V listopadu a prosinci archeologové narazili na množství zlomků novověké kuchyňské keramiky a hlavně zeleně glazované renesanční komorové kachle s reliéfními motivy.
Na torzu jednoho z kachlů je například polopostava ženy znázorňující geometrii – jedno ze sedmera svobodných umění, která patřila k oblíbeným námětům v době renesance.
Helfštýn vydal další nálezy |
„Kachlovými kamny byly místnosti paláce vybavené v době, kdy hrad vlastnil Jan z Pernštejna zvaný Bohatý (1487–1548 – pozn. red.), případně jeho synové Jaroslav a Vratislav Nádherný z Pernštejna,“ uvedl šéf výzkumu Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově s tím, že kachle ležely v terénní vyrovnávce z 2. poloviny 16. století.
Archeologové letos na hradě našli například také část kanalizace, která odváděla splaškovou vodu z palácového nádvoří, která vznikla zřejmě ve druhé polovině 15. století stejně jako hlavní hradba.
„To, že narazíme na kanál, jsme nečekali a bylo to pro nás překvapení. Je to detail, který potvrzuje, že naši předkové budovali důmyslné kanalizační systémy. Přestože například v klášterním prostředí to bylo běžné i dříve, na hradech je to jedna z nejhezčích ukázek v rámci střední Moravy, kterou se nám dosud podařilo zachytit,“ popsal v létě Schenk.
Ve výplni kanálu ležely zvířecí kosti, zlomky zeleně glazovaného džbánu, bylo tam i velké množství ulit měkkýšů, kteří se do kanalizace stahovali. Voda spláchla do kanálu i drobnou minci, která se na konci 15. a začátku 16. století razila ve městě Zhořelec.
Už předtím odborníci narazili také na cenné torzo pozdně gotického kachle se starozákonním motivem Adama a Evy, kteří se drží za ruce po vyhnání z ráje. Vzácný je tím, že obě biblické postavy nezobrazuje u stromu poznání, jak je běžné, nýbrž až v době po vyhnání z ráje.
