalita mezi Předmostím a místní částí Dluhonice srdeční záležitostí. Trasu pravidelně prochází už 20 let a sbírá vše, co pole vydají po orbě.

„Už díky povrchovému sběru se potvrdilo, že se jedná o rozsáhlou polykulturní lokalitu, že lidé tento prostor od pravěku vyhledávali. Z mého pohledu se jedná jednoznačně o jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit v kraji,“ podotkl.

Průzkum s detektory přinesl věci od pravěku až do 19. století

Devadesát procent nálezů podle něj tvoří úlomky keramiky a kovové předměty. Už jen díky nim se dá dokladovat kontinuální osídlení území od mladší doby kamenné.

„V posledních letech v lokalitě provádím se skupinou spolupracovníků pod Muzeem Komenského preventivní detektorový průzkum. I ten považuji za úspěšný, zachránit se podařilo množství kovových artefaktů z různých časových období - od pravěku až po 19. století,“ popsal Schenk.

Velké naděje vkládali badatelé i do záchranného výzkumu v úseku dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem. Pro Schenka jsou ale výsledky zklamáním.

„Protože se nacházíme v Moravské bráně, čekali jsme souvislý pás osídlení. Bylo až nemilým překvapením, že mezi Předmostím, Vinary a Bukem až po Osek nad Bečvou bylo osídlení sporadické,“ vysvětlil.

„Plný očekávání jsem byl hlavně v úseku hned za Předmostím. Severně od známé lokality Hradisko jsme doufali, že se podaří zachytit část raně středověkého slovanského pohřebiště, které se zde nacházelo. Ale nenašlo se nic,“ dodal.

Na průzkum musí archeologům stačit rok

Naopak ředitele Archeologického centra předchozí úsek nezklamal. „Zachytili jsme to, co jsme očekávali, tedy další, velmi podstatnou část sídliště kultury s lineární keramikou, kterou jsme nalezli už 90. letech minulého století. V místech, kde je dnes nájezd před odbočkou na Hranice a Valašské Meziříčí, byla dvě sídliště. U jednoho se teď ukázalo, že pokračuje na druhou stranu. Až se plány propojí a výzkum se zcelí, bude tato lokalita patřit k jednomu z největších plošných odkryvů této kultury u nás,“ popsal Peška.

Zcela neočekávaně podle něj archeologové objevili také žárové pohřebiště ze starší doby železné neboli doby halštatské s téměř 80 hroby a pěti sty nádobami. Za významný považuje rovněž nález sídliště ze starší doby bronzové na katastru Oseka nad Bečvou.

„Svým rozsahem zatím nemá obdoby. Z této doby je známo hodně hrobů takzvaného nitranské kultury, ale žádná sídliště,“ podotkl Peška.

Na průzkum posledního úseku D1 na Říkovice budou mít archeologové rok, což považují za velmi krátkou dobu na tak vzácnou lokalitu.

„Rok je dostatečně dlouhá doba na to, aby se území bohatě prozkoumalo a důležité věci se ošetřily, jak mají. Vycházíme ze zkušeností, nevidíme v tom problém,“ kontruje ale mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Podle něj příprava stavby postoupila natolik, že se závěrem příštího roku začne stavět. První auta mají na dokončenou páteřní českou dálnici vjet v roce 2019.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.