Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy chtějí expandovat, možná ale investují jinam. Chybí jim dělníci

  5:53aktualizováno  5:53
Nedostatek odborníků, ale také neochota pracovat ohrožuje strategické plány velkých průmyslových firem, které zvažují investice do rozšíření svých výrobních závodů v Olomouckém kraji. Pokud se situace nezlepší, region kvůli tomu může vypadnout z jejich hledáčku a peníze pošlou jinam.

Firmy z Olomouckého kraje mají stále větší problémy sehnat do rozšiřujících se výrobních provozů zaměstnance. Jednou z nich je i litovelský Papcel (snímek z výrobní haly). | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Strojírenské podniky v regionu zažívají doslova žně. Jenže další rozvoj továren už nezávisí jen na majitelích či top manažerech firem, ale i na obyvatelích a jejich ochotě pracovat u montážních linek. A ta je podle průmyslníků nízká, což je zvláště velký problém v kombinaci s nedostatkem kvalifikovaných odborníků.

Míra nezaměstnanosti a nadprůměrná mzda

Olomoucký kraj patří dlouhodobě k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi. Podle posledních čísel z konce září mu patřila pátá příčka od konce, za ním byly jen kraje Karlovarský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký. A není to až tak dávno, kdy na tom byl středomoravský region ještě hůře.

V řeči absolutních čísel představuje pátá nejvyšší nezaměstnanost Olomouckého kraje téměř 30 tisíc osob bez práce. Z dat úřadů práce je v regionu zhruba 6 500 volných pracovních míst. Více než tisícovku z nich mohou obsadit lidé bez vzdělání, jde totiž o místa pro pomocnou a nekvalifikovanou pracovní sílu.

Bez zajímavosti rovněž není, že si lidé mohou v průmyslu vydělat. Respektive nosit domů na poměry Olomouckého kraje nadprůměrnou mzdu. Ukazují to čísla statistiků, podle těch posledních za první pololetí letošního roku pracovníci velkých průmyslových firem pobírali v průměru hrubou měsíční mzdu 24 878 korun, což je o 2 251 korun nad celokrajským číslem.

V regionu je přitom bez práce téměř třicet tisíc lidí a platy v průmyslu rozhodně nepatří v celokrajském měřítku k podprůměrným, právě naopak.

„Situace dospěla tak daleko, že některé investiční záměry kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly možná nedopadnou, jak bychom si přáli,“ říká například jednatel společnosti Miele technika Petr Vodák.

„Nás se to nyní bezprostředně dotýká, protože na úrovni koncernu diskutujeme o dalším možném rozvoji naší fabriky v Uničově. Nejsmělejší plány hovoří o tom, že bychom ji mohli de facto ztrojnásobit (až na 3 500 zaměstnanců - pozn. red.). A právě kvůli nedostatku lidí to všechno může padnout,“ dodává.

Problémy s obsazováním volných míst má přitom uničovský závod vyrábějící pračky, myčky a sušičky už nyní. A Vodák nemluví jen o kvalifikované pracovní síle s učňovským listem, maturitou či o lidech s diplomem z technické vysoké školy.

„Máme problém sehnat i montážní dělníky, u kterých nám je jedno, jestli místo zaplní vyučený pekař, nebo zahradník. Ani na tyto pozice se moc zájemců nehlásí,“ zdůrazňuje Vodák.

„Po pracovních se už musíme poohlížet i v Polsku“

O rozšíření výroby se čím dál častěji mluví i v supíkovickém závodu Touax. Továrna na výrobu modulových prvků a obytných kontejnerů už nyní jede na sto procent a nové zakázky s termínem dodání dříve než v červnu příštího roku musí odmítat.

„Pokud bychom měli lidi, pomocí optimalizace výroby bychom naše výrobní kapacity byli schopní příští rok navýšit zhruba o patnáct procent,“ říká marketingový ředitel české pobočky Touax Jan Petr. Aby firma vše stíhala podle plánů, potřebovala by podle něj navýšit stavy asi o 80 nových pracovníků.

„Na Jesenicku je stále poměrně vysoká nezaměstnanost, lidí bez práce je tu tedy poměrně dost. Hlavní problém vidím v tom, že ne každému se pracovat chce. Po dělnících se už musíme poohlížet i v Polsku,“ krčí rameny Petr.

Zájem o produkty firmy Touax razantně zvýšila migrační vlna. „V případě modulových zázemí pro ubytování uprchlíků můžeme mluvit o poptávkovém šoku. Jinak se to říct nedá,“ popisuje marketingový ředitel.

Dělníka shání firma týdny, technického odborníka i půl roku

Nedostatek pracovní síly by mohl zbrzdit v rozmachu i další podniky. „Naše vlastníky čeká rozhodnutí, co s dalšími projekty, rozhodnutí, zda je umístí k nám, nebo třeba do Německa či Francie. A při tom zvažování bude hrát otázka dostatku, či nedostatku pracovní síly podstatnou roli,“ podotýká šéf olomouckého závodu Koyo Bearings ČR Petr Novák.

Pro ilustraci: už nyní továrně na ložiska zejména pro automobilový průmysl trvá v průměru měsíc a půl, než obsadí dělnickou profesi, u techničtějších oborů jsou to až tři měsíce, u úzce specializovaných pozic i půl roku.

Na totožný problém naráží i hranický závod SSI Schäfer. „Zmíním třeba konstruktéry. V současné době jich máme asi šedesát a potřebovali bychom jich sto padesát,“ krčí rameny Robert Selzer, šéf hranické továrny, která rovněž zvažuje posílení výrobních kapacit.

Mezi společnosti se stejnou ambicí patří i přední světový hráč na poli výroby papírenských strojů - litovelský Papcel.

„Do budoucna plánujeme navýšit výrobní kapacity litovelského závodu o více než 30 procent. Prostory na to máme, problém je ale stále nedostatek kvalifikované pracovní síly,“ uvedl generální ředitel a majitel společnosti David Dostál.



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.