Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je to tvrdá práce a nezdravý styl života, říká končící europoslanec

  9:32aktualizováno  9:32
Češi přišli o řadu příležitostí, protože se nezajímají o dění v Evropské unii, míní Jan Březina vracející se po deseti letech v křesle europoslance do Olomouckého kraje. Přestože dekádu hodnotí kladně, o post v Bruselu se už v těchto volbách znovu neuchází.

Jan Březina se po deseti letech na pozici europoslance rozhodl, že již kandidovat nebude. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Máte za sebou dva pětileté mandáty v Evropském parlamentu. Před čím byste varoval sám sebe, kdybyste se mohl vrátit v čase a potkat své o deset mladší já těsně před začátkem vašeho prvního parlamentního zasedání?
Před ničím. Nemám tendenci zpytovat minulost a říkat si, co bych udělal jinak. Nezabývám se tím, co by bylo kdyby. Věci se staly tak, jak se měly stát. Pro mě těch deset let bylo velmi dobrých.

Když je takto hodnotíte, proč už nekandidujete?
Nekandiduji proto, že si málokdo dokáže představit… A teď si neodpustím mírné pošťouchnutí médií. Všichni vytvářejí obrázek europoslance jako člověka, který žije v absolutním přepychu, a když to přeženu, nic nedělá. Ale přes přesvědčení hodně lidí je to opravdu práce, a to tvrdá práce. Jde o způsob života, který není zvlášť zdravý.

Zvláště teď před volbami do Evropského parlamentu není skutečně těžké nalézt v internetových debatách názory lidí, kteří jsou přesvědčeni, že se europoslanec ve vzdáleném Bruselu a Štrasburku skutečně nijak zvlášť nepředře. Navíc má od třiašedesáti let jistotu velice slušné penze. Jak tedy svá dvě volební období v europarlamentu vůči takovým argumentům obhájíte?
To je velmi těžké. Během těch let se o nás média, ba co dím ani vlastní stát, moc nezajímaly. Takže je teď velice těžké říct, co všechno za těch deset let proběhlo. Je to spojeno s tím, že jsme ještě mentálně nedozráli k tomu, abychom se cítili jako členové Evropské unie. A to ani jak obyvatelé České republiky, tak ani politická a mediální elita. Nedospěla k tomu, aby se nějak silně zajímala o to, co se v europarlamentu děje. A přitom ty věci do značné míry určují naši politickou realitu.

Můžete uvést nějaký příklad?
Dnes se každý zajímá o nové označování potravin, o to jakým způsobem to dopadne na výrobce. Ale tyto věci už byly určeny zhruba před rokem a půl v Evropském parlamentu. Neuvědomili jsme si, že v mnoha směrech, tam kde jsme odevzdali kompetence na evropskou úroveň, politiku tvoří do značné míry i Evropský parlament.

Ještě stále jsem členem dvou výborů. Jeden je zaměřen na regionální fondy, druhý na průmysl, energetiku, vědu a výzkum, což jsou fascinující oblasti. A mediálně se "chytily" dvě věci, do nichž jsem nějakým způsobem zasáhl. A to slivovice a tvarůžky. (U tvarůžků se europoslanec Březina zjednodušeně řečeno zasadil o jejich ochranu coby označení pro výhradně českou specialitu, u slivovice dopomohl k úpravě novely evropského nařízení, která ve svém původním znění znemožnila používat název slivovice pro ovocné pálenky – pozn. red.) Přitom jsem vydával opravdu stovky tiskových zpráv, ale šly mimo zájem médií. Snažil jsem se je udělat srozumitelné, byly o věcech, které opravdu hodně ovlivní život.

Nebylo tedy třeba psát ty tiskové zprávy jinak? Upravit způsob vaší prezentace? Najmout si mediální odborníky, jiného tiskového mluvčího?
Obávám se, že jsem měl dobrý štáb, ale bohužel nebyl zájem.

Je toto tedy věc, která se vám jako europoslanci nepodařila? Prezentace vlastní práce?
Samozřejmě mohl bych a mám tendenci hledat chybu u sebe. Ale tentokrát si nemyslím, že tomu tak skutečně je. Je to prostě nezájmem o Evropu a Unii. A tím, že – kdybych použil příměr – my všichni jsme členy Evropské unie tak, jako je Stropnický členem NATO. My jsme se s Unií nesžili. Nesžili jsme se s ní na politické úrovni, což je ještě horší. Myslím si, že co se týče českého státu, zůstala spousta příležitostí nevyužitých.

Například?
Jeden skutečně razantní. Proč nás objíždí vysokorychlostní železnice, která jede po trase Drážďany, Pasov a Vídeň? A míjí přirozenou trasu Drážďany, Praha, Brno a Vídeň? Já jsem ještě neslyšel, že by někdo z médií zodpovědným politikům položil k této věci otázku.

Zmínil jste, že jsme ještě nedozráli pro EU, a to jak politici, tak i celkově obyvatelstvo České republiky. Kdy se to změní? Je lékem další nastupující generace?
Myslím si, že s tím můžeme určitým způsobem srůstat. Využíváním toho všeho, co nám Unie poskytuje, se budeme všichni čím dál tím více přesvědčovat, že to není špatná věc. Teď je velmi módní jak u politiků, tak i u médií, si do EU kopnout. Je to ale z mého pohledu velmi nevděčné.

Jak tedy přesvědčit českou veřejnost, že je pro ni EU dobrá věc? Našel jste odpověď během deseti let v Evropském parlamentu?
Na to odpověď nemám. Vracím se ale teď do České republiky, kde hodlám přispívat k tomu, aby do Unie vstoupilo více lidí. A tím myslím samozřejmě mentálně a se vším všudy.

Důvěra v Evropský parlament je v České republice skutečně nízká. Průzkum agentury STEM z letošního března ukázal, že Evropskému parlamentu důvěřuje v České republice necelá třetina lidí. Nepoškozují ho ale i někteří poslanci? Byla zde kauza s vyzvedáváním pátečních diet těsně před odletem domů. Anebo relativně čerstvá zpráva o tom, že za jednodenní uvedení nových europoslanců do funkcí letos prvního července dostanou ti odcházející – včetně vás – celý měsíční plat ve výši cca 220 tisíc korun?
S tímto jsem se smířil tím, že tento plat rozdám na charitativní účely…

Ale je to určitá chyba v orgánech europarlamentu.
Ano, chyba to je. Ale vychází z právního základu, kdy funkční období v europarlamentu je na určitou dobu. Volby ale někdo posunul na dřívější termín, než bylo obvyklé. To znamená, že za normálních okolností by to proběhlo bez povšimnutí, protože by to časově vyšlo. Tentokrát nám ale volby posunuli o něco dopředu… Jak říkám, já jsem se s tím smířil tím, že tento plat rozdám.

Shodneme se ale na tom, že jde v obou případech o zneužitelné mezery a chyby, které se v europarlamentu objevily.
Nikdo ale na druhou stranu neřekne to bé. A sice, když to srovnám s českým parlamentem, kde lidé dostávají určité paušální částky, aniž by museli vykazovat svoji přítomnost. Pozitivní informace je v tom, že v europarlamentu diety dostáváte skutečně za ty dny, kdy tam jste…

To ale v případě toho pátku neplatilo.
To neplatilo… Všude v každé společnosti, a také europarlament je vzorek společnosti, se najdou lidé, kteří toho zneužijí.

Jde mi o to, zda se to nějak vyřešilo. Reportáží o zneužívání pátečních diet bylo několik, šlo o videa s jasnými důkazy. Nastala sebereflexe orgánů Evropského parlamentu?
To se nedá řešit nějakým nařízením. Každý máme sám před sebou určitou zodpovědnost. Lidé, kteří tohoto pravidla dokážou zneužít, se zkrátka najdou všude. Ale řekl bych, že to není masový jev.

Co Olomoucký kraj v uplynulých deseti letech získal skrze to, že jste v europarlamentu seděl vy, rodák z Konice na Prostějovsku a absolvent gymnázia v Uničově na Olomoucku?
Do europarlamentu mě přivedly strukturální fondy a to, že se formovala pravidla pro nové programovací období. Myslím si, že co se týče fondů, tak jsem tady zanechal dosti silnou stopu jako předseda regionální rady regionu soudržnosti NUTS II. Dokonce bych řekl, že jsem mimo své povinnosti chodil vyjednávat o regionálním operačním programu na direktoriát, jenž se tím zabýval. A aniž bych se chválil, tak musím zmínit, že se nám podařilo dát do základů tohoto regionálního operačního programu mechanismy, které co nejvíce omezují zneužití a tunelování fondů. Doufám, že se ani média nedozví nějakou negativní záležitost, i když se samozřejmě vyskytnout může. Chci ale zdůraznit, že co se týče strukturálních fondů, tak NUTS II – Zlín a Olomouc – nebyl zmiňován v nějakých negativních konotacích.

Uvedl jste, že se nějaká negativní věc vyskytnout může. Víte o něčem konkrétním?
Konkrétně nevím nic. Ale nevylučuji to.

Takže toto nastavení operačního programu je váš největší úspěch?
Ne, to ne. Vy jste se ptal na souvislost s regionem...

Přesně tak. A teď se ptám na váš největší úspěch, opět ve vazbě na region.
Samozřejmě tu jsou hojně novinářsky citované záležitosti související s tvarůžky a slivovicí. Ale to nepovažuji na úspěch. Zabýval jsem se věcmi, jež se pohybují v trochu jiné rovině, v níž legislativou ovlivňujete stát, anebo i celou EU.

Najdete konkrétní příklad?
Legislativa týkající se emisí oxidu uhličitého z aut. Nezní to nijak zvlášť zajímavě, ale může to mít obrovské dopady a důsledky. Evropská komise a Evropský parlament stanovili limit na emise z aut. Jestliže by byl nastaven tak, jak v parlamentu chtěly některé skupiny, tak by to do značné míry mohlo ovlivnit produkci aut v České republice.

Jestliže by totiž náklady spojené se zaváděním těchto omezení byly dva tisíce euro na auto, tak si to v případě, kdy vyrábíte například BMW, můžete dovolit. Ten, kdo ho kupuje, může připlatit. Ale u levnějších značek to už takto neplatí.

To, že jsem byl ve skupině, které se podařilo udržet tyto emise na stávajících hodnotách, je věc, která do značné míry ovlivňuje český průmysl a jeho konkurenceschopnost. Takže si myslím, že velmi dobré heslo je: Nekašlete na Evropu, dějí se tam věci, které skutečně velmi ovlivňují chod naší společnosti.

Když jsme u hesel, měl jste v europarlamentu nějaké pracovní motto? Při vyhledávání informací k vaší osobě jsem našel toto: "Česká republika, která umí využívat členství v Evropské unii." Ovšem nebylo uvedeno přímo na vašich oficiálních stránkách. Hlásíte se k němu?
To je motto, k němuž se zatím moc neblížíme. Je to prostor k dalšímu působení. I když ne v české politice, ale pro působení řekněme na lidi kolem mě.

A za uplynulých deset let působení na lidi si můžete připsat úspěch? Podařilo se vám už získat další lidi pro Evropskou unii?
Pokud bych se díval jen na toto motto, musel bych konstatovat, že nejsem úspěšný. Vidím to ještě na hodně dlouhodobou záležitost.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.