Venclovský zemřel před dvaceti lety - 13. prosince 1996. Obyvatelé a návštěvníci Přerova mohou na tuto osobnost zavzpomínat na výstavě, která je nyní k vidění v salonku Galerie města Přerova na Horním náměstí.
„Potrvá až do silvestra. Poslední den v roce bude přístupná od dvou hodin do pěti. Právě na silvestra se v Bečvě koupou otužilci, takže vzpomínka na Františka Venclovského bude o to silnější,“ uvedla vedoucí Galerie města Přerova Lada Galová.
Když Venclovský před 45 lety pokořil kanál, pronesl památnou větu v hanáčtině: Já su tak šťastné.
„Hanáckým dialektem a bodrým úsměvem do kamery zakončil svůj plavecký výkon, po němž si mohl do svého sportovního života připsat na svou dobu nevídaný úspěch - jako první v Československu pokořil kanál La Manche, který zdolal za 15 hodin a 26 minut,“ uvedla přerovská mluvčí Lenka Chalupová.
Úspěch z léta roku 1971 pak ještě později zopakoval a přidal i řadu dalších. Letos je to dvacet roků, co Venclovský v 64 letech nečekaně zemřel.
Na Venclovského vzpomínají stále
Přerovská výstava ukazuje diplomy, čestná uznání, fotografie, ale i medaile, které Venclovský nastřádal.
„Nejvíce ho proslavily plavecké úspěchy. Ocenění ale získal i za jiné sporty - byl atlet a v 50. letech patřil ke špičce československých boxerů. Po úrazu krční páteře se musel s tímto sportem rozloučit. Začal se věnovat otužování a dálkovému plavání, ve kterém dosáhl významných úspěchů,“ připomněla historička Šárka Krákorová Pajůrková z Muzea Komenského v Přerově.
Muzeum získalo v 90. letech část ocenění, která muzejníkům předala vdova po Františku Venclovském Pavlína. Dokument, jenž potvrzuje přeplavání kanálu La Manche, však diváci na výstavě nenajdou.
„Ten si jako nejcennější trofej rodina ponechala,“ řekla historička.
Legendu dálkových plavců nezastavily ani nejtřeskutější mrazy
Otužilec a mořeplavec má v Přerově své pokračovatele. Výstavu totiž zahájila předsedkyně oddílu dálkového a zimního plavání Kamila Svobodová.
„Frantu si navždy budu pamatovat, jak stojí před nastoupenými zimními plavci a svým rázným hlasem velí: Zimní plavci, na můj povel, pozor - zimní vodě třikrát nazdar,“ vzpomněla Svobodová.
Přerované na Venclovského podle Svobodové pamatují jako na sportovce, který i v těch nejtřeskutějších mrazech nabídl lidem podívanou na vyřezanou díru do ledu a své vysportované tělo, jež se nořilo do ledové Bečvy.
„Prožil jsem s ním mnoho otužileckých vystoupení - ať už v okolí Přerova, tak třeba při zahájení sezony v Moravském krasu, kde jsme proplouvali Punkevními jeskyněmi. Zapomenout nemohu ani na novoroční křty nových otužilců, za nimiž jsme jezdili do Prahy,“ připomněl pamětník Jiří Rosmus, jenž se s Venclovským poprvé setkal v roce 1963, kdy se začal po úraze věnovat otužování.
František Venclovský se do dějin československého sportu i do kroniky Přerova zapsal mnoha výkony.
„Lamanšský průliv pokořil ještě v roce 1975 časem 13 hodin a 42 minut. V roce 1981 přeplaval ve třístupňové vodě Dunaj, což bylo hodnoceno jako evropský plavecký výkon. O osm let později, v roce 1989, společně s Janem Novákem překonali v sedmi stupních sibiřskou Angaru a zajistili si tak světový rekord,“ uvedla Chalupová
Když si něco zamanul, tak za tím šel
Ještě v roce 1990 se Venclovský - opět s Janem Novákem - stali prvními lidmi na světě, kteří přeplavali jezero Bajkal.
„Ve vodě přitom strávili 7 hodin a 27 minut. Venclovský získal v roce 1976 i prestižní ocenění Zasloužilý mistr sportu,“ doplnila mluvčí.
Nejslavnější český plavec a rodák z Lipníka nad Bečvou byl velmi svérázná a jedinečná osobnost.
„Působil jako zarputilý člověk. Když si něco zamanul, tak za tím šel. Lidé v okolí jen nevěřícně kroutili hlavami, co všechno je schopen udělat, aby plaval, sportoval a vůbec se pohyboval,“ řekl při příležitosti výstavy o Venclovském v Lipníku nad Bečvou spoluorganizátor Zdeněk Gaďourek, který plavce znal osobně.
