Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hájenka, v níž bydlela původní liška Bystrouška, se stala památkou

  11:23aktualizováno  11:23
Seznam kulturních památek Olomouckého kraje je nyní o dvě položky delší. První novou památkou se stala hájenka ve Svinově patřícím pod Pavlov na Šumpersku, kde údajně žila liška, jež se stala předobrazem známé chytré lišky Bystroušky. Druhou pak nedaleká křížová cesta a kaple.

Hájenka ve Svinově patřícím pod Pavlov na Šumpersku, kde údajně žila liška, jež se stala předobrazem známé chytré lišky Bystroušky. Nyní se stala památkou. | foto: Národní památkový ústav

O zařazení obou míst mezi památky rozhodlo ministerstvo kultury na návrh olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Hájenka - usedlost takzvaného hřebečského typu - je posledním nedotčeným dochovaným stavením a zároveň jediným viditelným odkazem na zaniklou ves Střítež, jež byla zpustošena během uherských válek v šedesátých až sedmdesátých letech 15. století. V roce 1891 se pak stala myslivnou.

„Interiéry ani exteriéry ale nebyly změněny a usedlost se tak zachovala v původní podobě pouze se zásahy potřebnými pro její udržení. K jižnímu průčelí přiléhá původní zahrada, kde byla v 60. letech 19. století vykopána středověká křtitelnice, dnes uložená v mohelnickém muzeu,“ nastínila památkářka Jitka Štáblová.

Důležitá pro získání statusu památky ale byla i role hájenky při vzniku známé kreslené figury lišky Bystroušky. Ta totiž žila právě zde v jejím okolí v době, kdy byl místním revírníkem Ferdinand Mayer, jenž se ujal osiřelého liščího mláděte, které pak vyrostlo mezi domácími zvířaty.

Další autoři „bydliště“ lišky přesunuli jinam

Ten o svých zážitcích s nezbednou liškou vyprávěl kolegovi Augustinu Kořínkovi z blízkého Veselí. A právě k němu nastoupil v roce 1889 na lesnickou praxi Stanislav Lolek z nedalekého Palonína. Ten se později stal akademickým malířem a příběhy o lišce, které se doslechl od Kořínka, ztvárnil do série téměř dvou stovek kreseb.

Ty pak později posloužily jako podklady Rudolfu Těsnohlídkovi pro psaní příběhů, které i s ilustracemi vycházely v Lidových novinách (a následně kvůli velké oblibě u čtenářů také knižně). Zde zaujaly hudebního skladatele Leoše Janáčka a inspirovaly ho k napsání libreta k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924, které je folklorním fenoménem české kultury, ovšem opera je známá a hraná po celém světě.

Původní domov lišky Bystroušky, kde se možná dodnes prohání její potomci, je tak právě v lesích a hájence u Svinova, které patří pod obec Pavlov. Občasné nejasnosti kolem jejího původu přinesli zmínění pozdější autoři, kteří ji přestěhovali do míst, jež dobře znali a měli k nim vztah - Těsnohlídek příběhy zasadil do kraje kolem Bílovic nad Svitavou a Janáček zase situoval děj opery do prostředí hukvaldské obory.

Málokdo už pak ví, že liška se původně jmenovala Bystronožka. Na Bystroušku ji údajně „přejmenoval“ svou chybou až novinový sazeč v tiskárnách.

Památkou se stala i blízká křížová cesta s kaplí

Připomínkou lišky i působení Stanislava Lolka je reliéf lišky na zdi nyní už památkově chráněné myslivny. Další z důležitých postav – revírník Kořínek, pak má dodnes náhrobek na veselském hřbitově.

Nové památky v kraji

Kromě hájenky se nicméně titulu památky dočkala i blízká křížová cesta sestávající z dvanácti kamenných sloupů a kaple Panny Marie včetně dřevěného misijního kříže.

„Soubor křížové cesty a kaple je posledním odkazem na stále živý kult Panny Marie Střítežské. Jednotlivá zastavení křížové cesty pochází z roku 1840 a podle datace na posledním sloupu byla restaurována v roce 1907. Jsou zhotoveny z maletínského pískovce, ze kterého je vytesán i Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a výjevy na nich zobrazují poslední okamžiky života Ježíše Krista,“ popsala Štáblová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.