Markéta Hanáková se na své další výpravě už nebude honit za překonáváním výškových rekordů. Společně s parťákem Zdeňkem Hodinářem tentokrát vyrážejí na jeden z velmi náročných treků v okolí nejzápadnější himálajské osmitisícovky Dhaulágiri. Výstupy mají olomoučtí horolezci v plánu hned dva.
„Pokusíme se zdolat šestitisícové vrcholy - Dhampus Peak (6 012) a Chulu Far East (6 059),“ řekla Hanáková v rozhovoru pro MF DNES, který vznikal jen pár hodin před čtvrtečním odletem do Nepálu.
Co přesně vaši výpravu čeká?
Celkem bychom měli jít 24 dní, přičemž výpravu máme rozdělenou do dvou částí. První, náročnější část měří zhruba 120 kilometrů, druhá je sice delší - má nějakých 150 kilometrů -, ale už patří k turisticky vyhledávanějším trekům, protože patří mezi nejkrásnější treky na světě. My si tuto část velmi rádi projdeme, ale hlavním cílem je pro nás výstup na druhý vrchol.
Míříte mimo jiné i do oblasti Nepálu, kterou nedávno zasáhlo nečekaně špatné počasí, sněhové bouře a laviny odřízly stovky turistů i horolezců a tři desítky lidí usmrtily. Ovlivní to expedici?
Počítáme s tím, že to budeme mít asi o hodně náročnější než normálně právě kvůli nečekanému a velmi vydatnému sněžení, které tuto oblast nedávno zasáhlo v souvislosti s cyklonem Hudhud. První část, kdy půjdeme kolem Dhaulágiri a budeme chtít vystoupit na vrchol Dhampus Peak, ani tak rozhodně nepatří k lehčím trekům. Naopak. Kvůli odlehlosti a absenci civilizace jsou lidé odkázaní sami na sebe, nepatří ani k vyhledávaným oblastem. Navíc nás čeká přechod přes dvě pětitisícová sedla a pobyt a nocování v ještě nedávno pro turisty uzavřeném a velmi chladném údolí Hidden Valley. Teploty tam bývají běžně kolem minus dvaceti a do toho fouká silný vítr. Také o přechod sedel se chceme pokusit svépomocí bez nosičů, což celou akci ztíží. Druhá část by měla být už pohodovější. Respektive za normálních okolností by se dala nazvat pohodovou, s výjimkou výstupu na Chulu Far East. Ovšem zmiňovaný sníh může i tuto část velmi ztížit. Navíc v té době budeme mít za sebou snad úspěšnou část kolem Dhaulágiri. Tento trek nás bude zřejmě stát hodně sil.
A máte konkrétní informace, jak to vypadá na trase? Jaké panují podmínky a kolik lidí se tam nyní zhruba pohybuje?
Kontaktovali jsme několik lidí, kteří v té oblasti byli a teď se odtud vrátili, ale informace jsou různé. Takže počítáme spíše s horší variantou a snažíme se psychicky připravit na to, že to procházka růžovým sadem nebude. Získat informace o tom, kolik je tam lidí, jestli náš trek vůbec někdo letos šel, je v Nepálu hodně těžké. Při minulé zkušenosti, kdy jsme šli trek kolem Makalu a přecházeli přes šestitisícová sedla West col a Sherpani col, se informace natolik lišily, že se dozvíme zřejmě až na místě, jaká situace tam skutečně je.
Proč padla volba zrovna na okolí Dhaulágiri?
Snažíme se hledat v Himálaji místa, která nejsou tolik turisticky profláklá. Trek kolem Dhaulágiri k nim patří právě kvůli odlehlosti a minimální civilizaci.
Dřívější výpravy na velehory |
S tím souvisí i plán, že se chcete obejít bez pomoci nosičů, takže budete odkázáni jen na zásoby, které unesete. Kolik vybavení a zásob berete?Vzhledem k tomu, že během první etapy se většinu času budeme pohybovat zcela mimo civilizaci, musíme si nést jídlo a veškeré vybavení. Stravovat se z místních zdrojů budeme moct pouze první tři dny, následujících deset dní si musíme vystačit s vlastními zásobami. Poté se opět dostaneme na chvíli do civilizace, kde budeme moci zásoby doplnit. Druhá část akce už vede civilizovanějšími místy, takže tady jídlo řešit nemusíme. Výjimku tvoří pouze výstup na Chulu Far East, kam se moc nechodí, takže tady budeme muset být opět zcela soběstační. Tomu odpovídá i hmotnost batohů. Můj váží nějakých 26 kilo, Zdeňkův 29 kilo. Protože jsme hodně řešili hmotnost, nejvíce se dalo šetřit na jídle. Máme napočítáno na den zhruba 0,65 kila. Pozitivní na tom je, že tím pádem víme, že každý den bude batoh lehčí o 0,65 kg. Každopádně to bude určitě dobrá předvánoční odtučňovací kůra. (smích)
Jak tedy bude vypadat jídelníček na trase?
Správná strava je neskutečně důležitá. Spoustu věcí, na kterých si člověk první dva dny pochutná, po deseti dnech už nemůže ani vidět. Neseme spoustu instantních potravin Travellunch, které jsou mimo jiné nenáročné na plyn. Stačí je pouze zalít horkou vodou a nechat pár minut odstát. Ono se to nezdá, ale tahle příprava ušetří spoustu plynu, tedy i hmotnosti.
Markéta Hanáková Po horách leze řadu let, v roce 2009 prošla těžkou zkouškou když jí musel být takřka ze dne na den implantován kardiostimulátor. Svého koníčku se ale nevzdala a postupně se za vydatné pomoci a podpory parťáka Zdeňka Hodináře do hor vrátila. Spolu vystoupili v Alpách na 12 čtyřtisícových vrcholů, nejvyšší vrchol Kavkazu Elbrus (5 642 m), pamírskou šestitisícovku Pik Razdělnaja (6 215 m) a Mera Peak (6 461 m) v Himálaji. Její maximální dosažená nadmořská výška je 7 219 metrů. |
Máte spočítané celkové převýšení, které vás čeká?
Převýšení spočítané nemáme, ale budeme se pohybovat ve velmi odlišných nadmořských výškách - od nějakých 870 do asi 6 100 metrů, takže náš čeká džungle, alpínské louky, vyprahlá náhorní plošina i území věčného sněhu a ledu.
Co bylo při přípravě nejnáročnější?
Spoustu času zabralo shánění informací. Třeba jen pořídit kvalitní a podrobné GPS souřadnice, které jsou pro přechod sedel důležité, byl skoro nadlidský výkon. Přitom v případě nepříznivého počasí to může být to jediné, co nám pomůže najít cestu.
Jakou máte za sebou fyzickou přípravu i s ohledem na vaše srdce, které se neobejde bez asistence kardiostimulátoru?
Na výpravu jsme se připravovali v podstatě celý rok. Pravidelně trénujeme vytrvalost běháním, jízdou na kole, chozením a lezením po horách či skalách, posilováním. Tímto vytrvalostním tréninkem tedy nejen pečuji o svou fyzickou kondici, ale snažím se i posilovat srdce. Kromě toho se ale snažím také hodně a vydatně odpočívat. A samozřejmě před takhle náročnou akcí mě musí zkontrolovat kardiolog i imunolog.
Bylo potřeba nechat prověřit i „budík“?
Určitě je lepší si ho nechat před odletem zkontrolovat, což jsem také udělala.
