„Jde o místo nacházející se kousek od Staré Libavé na úplném konci Olomouckého kraje. Moravskoslezský kraj je odsud zhruba 150 metrů,“ přiblížil Hutyra. Ten je kromě fotografií je známý i díky svým časosběrným videím z Olomouce. To nejúspěšnější - Olomouc in Motion - viděly desítky tisíc lidí (více včetně videa zde).
Teď se zaměřil na astrofotografii, jež zjednodušeně řečeno zobrazuje vesmírné objekty.
„Zajímám se o ni již déle. Výsledky ale nebyly takové, že bych je chtěl někde prezentovat. Snad teprve nyní po mnoha pokusech a omylech začínají fotky vypadat zajímavě,“ přemítá mladý fotograf.
Na noční obloze ukazuje například Mléčnou dráhu. „Jde o jasnější část oblohy táhnoucí se z levého dolního rohu nad větrnou elektrárnu,“ vysvětluje. Nad stromem vlevo na snímku upozorňuje na zářící bod: jde o nejjasnější hvězdu pozorovatelnou ze Země - Sirius.
Přehlídku pak uzavírá zimní souhvězdí Orion spolu s Mlhovinou v Orionu. Kromě hvězdného nebe ale zachytil i záři Olomouce.
„Na fotografii je hlavním zdrojem světelného znečištění. I na vzdálenost zhruba třiceti kilometrů vzdušnou čarou je znatelné silné ozáření oblohy,“ přibližuje Hutyra.
Světla měst přitom astrofotografii nesvědčí, například galaxie či mlhoviny kvůli nim nejsou v noci na obloze vidět.
„Olomouc bohužel září, ale přece nemůžeme po stotisícovém městě chtít, aby vypnulo všechna světla. Důležité ovšem je svítit chytře a šetrně. Doslova zářným příkladem, jak se to nemá dělat, je nasvícení chrámu sv. Michala. V mlze krásně vidíte, že se svítí zhruba z dvaceti procent na kostel a zbytek jde jen tak do oblohy,“ dodává Hutyra.
16. srpna 2013 |
