Během desetiletého členství v Evropské unii přitekly do kraje přes desítky miliard korun. (ilustrační snímek)

Během desetiletého členství v Evropské unii přitekly do kraje přes desítky miliard korun. (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Bez peněz z Unie by kraji bylo těžko. Za 10 let dostal miliardy

  • 6
Modernizace železnic a rekonstrukce silnic, opravy a vybavování nemocnic, výstavba výzkumných center, ale také třeba peníze na operační středisko hasičů, nové koupelny v domově pro seniory či turistické ukazatele. Během desetiletého členství v Evropské unii přitekly do kraje přes desítky miliard korun.

"Bez dotací by na tom region byl podstatně hůře. Třeba opravy silnic bychom zcela určitě nezvládli v takovém rozsahu, v jakém se nám to daří s jejich pomocí," zhodnotil důležitost členství v Evropské unii pro kraj hejtman Jiří Rozbořil.

"Za dvě volební období se udělalo to, co by jinak trvalo dvojnásobek času. Nyní jsme ale kolem bodu obratu, na pokračování tempa nejsou zdroje. Negativum, které přijde, bude mít podobu frustrace z potřeby ubrat plyn a vrátit se do normálu," míní pak bývalý primátor Olomouce Martin Novotný.

Problémem Česka je, že například v letech 2007-2013 zvládlo vyčerpat jen necelých 60 procent přidělených peněz. Olomoucký kraj nicméně patřil mezi ty lepší, v žebříčku se umístil na čtvrtém místě s 2 143 podpořenými projekty.

"Evropské peníze" jsou klíčové třeba v Rozbořilem zmíněné dopravě. Například stavba nové silnice z Mohelnice do Stavenice stála 318 milionů korun a více než 239 přišlo z Unie. Na silnici ze Šumvaldu do Břevence poslala 118 milionů, na cestu mezi Dubem nad Moravou a Tovačovem 77 milionů, druhou etapu rekonstrukce průtahu Velkým Týncem podpořila 41,5 miliony a první etapu oprav průtahu Dolany 33 miliony. Při opravách průtahu Bedihoští zaplatila 21 milionů. Ve všech případech šlo o nadpoloviční část nákladů.

Řádově vyšších čísel pak dosahují příspěvky na nejdražší dopravní stavby - železnice, a to hlavně v případě obřích miliardových projektů.

Například z 3,7 miliardy korun, které stála modernizace koridoru mezi Červenkou a Zábřehem, Unie zaplatila 3,2 miliardy, při elektrifikaci tratě ze Zábřehu do Šumperka přispěla více než miliardou z celkové 1,7 miliardy.

První etapu rekonstrukce přerovského železničního uzlu, při které prošla kompletní proměnou hlavně stanice, podpořila téměř třemi miliardami. A z právě probíhající rekonstrukce stanice Olomouc, která má stát podle předběžného vyčíslení 3,7 miliardy, Unie opět zaplatí více než polovinu nákladů.

Kromě "kolejí" navíc v kraji také jezdí díky 173 "evropským" milionům i nové vlaky a sto milionů přišlo z Bruselu na přestavbu prostoru před olomouckým hlavním nádražím.

Unie podpořila také zdravotnictví a školství

Z dalších oblastí, které se dotýkají běžného života, je to podobné třeba ve zdravotnictví. Například olomoucká fakultní nemocnice si jen v rámci projektů na modernizaci rehabilitační péče a především onkologického, traumatologického, cerebrovaskulárního a kardiovaskulárního centra pořídila přístroje a další vybavení v hodnotě 356 milionů. A 85 procent částky pocházelo z unijních fondů.

"Podpora Evropské unie je zásadní. Modernizace přístrojového vybavení našich špičkových center z vlastních zdrojů nemocnice by bezesporu vyžadovala mnohem delší čas," shrnul mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.

Například přerovská nemocnice pak mohla za 44 milionů korun zmodernizovat pavilon interních oborů či zrekonstruovat a lépe vybavit pavilon operačních oborů, na což dostala 74 milionů. Na první etapu revitalizace areálu prostějovské nemocnice zase Unie poslala 26,7 milionu.

Další významnou položkou je pak školství, věda a výzkum, jak dokládá třeba Univerzita Palackého.

"V uplynulých letech byla postavena tři špičková vědecko-výzkumná centra a dostavby se dočkaly dvě fakulty - dotace mířily do rozvoje vědeckých i vzdělávacích kapacit. Bez financí z evropských fondů by ani jeden z objektů nestál, stejně tak by patrně nezbyly prostředky na přístrojové vybavení," shrnul mluvčí Radek Palaščák.

Univerzita získala 751 milionů na Ústav molekulární a translační medicíny, který se zaměřuje na výzkum nádorových a infekčních onemocnění, dále 586 milionů na dostavbu teoretických ústavů lékařské fakulty a další půl miliardy na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů. Stovky milionů přispěly na vybudování Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a dostavbu pedagogické fakulty.

Peníze pomohly i v sociální oblasti nebo turismu

Peníze ale z Unie nesměřují jen do vysokých škol. Například na nadstavbu pavilonu Střední školy polytechnické v Olomouci putovalo 21,5 milionu a na modernizaci prostor a vybavení tamní střední polygrafické školy 17 milionů.

Rozsah toho, na co Unie přispívá, je ale mnohem širší. V regionu tak milionem podpořila třeba i značení turistických cílů, 17 miliony rekonstrukci budovy domovu seniorů ve Chválkovicích a 55 miliony obnovu náměstí v Uničově.

Kromě toho poslala ale také 285 milionů na zajištění dostupnosti sociálních služeb, 6 milionů na rekonstrukci koupelen v šumperském domově důchodců, 45 milionů na krajské operační středisko hasičů či 100 milionů na sportovní areál v Koutech nad Desnou.