Mezi ně patří i fanoušek, kterého znají ostatní příznivci Mory pod přezdívkou Agent. Najdete ho každý domácí zápas na stejném místě - s bubnem uprostřed kotle a v zeleném dresu. Takovém, v jakých hráči Mory získali mistrovský titul.
"Je mi jednatřicet a jako malé děcko jsem zažil éru čtyřiadevadesátého. Postupně jsme se s bratrem pustili do fandění aktivně, nakoupili jsme bubny a dnes jsme nejstarší bubeníci v kotli. A pořád nás to baví," přiznává.
Spartak Moravia a kobercový rok
Historie hokeje v Olomouci má své dávné průkopnické roky i éru armádních Křídel vlasti v poválečné nejvyšší soutěži. V roce 1955 se zrodil Spartak Moravia, předchůdce dnešního HC, a odstartoval dlouhé roky bojů ve druhé lize.
Postup mezi elitu se mu podařil až s pádem komunismu za dlouhých 35 let v roce 1990. O čtyři roky později poprvé a naposledy získala Mora český titul. Byl to však začátek rychlého konce, po němž v roce 1997 z Olomouce zmizela extraliga a za dva roky tu skončil seniorský hokej na rok úplně.
"Tehdy to bylo těžké, co si budeme nalhávat," přiznává Agent. "Roku bez hokeje říkáme kobercová sezona, protože v létě se na zimáku prodávaly koberce. Byl jsem moc rád, že se pak znovu začala hrát aspoň druhá liga. Je to paradox, ale tehdy na ni chodily daleko větší návštěvy, než chodí teď," vrací se do tvrdé přítomnosti.
V posledních letech se návštěvy na olomouckém zimáku pohybují mezi pěti až dvanácti sty diváky. Změnit to dokáže jen derby se Šumperkem. "Loni si pamatuju ostudnou návštěvu na Kadaň, byť to není bůhvíjaký soupeř, tak tu bylo nějakých 250 lidí a to už je smutné. I my skalní cítíme, že s tím se atmosféra udělat nedá. V tom závidím Prostějovu i Přerovu, kteří hrají druhou ligu a zápasy mají náboj. My tu máme jen Šumperk," připomíná rivala Agent.
Hokej má v Olomouci pošramocenou pověst od krachu v 90. letech. Dodnes jako by příznivci čekali se svou podporou až na to, kdy se na Hanou vrátí extraliga. Neuvědomují si však, že bez nich se nikdy vrátit nemůže. A tak stále chodí jen pár stovek nejvěrnějších.
"Snažíme se s fanklubem lidi vyburcovat ke spolupráci na choreografiích a fandění, ale nedaří se to a nevím proč. Nechci říct, že by nám prospěla druhá liga, ale atmosféra tu není úplně dobrá. Lidé nám někde mizí a nemůžeme přijít na to kde," přiznává Agent.
Návštěvy pravidelně vzrostou až na play-off, loni přišlo na šesté utkání semifinálové série s Chomutovem 4 172 lidí, ale letos jsou v základní části návštěvy stejné jako v minulých letech. "Čekalo se, že pomůže rozšířená baráž, ale zase nic," krčí Agent bezradně rameny.
Stadion jako alibi
Modlou, ke které se příznivci olomouckého hokeje upínají, je plánovaný nový stadion. Zatím je však jen na papíře. Po několika rundách populistických slibů došla začátkem roku 2011 fanouškům trpělivost a sepsali za obnovu stadionu petici, pod kterou se podepsalo 3 412 lidí. Výsledek? Další zklamání. "Zabrali jsme tím dost času, ale efekt to zatím nemělo žádný," přiznává bubeník Mory.
Starý zimní stadion v Olomouci má přiléhavou přezdívku Plecharéna, od venkovních vlivů počasí ho totiž dělí jen tenká vrstva opláštění, ty nejtužší zimní dny si tak dosyta užijí i fanoušci uvnitř. Právě to je pro řadu lidí nejčastější výmluvou, proč na hokej nejít. "Je pravda, že tu v zimě bývá velká kosa. Přál bych si, aby to nová hala změnila, ale nejsem si jistý, jestli to není jen alibi," přemítá Agent.
Místo jednoho pořádného kotle je dvakrát nic
Přitom z pohledu ultras a fandění má stadion s kapacitou 5 300 míst svou atmosféru. Strmé tribuny na stání za oběma brankami jsou jako stvořené pro kotle domácích a hostů. Za dob extraligy musel člověk přijít víc než hodinu před utkáním, aby v něm chytil dobré místo.
Dnes je problém opačný, v domácím kotli se ztrácí kolem třiceti lidí, navíc má na tribuně za trestnými lavicemi menší dvojče.
"Dřív býval kotel vždy za bránou, v dobách znovuobnovení hokeje ve druhé lize vznikl na sezení za trestnými lavicemi. Poté se ale přeci jen přestěhoval na své tradiční místo. V jeho levé části se scházejí ti starší s vlajkami, po pravé straně jsou ti mladší a zapálenější. Odtud při zápase létají ty nejdůležitější výkřiky. Na místech za trestnými lavicemi sedává větší skupina lidí, která se při některých pokřicích ke kotli přidává," vysvětluje Agent.
Fanoušci Mory se před lety začali dávat dohromady kolem webu fan-zone.cz a to byl zárodek pro vznik oficiálního Fan Clubu HCO v roce 2009. Ten funguje jako občanské sdružení, pomáhá organizovat výjezdy, autobus se však při olomouckých poměrech naplní jen párkrát za sezonu.
"Ve fanklubu je kolem stovky lidí, být členem je ale spíš věcí cti, jako sdružení toho momentálně nemáme moc co nabídnout. Snažíme se s klubem vyjednat nějaké výhody, ale ten má omezený rozpočet," říká Agent.
Soupeři? S některými i popijeme
Největší událostí pro fanoušky Mory je krajské derby se Šumperkem. Agent k tomu přidává vzpomínku na utkání v únoru 2010 na stadionu Draků, kde byli olomoučtí fanoušci napadeni šumperskými chuligány hlásícími se k Baníku.
"Tehdy to nebylo pěkný, protože to schytaly i ženy a děti, což je mi hodně proti srsti. I když se považuju za jednoho z nejvěrnějších, mám nějaký pud sebezáchovy a od té doby jsem v Šumperku nebyl. A jet tam netoužím," přiznává bubeník a připomíná ještě divočejší souboje s Prostějovem ve druhé lize.
"Na jednu stranu jsou to kluby, které nemáme v lásce, ale na druhou stranu se na vzájemné zápasy těšíme, protože jsou vyhecované a před velkou návštěvou. Mám ale rád i takové, po kterých si s fanoušky soupeře sedneme do hospody a popovídáme si. Zažil jsem to s Benátkami, Vítkovicemi a kdysi i Chomutovem," vysvětluje.
V roce 2007 fungovala na tribunách Mory skupina hokejových výtržníků, která si říkala Tarzan Boys Olomouc. Občas vyráželi na venkovní zápasy, nejčastěji ale do nedalekého Prostějova. Aktivita Tarzanů utichla v okamžiku, kdy měl jejich šéf, přezdívaný Rada, nastoupit k výkonu trestu.
"My jsme fanoušci, dokážeme bubnovat, křičet, dělat choreo, ale násilné věci jsou mimo nás. Abych někomu dal pěstí, to by muselo být v sebeobraně, a nemám tyto věci rád," odmítá Agent.
Sen o respektu
Jaký jiný sen může mít fanoušek Mory než její návrat do extraligy, byť v ní strávila všeho všudy jen sedm sezon a opustila ji před 15 lety. "Po titulu už neprahnu, ten už máme a byl to první český. Přál bych Moře extraligu a aby se v ní stabilizovala jako třeba Liberec, který také historii v nejvyšší soutěži neměl. Zkrátka aby Mora byla v rámci extraligových klubů respektovaná," přeje si Agent.
