V listopadu přestala po devíti měsících v řadě klesat míra nezaměstnanosti. Částečně za to může ukončování sezonních prací, podle firem už je však také „trh se zaměstnanci“ značně přebraný.
„Firmě se daří a zvažujeme rozšíření výroby v příštím roce. Otázka ale je, kde vzít dalších několik desítek strojírensky kvalifikovaných lidí. Brzy může být nedostatek vhodných adeptů hlavní brzdou rozvoje,“ přiznal majitel firmy Hopax Jozef Pavlík. Firma sídlící v Července na Olomoucku vyrábí ocelové konstrukce, speciální podvozky nebo náročné strojírenské díly například pro lodě nebo ropné plošiny.
Lidé chybějí a budou chybět i v dopravě. „Sehnat řidiče kamionu je stále větší problém a to jich v příštím roce budeme potřebovat dalších pět, protože chceme nakoupit další kamiony. Noví řidiči nejsou, takže pokud je seženeme, půjde o lidi z jiných firem,“ sdělil majitel společnosti ZK Transport ze Štěpánova Zbyněk Kameníček.
Zábřežský výrobce plastových oken, firma Sulko, se po nových lidech poohlíží už i na Ukrajině. „Ekonomický boom už všechny zdroje vysál, takže nejsou ani další dělníci do výroby,“ řekl majitel Libor Suchánek.
Expert: Česko doplácí na odklon od technických škol
Lidé ovšem chybějí třeba i ve stavebnictví, a to od řemeslníků po stavbyvedoucí. Šéf krajské hospodářské komory Bořivoj Minář míní, že v době největšího ekonomického rozvoje Česko sklízí důsledky neuvážených experimentů ve školství.
„Před lety přibylo gymnázií a škol různých snadných oborů, které doslova vyhnaly mládež z technických škol nebo učilišť, protože šla logicky za snadnějším vzděláním. Teď odborníci technických profesí na trhu nejsou. Změny k lepšímu, které se podařilo v posledních letech díky stipendiím nastartovat ve spolupráci s Olomouckým krajem a firmami, se bohužel projeví až za několik let.“
Podle něj faktická nezaměstnanost není šestiprocentní, jak uvádějí statistici, ale mnohem nižší.
„Je tu velká skupina lidí, kteří pracují načerno. Do další patří lidé, kteří pracovat vůbec nechtějí, takže opravdu už není kde brát. Stále víc vyvstává otázka, zda ve větším počtu nepřijímat lidi z jiných zemí. Naše ekonomika se bez nich v budoucnu neobejde,“ míní Minář.
Firmy mají někdy velké nároky za malé mzdy, zní z úřadu práce
Naopak analytik místní pobočky úřadu práce Jaroslav Mikšaník si myslí, že rezervy pro trh práce ještě jsou.
„Je tu jeden dost častý problém. Zaměstnavatelé mají leckdy mnohem větší nároky, než odpovídá mzdě. Ani lidé bez vzdělání nebudou pracovat za osm devět tisíc, když po nich zaměstnavatel chce ještě i víkendy. Bohužel s tím se setkáváme často,“ říká Mikšaník.
Pokles nezaměstnanosti, který v Olomouckém kraji trval řadu měsíců, se v listopadu zastavil. Nezaměstnanost oproti říjnu naopak vzrostla, i když jen o 163 lidí.
Celkem je tak nyní v evidenci ÚP 28 759 lidí. O téměř 600 klesl počet hlášených volných míst a podíl nezaměstnaných stagnoval na hodnotě 6,4 procenta. Na vině mírného růstu nezaměstnanosti je postupné ukončování sezonních prací.
„Přes jejich ukončování zůstává listopad po říjnu druhým měsícem s nejnižší hodnotou nezaměstnanosti od roku 2009,“ upozornil Mikšaník.
Mnohem lépe vychází porovnání listopadu se stejným obdobím roku 2014. Počet nezaměstnaných meziročně klesl o 7 770, což představuje pád o 21 procent. Meziročně klesla nezaměstnanost ve všech okresech. Vůbec nejvyšší pokles vykázal okres Prostějov, kde se počet nezaměstnaných snížil o 28 procent. O 20 procent se snížila v olomouckém okrese. V reálném čísle to znamená, že jen zde má práci o 2 543 lidí více než loni.
