Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z europoslanců pomohl kraji jen Březina, míní podnikatelé a politici

  9:28aktualizováno  9:28
Víkendové volby do Evropského parlamentu opět připomněly otázku čím přispěli právě končící europoslanci Olomouckému kraji. Regionální politici a podnikatelé ale při hodnocení zmiňují konkrétní výsledky jenom ve spojení s Janem Březinou. Ostatní se podle nich v regionu nijak pozitivně nezapsali.

Končící europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), který v letošních volbách do Evropského parlamentu už nekandiduje. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Pomoci Jana Březiny (do roku 2012 KDU-ČSL), který už nyní znovu nekandiduje, si cení zejména tvarůžkáři z Loštic, kterým pomohl vybojovat letitou bitvu za ochranu tvarůžků na půdě Evropské unie. Loštická firma A. W. se tak zbavila nekalé konkurence především ze sousedních zemí, jejíž výrobky se v obchodech "tvářily" jako tvarůžky.

"Europoslanec Jan Březina sehrál v této věci velmi pozitivní roli," uvedl jednatel společnosti A. W. Jaroslav Kovář.

Březinu vedle potravinářů vyzdvihují i zemědělci. "On je pro nás v europarlamentu velmi důležitý. Byl jedním z mála europoslanců, kteří pro zemědělce aktivně pracovali," míní Jiří Milek, šéf zemědělské společnosti Úsovsko v Klopině na Mohelnicku, která patří k největším zemědělským podnikům v České republice.

Jeden z nejaktivněji pracujících českých europoslanců Březina nezastírá, že se zabýval především potravinářstvím a zemědělstvím.

"Chránil jsem originální české jídlo. Kus práce jsem neformálně odvedl na reformě zemědělské politiky a českým zemědělcům zprostředkoval kontakt se zpravodaji návrhů nebo stínovými zpravodaji. Pak bych určitě jmenoval ochranu originálního českého jídla. To je moje hobby," uvedl Březina, který pracoval v Evropském parlamentu dvě volební období a nyní končí.

Březina pomohl Meoptě či mladým podnikatelům

Z firem působících mimo zemědělství oceňuje Březinu například šéf přerovské Meopty Vítězslav Moťka.

"Pořádáme jeho přednášky o eurofondech, jak co nejlépe využít evropské peníze. On nás nasměrovává na evropské programy. V tom nám velmi pomáhá," zmínil Moťka.

Naposledy pomohl Březina i uspořádat sérii workshopů, na nichž mladí a budoucí podnikatelé v informačních a komunikačních technologiích získávají cenné rady a znalosti od těch zkušených a úspěšných. Olomouckou zastávku úspěšného projektu po evropských městech vyjednal právě Březina a uspořádalo ji zdejší sdružení OK4Inovace.

Kdo z regionu může být europoslancem

(do 5. místa na kandidátkách)

Věci veřejné
3. Jiří Kohout - palubní inženýr, Přerov

Koruna Česká
3. Pavel Andrš - lékař, Olomouc

Česká pirátská strana
4. Vojtěch Pikal - student UP, Olomouc

Úsvit přímé demokracie
4. Jiří Luska - vysokoškolský profesor, Prostějov

Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska
1. Roman Sláma - živnostník, Olomouc
2. Jiří Dufek - technik, Olomouc

Liberálně ekologická strana
2. Roman Haken - poradce, Přerov

TOP 09 a Starostové
4. Bořivoj Šarapatka - vysokoškolský profesor, Olomouc

"Takové akce, které propojují vzdělávání a podnikání, přinášejí inovace využitelné v praxi. Proto jsme také velmi rádi, že se nám evropskou roadshow podařilo přilákat do Olomouce," uvedl místopředseda správní rady OK4Inovace Jiří Rudolf.

Na Jesenicku přínos europoslanců nevidí

Naopak starostové měst a obcí ale přínos europoslanců nevidí, a to především na Jesenicku.

"S europoslanci jsem přišel do styku několikrát, byl jsem i v Bruselu. Nemohu ale říct, že bych zaznamenal nějaký aktivní boj za naši odříznutou oblast v Evropském parlamentu, takže nemůžu zmínit žádný konkrétní přínos -  ať už europoslanců z regionu nebo z ostatních oblastí České republiky," uvedl šéf Sdružení měst a obcí Jesenicka Lubomír Žmolík.

Doplnil, že jedinou pomoc pro něj představovaly pravidelné informace a reporty z Evropského parlamentu.

"Informace jsem získával od Hynka Fajmona (ODS) nebo Richarda Falbra (ČSSD). To je ale málo. Jesenicko je přece oblast, která potřebuje od Evropy zásadnější pomoc," zdůraznil Žmolík.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.