Jaromír Kohout (vlevo) a František Malý u olomouckého krajského soudu.

Jaromír Kohout (vlevo) a František Malý u olomouckého krajského soudu. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Firma na vojenském cvičišti vytěžila štěrk, který prodala za miliony. Případ řeší soud

  • 4
Krajský soud v Olomouci začal posuzovat případ, při kterém armáda údajně přišla o 26 milionů korun. Soukromá společnost podepsala smlouvu na rekultivaci cvičiště Závrbek u Lipníka nad Bečvou na Přerovsku. Vytěžené stovky tisíc tun štěrku pak prodala stavebním společnostem. Soud nyní rozhoduje, zda šlo o krádež.

Z vojenského cvičiště Závrbek u Lipníka nad Bečvou začínají v polovině roku 2007 odjíždět první nákladní auta naložená štěrkopískem, který zde při rekultivaci těží firma Kohout Invest. Celkem jich budou stovky, na jejich korbách ho skončí přes 280 tisíc tun.

Kde ovšem materiál, jehož hodnotu nyní ministerstvo obrany vyčíslilo na dvacet šest a půl milionů korun, skončil, se její představitelé tehdy nezajímali.

"Smlouvu, kterou jsem s firmou podepsal, schválila Vojenská ubytovací a stavební správa, které tyto pozemky patří. Měl jsem tak za to, že je vše v pořádku," popsal u olomouckého krajského soudu tehdejší velitel vojenského útvaru v Lipníku nad Bečvou Roman Vícha. "Krom toho štěrk, tak jak bylo dohodnuto, zdarma nahradila zemina, kterou jsme tam pro výcvik potřebovali. Úroveň terénu zůstala stejná, nic mi na tom tedy nepřišlo divné."

Firma se hájí, že štěrk byl stavební odpad

Dnes má však ministerstvo obrany spolu se státním zástupcem jiný názor. Majitel firmy Kohout Invest Jaromír Kohout a jeho poradce František Malý se tak u Krajského soudu v Olomouci brání obžalobě z krádeže.

"Ve smlouvě se jasně píše, že jsme jako zhotovitel původcem odpadu. Tím je právě vytěžený štěrkopísek. Stali jsme se tak jeho majitelem a mohli s ním jakkoli naložit. Dohoda s armádou nijak nestanovila, co se s touto surovinou má stát," vysvětloval při svém hodinovém výslechu Kohout. Jeho firma vojákům v roce 2006 bezplatnou rekultivaci jejich cvičiště podle obžaloby sama nabídla.

"Vydělat jsme měli na tom, že v Závrbku složíme zeminu, kterou jsme potřebovali zlikvidovat po stavbě dálnice u Lipníka nad Bečvou," popisuje Kohout, jehož firma podle něj nakonec prodělala. Těžba a odvoz štěrkopísku stála více, než předpokládali.

"Počítali jsme s tím, že onen štěrkopísek uložíme na naší skládce, ale nakonec jsme jej, abychom náš rozpočet vyrovnali, jako jeho majitelé nabídli několika stavebním firmám. Ty jej využily při stavbě dálnice."

Armáda podepsala další smlouvu na těžbu štěrku

O tom, že se s tunami štěrku z jejího pozemku obchoduje, neměla armáda ani tušení a v průběhu rekultivace na přelomu let 2007 a 2008 podepsala s firmou Kohout Invest dodatek o tom, že se na jejím cvičišti bude těžit do větší hloubky. "Tento dokument jsem ovšem již nepodepisoval já, ale právě Vojenská ubytovací a stavební správa Olomouc," popsal Vícha.

K doplnění smlouvy vedl armádu její požadavek na zpevnění některých ploch na cvičišti. Mělo zde vzniknout parkoviště a silnice. Firma tak na těchto místech dostala povolení k těžbě do zhruba dvou a půl metrů. Pro zbytek platilo původních zhruba osmdesát centimetrů.

O tom, že by se někde mělo bagrovat hlouběji, se tehdejší velitel Vícha dozvěděl až při kontrole přímo na místě v polovině roku 2008. Překvapily jej hluboké jámy. "Zástupce firmy František Malý, s nímž jsem převážně jednal, mi ovšem ukázal onen dodatek. Tím pádem to pro mne bylo vyřízené."