Lidé, kteří vedle zalévání využijí dešťovou vodu rovněž na splachování, mohou dostat od ministerstva životního prostředí dotaci ve výši 30 tisíc korun plus další peníze na potřebnou úpravu rozvodů v domě.
V materiálech ministerstva životního prostředí se uvádí, že dotace má majitele motivovat k šetření drahocennou tekutinou. Už však neříká, jak řešit odpadní vodu, na kterou se „dešťovka“ průtokem přes záchod změní.
„Mohu říct, že nám to způsobí problémy s tím, jak vůbec určit, kolik dešťové vody náš zákazník pro splachování měsíčně využije,“ uvedl Jan Havlíček, obchodně správní ředitel Šumperské provozní vodohospodářské společnosti (ŠPVS), která spravuje vodárenskou a kanalizační síť v desítkách obcí okresu včetně největších měst Šumperka, Zábřeha a Mohelnice.
Podle něj bude technicky obtížné najít způsob, jak množství dešťové vody, které odteče do čistírny odpadních vod, změřit.
„Nejpřesnější by bylo průtokové měřidlo, jenže to by muselo být mezi nádrží a toaletou nebo toaletami a nevím, jestli by bylo vůbec řešitelné je umístit,“ míní Havlíček.
Náklady za „dešťovkáře“ mohou nakonec platit všichni
Schůdnější způsob by podle něj bylo stanovení paušálu. „Tady ale nastává problém, jak ho stanovit, protože je velmi obtížné zjistit, kolik lidí v domě skutečně bydlí,“ vysvětlil Havlíček.
Upozornil také, že v každém případě musí lidé, kteří využijí dešťovou vodu ke splachování, počítat s tím, že ve chvíli, kdy proteče toaletou, mění se na vodu odpadní. „A stočné za čištění této vody by měl zákazník platit stejně jako za vodu odebranou z vodovodu,“ dodal ředitel.
Společnosti neskrývají nespokojenost s využitím dešťovky pro splachování. „Na situaci vypouštění většího množství odpadních vod, ačkoli jediným zdrojem vody je voda odebraná z veřejného vodovodu, zákon o vodovodech a kanalizacích nepamatuje,“ uvedlo ve stanovisku Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK.
„Není možné připustit, aby náklady spojené s odváděním a čištěním takto produkovaných odpadních vod byly přenášeny na ostatní uživatele veřejné kanalizace,“ upozornilo sdružení.
Splachování dešťové vody není dobré řešení říká sdružení
Sdružení je přesvědčeno, že nejúčinnějším nástrojem pro snižování negativních následků sucha je zasakování srážkových vod v místě dopadu, nikoli jejich odvádění do kanalizace, i když za účelem splachování záchodů.
Největším provozovatelem vodohospodářské sítě v kraji je Moravská vodárenská, která zásobuje 400 tisíc obyvatel především na Olomoucku a Prostějovsku, ale také ve Zlínském kraji.
„Se stanovisky SOVAK k této problematice se plně ztotožňujeme,“ uvedla její mluvčí Markéta Bártová.
„Jako provozovatel budeme postupovat případ od případu, a to vždy podle technického řešení u konkrétního odběratele. Praxe teprve ukáže, jakým konkrétním technickým nebo výpočtovým postupem se bude při určování množství dešťové vody využívané ke splachování postupovat,“ doplnila mluvčí.
