Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kamna i nábytek. Továrna Mora je legenda s Rothschildem v rodokmenu

  12:54aktualizováno  12:54
Na tradici a podnikové historii si zakládá mnoho firem, ne každá se však může chlubit, že svůj „původ“ dokáže vystopovat bezmála dvě století zpátky. Právě až hluboko do 19. století totiž sahá „rodokmen“ jedné z nejtradičnějších regionálních značek Mora Moravia z Hluboček - Mariánského Údolí. Letos slaví 191 let.

V průběhu dalších více než sta let firma Moravia přišla s řadou úspěšných produktů, ovšem první průlom přinesla roku 1902 kamna Meteor. | foto: archiv společnosti Mora

Vše začalo ve chvíli, kdy v Hlubočkách u Olomouce začal podnikat Josef Zvěřina, kterého lze s mírnou nadsázkou označit za praotce dnešní slavné značky. Právě on položil základy, na kterých v dalších dvou stoletích mohli stavět další a další podnikatelé. A byl to opět Josef Zvěřina, který se o firmu musel utkat dokonce se slavnou finančnickou dynastií Rothschildů. Boj prohrál, ale o tom až později.

Zkušený báňský odborník Josef Zvěřina pocházející ze středních Čech si v roce 1825 pronajal pozemky v údolí říčky Bystřice u Hluboček na Olomoucku. Vybral si neosídlené místo, kudy vedla pouze formanská cesta a jedinou další stopou po civilizaci byly opuštěné doly, kde se v minulosti těžily stříbrné a měděné rudy.

„Patronka, kterou havíři kvůli své ochraně uctívali, se ostatně stala motivem pro pojmenování nově vzniklé železářské osady Mariánské Údolí (Marienthal),“ vypráví Ladislav Foret, který je jedním ze spoluautorů knihy mapující téměř dvousetletou historii slavného regionálního podniku.

Podle autorů publikace byly pro Zvěřinu důležité při výběru lokality faktory klíčové pro fungování metalurgického závodu, tedy aby na místě byla možná alespoň omezená těžba železné rudy, aby tam byl dostatek vody, která se dá využít jako energie, a také dostatek dříví, kterého se při výrobě železa spotřebovalo ohromné množství.

Navíc pro něj byla důležitá blízkost hanácké metropole - Olomouce, která znamenala významný trh pro železářské výrobky.

Rothschild přinutil Zvěřinu k prodeji železáren skoupením dluhů

Zvěřina postavil na úpatí vrchu Kravný vysokou pec, jejíž provoz spustil v roce 1827. Což je mimochodem dokonce rok před založením zřejmě nejznámějších tuzemských železáren - těch ve Vítkovicích na severu Moravy.

Pohled do historie Mory

Zvěřinův podnik sice rostl, ale společně s tím rostly také finanční problémy zakladatele. Podnikatel za sebou totiž neměl žádný kapitál, o který by se mohl opřít. A po dvaceti letech tak nakonec musel železárny prodat.

Nový majitel měl naopak kapitálu nadbytek. Patřil totiž do mocného rodu Rothschildů. Baron Salomon Mayer von Rothschild, kterému patřily výše zmiňované Vítkovické železárny a kamenouhelné doly na Ostravsku, se tak koupí Zvěřinova podniku jednoduše zbavil nechtěné konkurence.

„Zvěřina plánoval v roce 1842 dokonce výstavbu dvou vysokých pecí na koks přímo u dráhy v prostoru dnešního olomouckého nádraží. Nedostal však souhlas armády, protože nový železářský podnik měl stát v sousedství táborové pevnosti. Konkurenční zápas vedl k tomu, že Rothschild skoupil Zvěřinovy dluhy a přinutil jej tak k prodeji železáren,“ popisuje Foret.

Zakladatelem slavné značky se stal olomoucký měšťan

Zvěřina s Rothschildem sice psali historii, ale zakladatelem slavné značky jménem Mora se stal až další majitel - olomoucký měšťan a obchodník železářským zbožím Ignác Karel Machanek, který chtěl železářské produkty nejenom prodávat, ale také vyrábět. Roku 1861 tak zakoupil od barona Rothschilda jeho stagnující železářský závod.

„Tehdy už v Hlubočkách sedm let podnikal, když zde v roce 1854 získal takzvaný horní Josefský hamr mezi Hlubočkami a Hrubou Vodou. Na jeho místě vybudoval s pomocí odborníků z Anglie továrnu na výrobu hřebíků,“ říká Foret.

Na továrnu navazovala obytná zástavba pro zaměstnance. Machanek tak založil v Hlubočkách novou osadu, která dostala příznačný název Hřebíková či Nägelfabrik. Spojením této továrny a fabriky zakoupené od Rothschilda vznikla Moravia.

Firma neustále rozšiřovala sortiment. Od litinových hřbitovních křížů přes šicí stroje, žehličky a zámky se dostala až k výrobě kamen, která firmě přinesla největší úspěch.

Historie samotné značky Mora se tedy začíná psát v roce 1890, což je datum registrace ochranné známky Mora.

Veleúspěšná kamna, mlýnky na maso, spotřebiče...

Doslova průlom na trzích udělala firma v roce 1902, kdy začala vyrábět veleúspěšná kamna Meteor na koks nebo uhlí. Kamen této značky se prodalo neuvěřitelných milion kusů nejen v Rakousku-Uhersku, ale také v dalších zemích.

Kamna byla natolik úspěšná, že se našli podnikavci, kteří je napodobovali, přestože byla chráněna patentem. Výrobce nabádal spotřebitele, aby kupovali jen pravé Meteory, které se poznaly podle reliéfní ochranné známky ve formě hexagramu - šesticípé hvězdy. Jeden z trojúhelníků symbolizoval oheň.

Vedle kamen měly u zákazníků velký úspěch strojky pro domácnost, které se začaly vyrábět v roce 1908. Mlýnky na maso neboli masořezky, odšťavňovače, mlýnky na strouhanku nebo mák. Pro trh v Jižní Americe se vyráběly dokonce i mlýnky na kukuřici.

Další milník v historii firmy pak představuje spuštění výroby plynových spotřebičů v roce 1919. Vedle topení vyráběla Moravia plynové vařiče a později sortiment rozšířila o varné kotle a udírny pro řezníky.

Kovový nábytek okouzlil i Baťu, hitem byly kotle i ohřívače

V době před druhou světovou válkou firma využila rostoucího zájmu o kovový nábytek a pustila se do jeho výroby. Brzy dosáhla stejně jako v jiných oblastech špičkové úrovně. Významná část produkce nábytku poté končila v obuvnické firmě Baťa.

„Firma potřebovala vybavit nábytkem nejen své četné filiálky, ale též Baťův palác v Praze,“ píše se v knize. Jenže jak rychlý růst nová výroba zažila, tak náhlý měla také konec. Už roku 1939, kdy bylo Mariánské Údolí přičleněno k třetí říši, výroba kovového nábytku skončila.

Dlouhého trvání neměla ani produkce bezkompresorových absorpčních chladniček zahájená v roce 1948. V době socialistického plánování skončila už v roce 1951. Ministerstvo totiž rozhodlo o přesunu výroby na Slovensko do Zlatých Moravců.

Naopak obrovský úspěch zaznamenala továrna s průtokovými ohřívači, které nastoupily v roce 1949. Vyráběly se téměř třicet let. Úspěšná byla Mora také s produkcí plynových kotlů, do níž se pustila v roce 1965. Dodnes jsou v řadě domácností v provozu kombinované sporáky vyvinuté v Moravii v roce 1971. Byly velmi jednoduché, snadno ovladatelné a téměř bezporuchové.

Po pádu totality se firma dočkala privatizace v roce 1994, v roce 2005 se pak Mora Moravia stala součástí slovinské společnosti Gorenje, jednoho z největších evropských výrobců kuchyňské elektrotechniky. Mora Moravia se okamžitě stala jedním z hlavních závodů světového giganta. Nyní se podnik specializuje na výrobu nejmodernějších sporáků a odsavačů par.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.