Na stavbu posledního úseku D1 z Říkovic do Přerova se zatím stále vykupují pozemky, předposlední úsek k Lipníku nad Bečvou už mezitím pomalu dostává první obrysy (snímek z 29. února 2016). | foto: Luděk Peřina, ČTK

U Přerova prodali první dům bránící dostavbě D1. Chystá se vyvlastňování

  • 102
Zlomový krok k brzkému dobudování posledního úseku dálnice D1 z Říkovic do Přerova. Tak označují představitelé přerovského magistrátu pondělní podpis smlouvy na výkup jedné z nemovitostí ležících na trase dálnice v místní části Dluhonice. Tamní obyvatelé hrozili, že budou stavbě bránit a žádali změnu trasy.

Podle rozhodnutí vlády z letošního ledna by přitom měla auta po dokončené celé trase „dé jedničky“ jezdit už v září 2019. Největší množství pozemků zbývá vykoupit právě v Dluhonicích, a proto je souhlas majitelů s prodejem podle politiků významným milníkem.

„Pro výstavbu dálnice D1 je to významný den. Považuji za precedens, že jsme podepsali smlouvu s manželi Nezhybovými na výkup jejich nemovitosti, i přestože cena plně neodpovídá jejich představě,“ uvedl přerovský primátor Vladimír Puchalský.

Dostavba D1 u Přerova

Právě výkup pozemků byl ještě před rokem největší brzdou zahájení prací na posledním úseku D1. Investorovi stavby, Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD), tehdy město nabídlo pomocnou ruku a ve vlastních prostorách zřídilo kontaktní místo pro výkup klíčových pozemků.

„Když jsme loni v květnu přebírali tento úkol, bylo vykoupeno 140 parcel, to znamená zhruba 36 procent potřebných pozemků. Dnes, po devíti měsících je to 340 parcel, tedy 88 procent pozemků,“ přiblížil posun Puchalský.

ŘSD už má návrhy na vyvlastnění, chce ale ještě jednat

Nejproblematičtějším úsekem plánované trasy ale zůstává místní část Dluhonice. Zdejší obyvatelé již řadu let usilují o změnu vedení dálnice tak, aby se co nejméně dotkla jejich území. S blížícím se termínem výstavby D1 proto deklarovali, že ji budou blokovat také tím, že odmítnou prodat potřebné pozemky.

Je to přitom jediné místo na celé trase, kde je nutné vykoupit nejen ornou půdu, ale také nemovitosti. Smlouvu na koupi prvního domu, kterou se podařilo podepsat v pondělí, proto zástupci města i investora považují za signál, že i v Dluhonicích se mohou věci posunout dopředu. Zatím je ve zdejším katastrálním území vykoupeno pouze 53 procent pozemků.

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice.

„Zbývá vykoupit ještě asi šest nemovitostí, dvě slouží k bydlení, další jsou zejména objekty občanské vybavenosti. U jedné z nemovitostí jsme pokročili velmi blízko k dohodě. Jinak je ale odmítavý postoj Dluhonických k dálnici poměrně jednotný,“ zhodnotil situaci David Fiala, ředitel brněnského závodu ŘSD.

Ten připomněl, že se ŘSD rozhodlo vyjít vstříc TJ Sokol Dluhonice, jejíž sportovní areál leží také v trase dálnice, a jako kompenzaci postavit z vlastních prostředků areál nový.

„Máme připravených i deset návrhů na vyvlastnění, předtím se ale chceme setkat se všemi vlastníky a ověřit si, že jsme v první řadě využili všech možností, jak se dohodnout. Vyvlastnění vnímáme až jako nejzazší možnost,“ zdůraznil Fiala.

Vláda chce auta na úsek pustit už v září 2019

Dokončení D1 je pro Přerov jednou z klíčových otázek. Dálnice spojená s obchvatem totiž konečně z přerovských ulic vyvede tranzitní dopravu, a pomůže tak trvale zlepšit životní prostředí ve městě. Je také důležitá pro nalákání případných investorů do plánované strategické průmyslové zóny v Bochoři.

„Pokud nebude existovat dálniční připojení, bude zájem investorů pouze hypotetický,“ objasnil bývalý ministr dopravy a současný zmocněnec města Přerov pro otázky dopravy Antonín Prachař.

Kvůli průmyslové zóně zařadila česká vláda dokončení dálnice v úseku Říkovice – Přerov, na který se čeká už dvacet let, mezi své nejvyšší priority. Podle lednového prohlášení vlády by měla auta po tomto úseku jezdit už v září roku 2019.

ŘSD přitom ještě musí vyřešit problém s posouzením EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Před zhruba deseti lety vydané povolení už totiž nesplňuje současné zákonné požadavky, a proto hrozí, že bude nutné celé řízení zopakovat, což by mohlo znamenat i několikaleté zpoždění.

„Připravujeme k odeslání na ministerstvo životního prostředí žádost, aby rozhodlo, zda bude nutné řízení EIA dělat znovu, či nikoliv. Doufáme, že dostaneme kladné stanovisko, jinak by hrozilo, že stavbu dálnice zahájíme až někdy v roce 2021,“ uvedl David Fiala s tím, že aby se podařilo dokončit dálnici v září 2019, bude nutné zahájit stavbu za přibližně pět miliard korun už v příštím roce.