Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ebolu by v Olomouckém kraji infekční oddělení nezvládlo, nemá vybavení

  11:13aktualizováno  11:13
Pokud by se obávaná infekční krvácivá horečka ebola vyskytla v Olomouckém kraji, jediné místní infekční oddělení by se o pacienta nedokázalo postarat. Nemá totiž potřebné vybavení. Stejně jako dalším nemocnicím v regionu by mu zbyla jen možnost: nemocného izolovat a potom co nejrychleji přepravit jinam.

Pokud by se v Olomouckém kraji vyskytlo podezření na nemocného ebolou, nemohlo by se o něj postarat ani infekční oddělení a byl by v biovaku transportován jinam. Ilustrační snímek | foto: Petr Kozohorský, 5plus2.cz

To riziko není velké. Přesto však existuje a nemocnice i úřady musí počítat s možností, že se v regionu vyskytne pacient s ebolou vyskytne. Pravděpodobnost přitom mimo jiné zvyšuje velká koncentrace cizinců v krajském městě.

Místní nemocnice však přiznávají, že pro pacienta, u něhož by se ebola objevila, mnoho udělat nemohou. Vlastně by mohly „nabídnout“ pouze jediné: naprostou izolaci a urychlenou přepravu pryč.

Poradit by si neumělo dokonce ani jediné infekční oddělení v Olomouckém kraji, které je v prostějovské nemocnici. Ani zdejší lékaři potřebné vybavení nemají. A to přesto, že zkušenosti s exotickými nemocemi mají bohaté, v minulosti zde úspěšně léčili pacienty s malárií, břišním tyfem či horečkou dengue.

„Vzhledem k tomu, že v Olomouckém kraji není žádné mezinárodní letiště či přístav, je tím pádem riziko výskytu eboly nižší. Nicméně lékaři jsou na tuto eventualitu připraveni a jsou pravidelně vyškolováni,“ říká mluvčí nemocnice Radka Miloševská.

„Infekční oddělení Nemocnice Prostějov není vybaveno natolik, aby péči o pacienta s ebolou zvládlo. Pacient s tímto onemocněním by byl okamžitě převezen do Nemocnice Na Bulovce, případně do Těchonína,“ dodává.

Pacient by skončil v biovaku či boxu a následoval by transport

Na pražskou Bulovku by mířil i pacient z olomoucké fakultní nemocnice. Lékaři tu umí pracovat s biovaky i bioboxem, v němž by nakaženého pacienta uzavřeli.

„Pacienta, který by byl okamžitě schopný transportu, bychom umístili do biovaku, který máme k dispozici. Záchranná služba by jej pak v tomto biovaku transportovala na kliniku infekčních nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce, kde jsou vybavení pro izolaci vysoce nakažlivých pacientů,“ přibližuje postup mluvčí nemocnice Egon Havrlant.

V případě, že by pacient byl v kritickém stavu a nebylo by jej možné okamžitě transportovat, izolovali by jej olomoučtí lékaři v bioboxu, který by postavili na urgentním příjmu.

„Po zajištění základních životních funkcí by opět následoval transport do Prahy. Naše oddělení urgentního příjmu disponuje vybavením pro tyto situace, má k dispozici biobox i biovaky, personál je proškolený, umí toto vybavení používat. Pro osobní ochranu mají zdravotníci k dispozici ochranné obleky s vlastní cirkulací vzduchu,“ dodává Havrlant.

Na olomoucké univerzitě jsou tři studenti z rizikové oblasti

Na pozoru je mezi jinými například Univerzita Palackého. Na akademické půdě jsou totiž hned tři studenti z rizikové oblasti. A další cestují po celém světě. Že strach z nákazy není neopodstatněný, navíc ukázal i nedávný případ z Pardubic.

Na tamní univerzitě studenta s podezřením na ebolu odvezli zdravotníci přímo z vysokoškolských kolejí. Byť se nakonec ukázalo, že jde o malárii, obezřetnost byla na místě.

Na Univerzitě Palackého studují v tomto semestru tři studenti z oblasti, již lze považovat za rizikovou, konkrétně z Nigérie.

„Univerzita byla a je ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí, pracovním štábem Ústřední epidemiologické komise a krajskou hygienickou stanicí velmi obezřetná, byť jde o velmi malou skupinu osob,“ říká mluvčí školy Radek Palaščák s tím, že univerzita studenty kontaktovala, aby vyloučila jejich epidemiologické riziko pro pobyt v Česku.

Po návratu z rizikové země se sledujte 21 dní, varují studenty

Navíc škola na všechny děkanáty a koleje umístila upozornění v české a anglické verzi pro studenty navracející se z postižených oblastí.

„Pokud cestujete z rizikové oblasti, po dobu 21 dní sledujte svůj zdravotní stav. V případě horečnatého onemocnění, únavy, bolesti svalů, hlavy, krku, průjmu, zvracení a krvácení je třeba vyloučit podezření, že by se mohlo o toto onemocnění jednat. Neopouštějte byt a kontaktujte ihned svého ošetřujícího lékaře, popřípadě zdravotnickou záchrannou službu,“ upozorňuje studenty na letáku Vladimír Valenta, hlavní hygienik České republiky.

Podle Heleny Kollárové z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty UP riziko případné epidemie nehrozí.

„Největším rizikem pro přenos tohoto závažného onemocnění je nedodržování základních hygienických pravidel, zejména nedodržování bariérového ošetřovacího režimu v zařízeních při odběru a manipulaci s biologickým materiálem, protože k přenosu nákazy dochází přímým kontaktem s tělesnými tekutinami a sekrety nakažených. Z tohoto důvodu v ČR riziko případné epidemie nehrozí. Hygienická a protiepidemická opatření uplatňovaná u nás jsou na vysoké úrovni a jsou dostatečná,“ shrnula.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.