Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hranická propast se blíží k titulu nejhlubší, sonda dosáhla 384 metrů

  18:40aktualizováno  18:40
Hranická propast je o dalších jedenáct metrů blíže k tomu, aby se stala vůbec nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě. Při nedávném hloubkovém ponoru se totiž polskému potápěči Krzysztofu Starnawskému podařilo spustit sondu až do hloubky 384 metrů čímž vylepšil svůj dva roky starý rekord.

Polský potápěč Krzysztof Starnawski se v Hranické propasti znovu potopil do hloubky více než dvou set metrů a měřící zařízení tentokrát spustil do rekordní hloubky 384 metrů. | foto: www.hranickapropast.cz

Starnawski se v říjnu 2012 potopil do hloubky 225 metrů a poté spustil měřicí zařízení do hloubky 373 metrů. Nyní se během dalšího zhruba desetihodinového ponoru dostal do stejného místa, ale zařízení se tentokrát potopilo ještě hlouběji.

„Ponořil se do stejného prostoru - stejné studny - jako v přelomovém roce 2012, ale tentokrát spustil měřicí zařízení na jiném místě,“ uvedl Miroslav Lukáš z hranické organizace České speleologické společnosti.

Průzkum propasti totiž silně komplikují vrstvy nahromaděných kamenů, klád a dalšího materiálu. Ty tvoří velkou překážku například kolem hloubky dvou set metrů a spouštěné sondy tak většinou končily právě zde.

V hloubce je potápěč pár minut, pak ho čeká dlouhá dekomprese

Starnawski se ale před dvěma lety skrz toto místo dostal a pak se potopil hlouběji než kterýkoliv člověk či robot. Nyní to dokázal zopakovat, byť musel použít jinou cestu než dříve.

„Našel jinou cestu, kde je prostor sice hodně nízký, ale zato tam nejsou kmeny, o které by se mohl zachytit nebo by hrozilo jejich sesunutí,“ shrnul Lukáš.

Ponor do podobné hloubky a navíc v prostoru, jako je zatopená propast, je velmi náročný na vybavení, přípravu i provedení. Ze zhruba deseti hodin stráví potápěč kolem dvaceti minut cestou dolů, několik minut na místě a poté následuje více než devítihodinové pomalé vynořování spojené s pobytem v dekompresní komoře.

„Když zůstane dole třeba o minutu déle, tak se mu kvůli tomu dekomprese prodlouží o dvacet až třicet minut,“ nastínil speleolog.

Hranické propasti chybí ke světovému prvenství pár metrů

Společně se suchou částí propasti, která měří od úrovně terénu k vodní hladině 69,5 metru, je nyní hloubka propasti stanovena na 453,5 metru.

Jak ale upozornil Deník, který o nynějším posunutí maximální naměřené hloubky informoval jako první, z hlediska rekordu se počítá jen zatopená část a světové prvenství tak stále drží italská jeskyně Pozzo del Merro nedaleko Říma, která je hluboká 392 metry.

V jejím případě už ale výzkumné sondy klesly až na dno, naopak u Hranické propasti je k němu s velkou pravděpodobností ještě hodně daleko. Odhady geologů totiž na základě teploty a chemického složení vody mluví o možné hloubce 700 až 1 000 metrů.

„Proces krasovění tam probíhá odspodu, ne jako tomu bývá obvykle, kdy voda teče a dělá si cestu. V propasti probublává minerální voda odspodu a po cestě k hladině naleptává vápenec. Zda se ale někdy dostaneme na úplné dno je otázka, mohou tam pak být třeba jen velmi úzké pukliny,“ popsal Lukáš.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.