Vrtulník zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje u heliportu na...

Vrtulník zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje u heliportu na Tabulovém vrchu. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Olomoucký heliport má jistotu jen na půl roku, čtyřletý úvazek kraj odmítl

  • 3
Vedení Olomouckého kraje se nechce „upsat“ firmě Gemo na čtyři roky, dokud neví, zda její plánovaný developerský projekt neohrozí provoz letecké záchranné služby na Tabulovém vrchu. Pronájem klíčového pozemku pod heliportem si proto hejtmanství prodloužilo jen o půl roku.

Původní hrozba uzavření olomoucké letecké záchranky počínaje Novým rokem padla poté, co se vedení kraje dohodlo s majitelem společnosti Gemo Jaromírem Uhýrkem.

Firma sice nejprve záchranářům vypověděla ke konci prosince nájemní smlouvu na pozemek pod částí heliportu (psali jsme zde), obě strany se ale nakonec dohodly na jejím prodloužení.

Ovšem nikoliv na čtyři roky, jak se původně předpokládalo, ale jen do poloviny příštího roku. Do té doby kraj zjistí, zda by developerský projekt Gema, které chce u heliportu stavět bytové domy, neohrozil další provoz vrtulníků na Tabulovém vrchu. A také rozhodne, jak bude v kauze postupovat dál.

Původní návrh, který počítal se čtyřletým prodloužením smlouvy, Uhýrek přednesl novému vedení kraje v polovině listopadu. Podnikatel ovšem požadoval, aby součástí smlouvy byl závazek o tom, že provoz vrtulníkové „základny“ nebude ohrožovat obchodní zájmy jeho stavební a developerské firmy, tedy plánovanou bytovou výstavbu na Tabulovém vrchu (více čtěte zde).

Kraj: Nevíme, zda a jak se projekt dotkne fungování základny

Právě tato podmínka vedení kraje odradila od podpisu čtyřletého „kontraktu“, respektive vedla k tomu, že se hejtmanství dohodlo s Uhýrkem jen na půlročním prodloužení smlouvy. Důvodem jsou obavy kraje, zda zmíněný developerský projekt neohrozí plnohodnotný provoz heliportu.

„Zjednodušeně řečeno se nechceme zavázat k nějakému čtyřletému úvazku v tuto chvíli, kdy není jednoznačně zřejmé, zda a jakým způsobem by se projekt developera dotknul dalšího fungování heliportu. To je pro nás klíčová otázka, na kterou potřebujeme znát odpověď,“ uvedl hejtman Oto Košta.

Očekává, že ji dostane od nezávislých odborníků, již pro hejtmanství vypracují v následujících měsících analýzu.

„Konkrétně nám půjde o to, aby řekli, zda by zrušení jednoho ze dvou leteckých koridorů (jež by si developerský projekt patrně vyžádal - pozn. red.) omezilo rozsah a kvalitu poskytování služeb letecké záchranky,“ upřesnil hejtman.

Studie má porovnat možnost zachování heliportu či stěhování

Doplnil, že studie kraj nebude stát ani korunu. „Náklady na její pořízení se zavázala uhradit společnost Technologický park (jedna z firem holdingu Gemo a vlastník pozemku pod heliportem - pozn. red.),“ řekl hejtman s tím, že další rozhodnutí v kauze heliport se budou odvíjet od analýzy.

„Varianty jsou v podstatě dvě. Jedna spočívá v prodloužení nájemní smlouvy o čtyři roky - ten termín souvisí s plánem, že od roku 2020 bude nově letecké záchranné služby provozovat stát. Druhá, optimální, by celý problém vyřešila jednou provždy,“ podotkl.

Dotaz, co konkrétně by druhá alternativa znamenala, hejtman nechtěl v tuto chvíli komentovat.

„To bych předjímal, vyplyne to ze zmíněné studie, proto ji děláme.“

Z dosavadního vývoje kauzy je jasné, že definitivní řešení může znamenat buďto zachování heliportu na Tabulovém vrchu, nebo jeho přestěhování jinam.

Prodej či výměna není na programu

První varianta naráží na fakt, že Gemo svůj pozemek u letecké záchranky nehodlá kraji prodat ani vyměnit, což vedení holdingu vzkázalo před časem záchranářům.

„O možném prodeji pozemku se s námi vedení Gema nebavilo ani teď, tuto alternativu na jednáních vůbec nepředložilo, jinak bychom nemuseli vést složitá jednání o prodloužení nájmu,“ poznamenal Košta.

Přesun heliportu zase komplikuje mimo jiné nedostatek vhodných lokalit ve městě. Gemo sice prý už loni předestřelo tehdejšímu vedení kraje a dále radnici nápad přestěhovat leteckou záchrannou službu na letiště v městské části Neředín, tomu však brání místní složité majetkoprávní vztahy.

„Bylo by to jako z louže hned pod několik okapů, protože přístup k tomuto městskému pozemku vede přes desítky soukromých. Navíc je třeba si uvědomit, že vybudování letecké záchranky si vyžádalo asi 130 milionů. Přece ty peníze nevyhodíme z okna,“ řekl na podzim MF DNES tehdejší náměstek hejtmana Michael Fischer. Podotkl zároveň, že fungování heliportu je jednoznačně ve veřejném zájmu.

O veřejném zájmu hovořili i právníci, které MF DNES oslovila v polovině listopadu v souvislosti s dotazem, zda by kraj měl šanci na úspěch, pokud by se pokusil klíčový pozemek vyvlastnit. K jednoznačnému závěru se nedobrali.