Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sokolí hnízda hlídají v Jeseníkách fotopasti. Kvůli zvířatům i lidem

  5:51aktualizováno  5:51
Monitorovat hnízda přísně chráněných sokolů se letos rozhodli ochranáři v Jeseníkách. Na tamní populaci dravců, která patří k nejpočetnějším v republice, dohlížejí fotopasti. Ty ochranáře okamžitě upozorní na případné zvířecí i lidské vetřelce.

Hnízda sokolů v Jeseníkách nově monitorují fotopasti. Ochránci se díky nim chtějí dozvědět, proč část párů o mláďata přijde, a také jak se zvířata chovají. | foto: CHKO Jeseníky

Ochranáři ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky chtějí ve spolupráci s dalšími odborníky díky fotopastem zjistit, proč je část sokolích párů hnízdících v Jeseníkách při péči o mláďata neúspěšná. Díky okamžitému přenosu dat mají nově o dění na skalách neustálý přehled.

„Sokol má v přírodě jen málo přirozených nepřátel. Za zničením hnízdění stojí obvykle výr, krkavec a na snadno dostupných místech i kuna. Vedle dalších aspektů, jako je extrémní nepřízeň počasí, nedostatečná potravní nabídka či úhyn jednoho z páru, může být na vině i člověk,“ uvádí ornitolog Petr Šaj ze Správy CHKO Jeseníky.

Člověk může podle Šaje zasáhnout do hnízdění ptáků negativně i bez toho, aby v hnízdě kradl.

„Jde o to, že sokoli hnízdí i na skalách, které jsou oblíbené mezi horolezci. Pokud tam v době hnízdění někdo několik hodin leze, může sokoly plašit a ti se pak nedostanou na hnízdo. Dojde k podchlazení vajec nebo mláďat a následně k úhynu. To, že potom ještě hnízdo vybere krkavec nebo kuna, už nehraje roli. V tomto případě je totiž jednoznačně na vině člověk,“ upozorňuje Šaj.

„Narušitel hnízda se může stát nepopulární mediální hvězdou“

Proto budou nyní ochranáři tato místa více hlídat a návštěvníky upozorňovat, aby se svým koníčkem po dobu hnízdění sokolů na skalách počkali. Pokud se přece jen vyskytne zloděj vajec či sokolích mláďat, je velká pravděpodobnost, že ho fotopasti zachytí.

Sokoly hlídají fotopasti

„Případný narušitel klidného průběhu hnízdění by se mohl díky okamžitému přenosu snímků z fotopastí stát nepopulární mediální hvězdou,“ varuje ornitolog.

Navíc takovému narušiteli hrozí stíhání a vysoké pokuty. Některá místa, kde není v době hnízdění sokolů žádoucí přítomnost člověka, jsou dokonce viditelně označena informačními cedulemi a výstražnou páskou.

Instalované fotopasti však neslouží jen k odhalování případných vetřelců. „Můžeme například pravidelně kontrolovat průběh sezení na vejcích. Ze snímků lze vyčíst, jak se chovají jednotlivé páry, kdy dochází ke střídání obou ptáků při zahřívání snůšky i jaká je aktivita na hnízdě v nočních hodinách,“ popisuje Šaj.

S ochranou sokolů pomáhají dobrovolníci i lesníci

Zajímavostí jednoho z kontrolovaných hnízd je snůška pěti vajec. Sokoli totiž podle ochranářů většinou snášejí dvě až čtyři vejce, která často umisťují do hnízdní kotlinky přímo na skalní římse.

„Ukázalo se také, že některé páry využívají starší krkavčí hnízda postavená také na skalách,“ prozrazuje Šaj.

Jesenická populace sokolů je odborníky hodnocena jako jedna z nejpočetnějších v celé České republice a do její ochrany se zapojují i dobrovolníci.

„S ochranou sokola pomáhají také naši lesníci,“ říká ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky Tomáš Pospíšil. Při nutnosti intenzivnější ostrahy konkrétního hnízda vypomáhají rovněž členové dobrovolné stráže přírody.

Sokol před padesáti lety vymizel kvůli používání insekticidu DDT na celém území republiky. Znovu se začal objevovat začátkem 90. let minulého století.

„V současnosti u nás hnízdí asi osmdesát párů. Kromě Jeseníků hnízdí například na Broumovsku, v Labských pískovcích, Českém ráji, Krkonoších či na Šumavě,“ podotýká mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová. Navzdory přísné ochraně patří dál ke kriticky ohroženým druhům živočichů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.