Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přerov financoval domy či hřiště, které čeká kvůli dostavbě D1 bourání

  12:54aktualizováno  12:54
Až absurdní příběhy jsou součástí sporu o trasu poslední chybějící části dálnice D1 u Přerova. Lidé z místní části Dluhonice chtějí kvůli dlouholeté ignoraci ze strany úřadů stavbu blokovat. Nekoncepčnost příprav a nedostatek komunikace dokazuje podle nich i několik příkladů financování staveb určených ke zbourání.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Jednoho z obyvatel Dluhonic Pavla Horáka šokuje například postup přerovského magistrátu, u něhož před pár lety získal povolení na rekonstrukci rodinného domu. Město mu na ni dokonce poskytlo půjčku. Kvůli dostavbě dálnice má přitom o čerstvě opravený dům do několika let přijít.

„Není to žádná legrace, opustit rodinný dům, ve kterém žily dvě generace vašich předků. Je to něco jiného než se stěhovat z paneláku do paneláku,“ řekl Pavel Horák.

Jeho dům sice nestojí přímo v trase D1, ale těsně vedle ní. Dálnice jej však svými dopady prakticky znehodnotí.

„Původně jej ani vykupovat nechtěli, nabídli mu to až na poslední chvíli. Domnívám se, že jen kvůli tomu, že je jedním z těch, kdo se hlasitě ozývá proti stavbě. Je jasné, že za dům nedostane takovou cenu, jakou ve skutečnosti má, a pokud ho neprodá, tak ztratí hodnotu úplně,“ míní Vlastimil Nevřela z TJ Dluhonice, která má poblíž svůj sportovní areál.

„Přerov tady třeba nedávno dal 300 tisíc korun na opravu dětského hřiště, které teď chtějí zbourat,“ popsal Nevřela další z absurdit v přístupu úředníků.

Nikdo s námi nemluvil ani nás neposlouchal, říkají místní

Dům Jarmily Pfeilerové, v němž žije už dlouhá léta, zase úředníci vedli jako neobydlený objekt. Je přitom jednou z budov, které se mají bourat.

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice (pro zvětšení mapy klikněte).

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice (pro zvětšení mapy klikněte).

„Za celou dobu nám nikdo neřekl, že nám chtějí zbourat dům. Možná by stačilo, kdyby za námi úředníci před deseti lety přišli a řekli nám, že tudy povede dálnice, ať se podle toho zařídíme. A ne že lidé pečují o své domovy, a najednou zjistí, že jim je chce někdo vzít,“ zlobí se Pfeilerová.

Podle předsedy místního osadního výboru Pavla Ježíka jsou to stejné projevy ignorace, s jakými přerovští úředníci házeli dvacet let pod stůl i připomínky Dluhonických ke změně trasy dálnice.

„Celou dobu i v dalších fázích řízení jsme stavbu neustále připomínkovali. Ze strany města Přerova jsme ale byli celou dobu ignorováni, často s námi ani nekomunikovali,“ dodává Ježík. Naštvaní lidé nakonec kvůli přístupu úřadů nedávno ohlásili, že chtějí dostavbu blokovat, což může při využití všech prostředků trvat i roky (více čtěte zde).

Projektanti byli ochotni trasu změnit, úřady na to neslyšely

Ježík se domnívá, že za postojem vedení Přerova, které se za uplynulé roky několikrát změnilo, je společenský tlak na co nejrychlejší dostavbu dálnice.

„Každá politická strana v Přerově má dálnici jako jeden z hlavních bodů volebního programu. Všichni se báli udělat jakoukoliv korekci trasy, aby tím náhodou výstavbu nezpozdili. A pokaždé se oháněli veřejným zájmem,“ podotkl Ježík.

Zcela jiný byl přitom podle něj přístup projektantů Ředitelství silnic a dálnic, kteří trasu připravovali.

„Byli ochotni diskutovat o všem. Říkali nám, že si máme požádat o jakoukoliv korekci, že to klidně naprojektují podle představ. Jenže naše připomínky musely vždy jít přes přerovské úřady, a tam nikdy nic neprošlo. Nikdo neslyšel ani výtky majitelů pozemků,“ dodal Ježík.

Místní část se nemůže bránit, osamostatnění ale neprošlo

Dluhonice celou dobu doplácejí na to, že jsou místní částí Přerova, nejsou tedy samostatným subjektem, který by mohl stavbu připomínkovat. Součástí Přerova se obec stala v roce 1976.

Už na začátku devadesátých let se snažila svou samostatnost opět získat. V roce 1993 zde došlo na referendum, ve kterém se většina lidí vyslovila pro osamostatnění obce.

„Ministerstvo vnitra to ale zamítlo. Důležitou zákulisní roli hrál zřejmě fakt, že Přerov by tím přišel o více než tři stovky obyvatel a dostal by se tak pod padesátitisícovou hranici, která tehdy byla důležitým limitem při rozdělování peněz,“ domnívá se Ježík. Tehdejší osamostatnění by podle něj všem budoucím problémům zabránilo.

„Mohli bychom se po celou dobu k dálnici sami vyjadřovat a nemuseli bychom dnes řešit všechny tyto věci,“ uzavřel Ježík.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.