"Za sezonu jsou to desítky případů, kdy zasahujeme při úrazech cizinců, z toho většinou jde o Poláky," nastínil náčelník jesenických horských záchranářů Michal Klimeš.
"Po ošetření ale často nejsou ochotni ani podepsat protokol o zásahu, kde je také uvedena částka, kterou by měli zaplatit. Leckdy se ani ošetřit nenechají, i když by to bylo potřeba," dodal. Jenže i v případě, kdy ošetření odmítnou, má Horská služba výdaje.
"Zavolá nás třeba personál z areálu nebo jiní návštěvníci. My tam přijedeme, ale Polák se odmítne nechat ošetřit, takže nás to stojí minimálně náklady na přejezd sněžným skútrem," vysvětlil Klimeš. Za sezonu tak Horská služba přichází minimálně o statisíce korun, které mohou chybět jinde.
"Taková částka znamená při napjatém rozpočtu citelný zásah do našich financí. Zatím se tento problém nepodařilo vyřešit, i když upozorňujeme i v polských novinách, aby se Poláci nechali i na jednodenní lyžování v Jeseníkách pojistit," doplnil šéf jesenické Horské služby.
Záchranáři měli méně pátrání, ale vyjížděli k více úrazům
Záchranáři řešili během této zimní sezony v Jeseníkách oproti dřívějšku více úrazů na sjezdovkách, zato ale měli méně práce při pátrání po zbloudilých turistech. Jako každý rok ale také bohužel museli vyjíždět i ke smrtelnému úrazu. Tentokrát se zabil lyžař po nárazu do sloupu v areálu na Miroslavi.
"Jednou z hlavních příčin vyšší úrazovosti bylo časté střídání povětrnostních podmínek, takže sníh byl často přemrzlý, tvrdý a nepříjemně rychlý," nastínil Klimeš.
Horská služba musela jedenáctkrát volat na pomoc vrtulník k těžkým úrazům. Naposledy na Ovčárně, kde lyžař narazil do kovových zásněžek a vážně si poranil ruku.
Naopak ale záchranáři nemuseli do terénu vyrážet na žádnou velkou pátrací akci. Nedávný zásah, kdy zbloudily v oblasti Pradědu děti s doprovodem, zvládl vyřešit jeden záchranář, aniž musel volat do služby další. "Z pohledu pátracích akcí je to pro nás výjimečně klidný rok," uvedl Klimeš.
