Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotograf zachycoval krásy vesmíru, komplikací byla příliš zářící Olomouc

  12:54aktualizováno  12:54
Mléčnou dráhu, souhvězdí Orion, ale i záři desítky kilometrů vzdálené Olomouce zachytil fotograf Jakub Hutyra na snímcích pocházejících z hranice regionu. Právě světla krajského města mu i na takovou vzdálenost komplikovala focení krás vesmíru.

Fotografie noční oblohy pořízená v únoru 2016 z pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje, na které je vidět světelné znečištění vytvářené světly v Olomouci. | foto: Jakub Hutyra

„Jde o místo nacházející se kousek od Staré Libavé na úplném konci Olomouckého kraje. Moravskoslezský kraj je odsud zhruba 150 metrů,“ přiblížil Hutyra. Ten je kromě fotografií je známý i díky svým časosběrným videím z Olomouce. To nejúspěšnější - Olomouc in Motion - viděly desítky tisíc lidí (více včetně videa zde).

Teď se zaměřil na astrofotografii, jež zjednodušeně řečeno zobrazuje vesmírné objekty.

„Zajímám se o ni již déle. Výsledky ale nebyly takové, že bych je chtěl někde prezentovat. Snad teprve nyní po mnoha pokusech a omylech začínají fotky vypadat zajímavě,“ přemítá mladý fotograf.

Na noční obloze ukazuje například Mléčnou dráhu. „Jde o jasnější část oblohy táhnoucí se z levého dolního rohu nad větrnou elektrárnu,“ vysvětluje. Nad stromem vlevo na snímku upozorňuje na zářící bod: jde o nejjasnější hvězdu pozorovatelnou ze Země - Sirius.

Fotogalerie

Přehlídku pak uzavírá zimní souhvězdí Orion spolu s Mlhovinou v Orionu. Kromě hvězdného nebe ale zachytil i záři Olomouce.

„Na fotografii je hlavním zdrojem světelného znečištění. I na vzdálenost zhruba třiceti kilometrů vzdušnou čarou je znatelné silné ozáření oblohy,“ přibližuje Hutyra.

Světla měst přitom astrofotografii nesvědčí, například galaxie či mlhoviny kvůli nim nejsou v noci na obloze vidět.

„Olomouc bohužel září, ale přece nemůžeme po stotisícovém městě chtít, aby vypnulo všechna světla. Důležité ovšem je svítit chytře a šetrně. Doslova zářným příkladem, jak se to nemá dělat, je nasvícení chrámu sv. Michala. V mlze krásně vidíte, že se svítí zhruba z dvaceti procent na kostel a zbytek jde jen tak do oblohy,“ dodává Hutyra.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.