Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V obložení okna hradu spaly přes zimu tisíce netopýrů, teď odlétají

  6:52aktualizováno  6:52
Na první pohled obyčejný pokoj na hradě Šternberk, a přesto se sem především v zimě vměstná zhruba dva tisíce živých tvorů. Drobní létající savci se tu před mrazy schovávají za dřevěným obložením okna. Odborníci o tomto druhém největším českém zimovišti netopýrů hvízdavých vědí již desítky let.

Jeden z desítek netopýrů, které se zoologovi Jiřímu Šafářovi letos podařilo odchytit na šternberském hradě. S určením jejich druhů pomáhají i odběry DNA. | foto: Hrad Šternberk

Průvodci na prohlídkách již běžně tuto na hradní poměry menší místnost s kachlovými kamny a vyřezávaným nábytkem označují jako netopýří pokoj. Monitoring netopýrů tu začal již v sedmdesátých letech, letos sem kvůli nim dorazil zoolog Jiří Šafář z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Fakt, že zde na rozdíl od jiných míst vydrželi tak dlouho, vysvětluje především ohleduplným přístupem správců hradu.

„Netopýři tady zalézají do prostoru mezi kamenným venkovním rámem okna a jeho vnitřním dřevěným obložením. Tam je zhruba centimetr široká mezera. Původně byla zřejmě vytmelená, ale teď je tam místo, kudy se za toto dřevěné ostění dostanou,“ popisuje Šafář.

Obložení okna je na obou stranách zhruba třicet centimetrů široké a tři metry vysoké, na hloubku má kolem čtyř centimetrů. Netopýři ve „svém“ pokoji v zimě obývají také horní oblouk nad oknem. Kvůli mrazům se tam tísní jeden na druhého, díky tomu zimu přežijí.

„Nejvyšší počet, který mám v záznamech, je necelých 1 800 netopýrů hvízdavých a 42 netopýrů rezavých,“ přibližuje Šafář velikost netopýřího zimoviště.

I nyní, když už za trojdílným historickým oknem vládne jarní počasí, zůstávají někteří netopýři na šternberském hradě ještě schovaní. Přesvědčit se o tom dá poklepáním na obložení okna, po kterém následuje zvuk hýbajících se zvířat.

Řádově desítky se jich Šafářovi podařilo odchytit na za oknem nainstalovanou speciální past. Netopýry při vylétávání ze skrýše zastaví tenké silonové vlasce jemně natažené ve svislém směru právě jako struny na harfě. Pod nimi je vak s fólií, odkud Šafář zvířata poté odebírá.

„A to kvůli přeměření, určení druhu a odebrání vzorku DNA,“ vypočítává zoolog. Genetika odborníkům pomáhá s jistotou určit, zda se na hradě neobjevily další druhy netopýrů. Zvlášť mláďata některých z nich jsou si totiž velice podobná.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Olomoucký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Žena, kterou policie hledá kvůli falešným receptům na léky, se kterými se...
Žena vyzvedla léky na falešné recepty, podruhé neuspěla. Hledá ji policie

Přerovští policisté požádali veřejnost o pomoc při pátrání po ženě, která vyrazila nejméně dvakrát do místních lékáren s falešnými recepty. V jednom případě s...  celý článek

Mladá řidička se v zatáčce lekla protijedoucího auta, poté nezvládla řízení a...
Mladou řidičku na sjetých pneumatikách vylekalo auto, skončila na střeše

Mladou řidičku na Přerovsku vylekalo protijedoucí auto natolik, že havarovala. Vyjela částečně mimo silnici a poté její vůz skončil převrácený na střeše na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.