Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hladový pochod zastavila na Jesenicku střelba četníků, zůstalo osm mrtvých

  14:54aktualizováno  14:54
Osm mrtvých a více než dvě desítky zraněných. Taková byla na konci listopadu 1931 bilance střetu na Jesenicku mezi četníky a rozvášněným demonstrujícím davem složeným hlavně z dělníků, při kterém došlo na střelbu. Jednou z obětí byla i čtrnáctiletá dívka. Letos od takzvané Frývaldovské stávky uplynulo 85 let.

Snímek z pohřbu obětí střetu mezi demonstrujícími dělníky a četníky během takzvané Frývaldovské stávky. | foto: archiv MAFRA

Právě čtrnáctiletá Anna Luxová se stala „tváří“ Frývaldovské stávky (Jeseník nesl do roku 1947 jméno Frývaldov, německy Freiwaldau - pozn. red.). Komunisté kdysi udělali z četníků krvelačné bestie a obvinili je, že stříleli do bezbranných lidí.

„Pravda je ale někde jinde,“ říká jesenický historik Martin Buchlovský.

Co vůbec vedlo k Frývaldovské stávce? Na Jesenicku vrcholí stejně jako jinde ve světě hospodářská krize. Kameníci a dělníci z vápenek se odmítají smířit se snižováním mezd. Protestní demonstrace se uskutečnila nejdříve v Žulové poté, co majitelé kamenolomů a vápenek oznámili desetiprocentní snížení mezd.

Protesty slavily nečekaný úspěch - demonstrující dělníci rychle získali vše, co požadovali, tedy navrácení mezd do původní výše a příslib zlepšení pracovních podmínek.

„Tehdejší překvapivý úspěch dělníků se dá přičíst jednotnému postupu všech odborových skupin,“ vysvětluje historik Buchlovský. Připravuje se ale daleko větší akce, takzvaný Hungermarsch (hladový pochod) do okresního města Jeseníku, tehdejšího Frývaldova.

Varování přišlo už ve Vápenné

Na jednání odborů v Jeseníku byl ale i tajný zvěd okresního hejtmana Waltera Jakubowskiho, který tušil pokračování nepokojů.

„Hejtman tak mohl s předstihem účinně reagovat. Povolal četnické posily, armáda naplánovala vojenské cvičení v nedaleké České Vsi a byla připravena i na zásah v Jeseníku,“ popsal Buchlovský.

V osm hodin ráno 25. listopadu zastavili dělníci práci v kamenolomech a vápenkách a začali se postupně shromažďovat. Hlavní proud měl směřovat od Vápenné přes Dolní Lipovou do Jeseníku. Ve Vápenné proti třem stovkám dělníků zasáhli četníci.

„Jejich velitel Oldřich Jirkovský vyzval demonstranty třikrát k rozchodu. Když neuposlechli, četníci zaútočili obušky,“ popisuje historik Buchlovský.

Vášně rozdmychávali i komunističtí poslanci

Ačkoli se dělníci rozprchli, přes pole a les směřovali dál do Dolní Lipové a postupně se k nim přidávali další. V kopci na Pomezí se spojili v jeden dav.

Střet dělníků s četníky

„Vášně zde rozdmýchávají komunističtí poslanci. K demonstrantům promluvil na Pomezí například komunistický poslanec Kurt Babel. Vyzval dělníky, aby se do Jeseníku dostali za každou cenu,“ připomněl Buchlovský.

To už na místo dorazili autobusem od Vápenné i četníci. Jirkovský opět vyzývá dělníky k rozchodu. Ti ho sice tentokrát uposlechli, ale dál v malých hloučcích včetně žen a dětí pokračovali do Dolní Lipové. Četníci nastoupili do autobusu a rozjeli se směrem na Jeseník. Po silnici už potkávali demonstranty rovněž směřující k okresnímu městu.

„Četníci později vypovídali, že lidé už tam házeli kamení. A podle výpovědi četníků byli vyzbrojeni i holemi a železnými tyčemi,“ uvedl Buchlovský. Autobus s četníky zastavil v Dolní Lipové, kde měli dělníky zadržet.

„Dostali jasný příkaz: nepustit dav do Jeseníku,“ řekl Buchlovský.

Masakr byl dílem okamžiku, kdo střelbu nařídil je nejasné

Demonstranti se blížili ke křižovatce v Dolní Lipové. Dav se mezitím rozrostl o další stovky dělníků z okolních lomů a vápenek. Proti asi osmi stovkám lidí tak stálo 15 četníků. Od velitele Jirkovského zazněl povel k rozchodu. Jenže dělníci začali házet kameny a padaly i rány holemi a tyčemi. Ženy na četníky házely sůl a koření. Obušky jim nebyly nic platné.

„Četníci se ocitli v kritické situaci. Dá se říct, že jim šlo o život,“ uvedl historik. Podle něj není jasné, kdo dal pokyn ke střelbě. Velitel byl totiž ochromený dvěma ranami do hlavy, celkem bylo podle dobových pramenů zraněno jedenáct četníků.

„Dva do protokolu uvedli, že dal pokyn ke střelbě Jirkovský,“ říká Buchlovský. Jenže šéf jednotky při vyšetřování tragédie tvrdil, že on to nebyl.

„Vzhledem k utrpěnému otřesu mozku si to nemusel pamatovat,“ míní Buchlovský. Otázek je ale podle něj víc.

„Dodnes například nevíme, jestli byli demonstranti varováni důrazně, zda četníci použili při zásahu nejprve varovné výstřely do vzduchu,“ podotkl. Co by se stalo, kdyby dav dorazil až do Jeseníku?

„Pokud by demonstranti pronikli přes četníky, zřejmě by se až do Jeseníku dostali. Tam ale čekali další četníci a vojáci. Ten střet by pravděpodobně skončil ještě hůř než v Dolní Lipové,“ říká Buchlovský, nicméně zdůrazňuje, že jde pouze o hypotézu.

Národnostní otázka roli spíše nehrála

V souvislosti s Frývaldovskou stávkou se někdy debatuje i o tom, do jaké míry hrála roli národnostní otázka. Jesenicko patřilo do Sudet, kde žilo s výjimkou malé české menšiny hlavně německé obyvatelstvo, a účastníci Hladového pochodu byli Němci. Naopak četníci a vojáci byli všichni Češi. Paradoxně dal ale českým četníkům příkaz zadržet účastníky pochodu německý hejtman.

„Nedá se říct, že tehdy lidé vnímali událost jako jakýsi československo-německý střet. Spíš došlo ke zneužití v politické rovině, kdy byli demonstranti a oběti vydáváni za komunisty, což v žádném případě nebyli,“ říká Buchlovský.

Na otázku, zda tuto tragédii později využili k propagandě henleinovci v jesenickém pohraničí, odpovídá.

„Jednoznačné důkazy nejsou, ale je to vysoce pravděpodobné. Střet německých dělníků a českých policistů se jim mohl hodit k rozdmýchávání národnostní otázky.“

Obří pomník dnes chátrá, starosta by raději menší pietu

Ke 30. výročí Frývaldovské stávky byl postaven pomník obětem. Na masivním podstavci je bronzová plastika symbolizující tři generace kameníků. Pomník dnes chátrá.

„Ač je poplatný tomu, že si Frývaldovskou stávku přivlastnila KSČ, bylo by dobré památku zachovat,“ míní historik. Obec však opravu památníku neplánuje.

„Když komunisté před 55 lety pomník postavili, udělali monstrózní monument poplatný tehdejší době. Do budoucna bych se přimlouval spíše za menší pomník této události,“ říká starosta Lipové Lubomír Žmolík.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.